Tohle už na levnou pracovní sílu nesvedete. Proč Čína válcuje Západ?

Pokud se občas pohybujete na sociálních sítích, jistě jste nejednou narazili na věčnou polemiku mezi „techniky“ a „humanisty“. První skupina lamentuje nad úpadkem exaktních oborů a učňovského školství, druhá poukazuje na nepopiratelný technický rozvoj společnosti. Dejme ale prostor oběma stranám.

„Sociologové ani politologové nám na chleba nevydělají,“ zní oblíbený argument techniků. „Průmysl vyžaduje technicky vzdělané odborníky. Kdysi jsme byli průmyslovou velmocí, teď jsme už jen montovna, co budeme za dvacet let, až staří odborníci odejdou do penze?“

Finmag.cz

Montovna? Průmyslová země? Kdeže, Česko budují hlavně šikovní lidé

Říká se, že Česko je především průmyslová země. Že jsme montovnou Evropy. A že podnikatelé jsou „příživnici“ či dokonce snad „parazité“. I zběžný pohled do základních statistik ovšem odhalí, že je všemu jinak. A že by si politici, kteří se do podnikatelů oněmi nevybíravými slovy navážejí, měli ujasnit, co je pro Česko opravdu důležité: všichni ti činorodí lidé, kteří něco budují a podnikají.

Podle „techniků“ je zkrátka jakékoli jiné vzdělání jen třešničkou na dortu. Protistrana ovšem rovněž používá těžký argumentační kalibr.

„Žijete v minulém století. Dnešní ekonomika je založena především na službách. Vysoký podíl průmyslu v české ekonomice je jen přetrvávající historická anomálie. Moderní země si stále více cení humanitního vzdělání a společenských věd. A že se absolventi těchto oborů neuplatní? Podívejte se na statistiky nezaměstnanosti, kde vedou lidé s učňovským vzděláním bez maturity. A koneckonců, i v české ekonomice mají služby už více než 60 procent.“

Protiargumenty techniků: „Dobrá, výroba má sice jen 30% podíl na HDP, ale zemědělství dokonce jen 2% podíl – znamená to snad, že nemusíme jíst? A vůbec, máme tisíce mediálních expertů a genderových vědců – kteří jsou stejně zaměstnáni jen kvůli různým grantům a neziskovkám –, ale zkuste sehnat truhláře nebo instalatéra.“

Poté se diskuse zhusta přesouvá do emocionální až osobní roviny, což z důvodu psychické hygieny raději vynecháme.

Největší překážkou pro nás nebyly mzdy ani regulace. Problémem je chudokrevný výrobní ekosystém Spojených států.

Levná pracovní síla? Kdepak...

Dva argumenty nicméně stojí za zdůraznění. Nejprve dejme hlas „technikům“. Zde je Tim Cook, generální ředitel společnosti Apple:

Existuje značná míra nepochopení významu Číny. Dovolte mi vyjádřit můj názor. Oblíbené tvrzení je, že firmy jdou do Číny kvůli nízkým mzdovým nákladům. Nejsem si jistý, o jaké části Číny je řeč, ale faktem je, že Čína již řadu let není zemí s nízkými náklady na pracovní sílu. Toto není důvod, proč přijít vyrábět do Číny. Důvodem jsou schopnosti, počet lidí s danými schopnostmi v jedné lokalitě a typ těchto schopností.

Naše produkty vyžadují skutečně pokročilé zpracování a přesnost. Používáme nejvyspělejší materiály a schopnost pracovat s nimi je v Číně na vysoké úrovni. Když ve Spojených státech uspořádáte schůzku nástrojářů (tooling engineers), stěží zaplníte místnost. V Číně byste zaplnili několik fotbalových hřišť. Je tomu tak, že odborná výrobní expertíza tam má velmi, velmi hluboké kořeny.

Pokládám to za zásluhu tamního vzdělávacího systému, že kladl velmi velký důraz na odbornou výrobní přípravu, zatímco jinde ve světě byla přehlížena. Nyní si myslím, že mnohé země konečně procitly a řekly si – vida, toto je klíčová věc a musíme proto změnit přístup. Ale Čína věděla už od počátku, co je správné.

Open Gate

Umět oslnit jako Steve Jobs. Jak fungují nejlepší česká soukromá gymnázia

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Cookův názor (publikovaný zde) dále rozvíjí Mike Beckham. Jeho společnost Simple Modern pravděpodobně neznáte. Vyrábí především plastikové láhve pro použití v domácnosti i v přírodě. Žádné vysoké technologie, žádná velká korporace, jejíž akcie by hýbaly akciovými indexy. Ale podobná zkušenost:

V roce 2022 jsme zahájili výrobu v Americe. V prvním roce vyrobíme na domácím trhu více než milion lahví. Na vlastní kůži jsem poznal, proč je tak těžké vyrábět věci v Americe. Největší překážkou pro nás nebyly mzdy ani regulace. Problémem je chudokrevný výrobní ekosystém Spojených států. K úrovni Číny se ani neblížíme. Pokud chcete vyrobit kvalitní nástroj nebo získat nový materiál, je to v USA ve srovnání s Čínou 10x obtížnější. Důvod je jednoduchý – v Americe je mnohem méně odborníků.

Tim Cook to dobře ilustruje. Apple nevyrábí v Číně kvůli nízkým mzdám, ale kvůli robustnímu výrobnímu ekosystému. Setkal jsem se s několika vynikajícími americkými odborníky na výrobu. Neustále mi říkají, že je zde generační mezera ve znalostech. Kvůli malému zájmu o práci ve výrobě se dovednosti nepředávají další generaci amerických pracovníků.

Pokud chceme obnovit domácí výrobu, bude to vyžadovat investice do celého ekosystému. Musíme investovat do odborného vzdělávání a poskytovat vládní pobídky směrem k výrobě. Musíme příští generaci ukázat, že je cool (a nezbytné) vyrábět věci ve fyzickém světě.“

Japonská vláda společně s centrální bankou dopustily nafouknutí tak obrovské úvěrové bubliny, že vyústila ve finanční krizi epochálních rozměrů.

Humanisté, nedejte se! 

Zdá se, že humanisté dostávají od techniků co proto. Ale aby nedošlo k omylu, i oni drží v ruce pár trumfů. Můžete mít společnost, která bude zcela na výši, dokonce na světové špičce, pokud jde o techniku a přírodní vědy. Pokud však bude ovládána nějakou toxickou ideologií, může se snadno stát, že občané této společnosti nebudou mít ze svého technického náskoku žádný prospěch. Mohou se z nich stát otroci nebo dokonce potrava pro kanony v nějaké ničivé válce.

Siemens

Ani vítr, ani voda. Potenciál Česka je v chytrých lidech, říká šéf Siemensu

Jím řízená firma patří k lídrům v oblasti digitalizace průmyslu. Oboru, který dost možná zcela změní fungování řady oblastí podnikání, včetně drobných živnostníků. Česko proto nesmí zůstat pozadu a využít toho hlavního, co má. „To jsou chytří lidé a je na nás, abychom tento potenciál podpořili a využili,“ říká v rozhovoru Eduard Palíšek, šéf české pobočky Siemensu.

Ruští carové už od Petra Velikého významně investovali do vzdělání, se zvláštním důrazem na technické a přírodní vědy. Výsledkem byla Mendělejevova periodická tabulka, Lobačevského neeukleidovská geometrie, Sikorského vynález vrtulníku, Ciolkovského matematická teorie kosmických letů a mnohé další objevy, které jsou dokladem úspěchů této politiky (Čína během stejného období neznamenala ve světové vědě prakticky nic). 

Rusko ovšem zanedbalo humanitní a společenské vzdělání celé společnosti – z obav, že by mohlo být ohroženo carské samoděržaví. To ovšem vedlo k rozšíření toxické ideologie marxismu a k důsledkům, které známe z hodin dějepisu. A během sovětské éry se celý proces opakoval: úspěchy sovětských vědců a techniků přinesly Rusům málo užitku. Sovětské samoděržaví nakonec rovněž padlo. A nyní se zdá, že podobný proces by se mohl opakovat ve zrychleném měřítku. 

Ale nejde zdaleka jen o Rusko. Mohli bychom připomenout třeba Japonsko, vědeckotechnicky vysoce vyspělou zemi, která v 80. a v 90. letech zanedbala jednu významnou společenskou vědu, jíž je ekonomie. Japonská vláda společně s centrální bankou dopustily nafouknutí tak obrovské úvěrové bubliny, že tato expanze úvěrů vyústila ve finanční krizi epochálních rozměrů. Dodnes se Japonsko nevypořádalo s jejími následky. Velká finanční krize z roku 2008, která postihla USA, byla v tomto srovnání pouhou epizodou.

Vzniká otázka, zdali naše společenské elity nezanedbávají techniku a výrobu. Tim Cook se domnívá, že ano.

Jedno bez druhého nelze

Mohli bychom tak (snad trochu zjednodušeně) tvrdit, že technické a ekonomické vědy (včetně výrobní základny, která samozřejmě zahrnuje i učňovské školství) poskytují zemi potenciál.

Společenské a humanitní vědy – nebo spíše celková společenská a humanitní úroveň dané země – pak určují, kterým směrem bude tento potenciál využit.

Zdali pro zvýšení všeobecné prosperity anebo pro budování nesmyslných monstrózních staveb bez reálného užitku. Anebo, v nejhorším případě, pro upevnění tyranie a pro její teritoriální expanzi.

V případě současného Západu, který zahrnuje i Českou republiku, pak vzniká otázka, zdali naše společenské elity nezanedbávají techniku a výrobu. Tim Cook se domnívá, že ano.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Kam dál? Ekonom Pavel Kohout na Finmagu:

• Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi
• Vláda na nic, liknavé soudy a vysoká korupce. „Blbá nálada“ v Česku nekončí
• Obří pokuty a tuna nových povinností. Směrnice NIS2 nemá ve světě obdoby
• Nejsou rozmazlení a vydrží i nocovku. Proč neignorovat starší zaměstnance
• Inflace dvě procenta jako nedostižný cíl? Už dávno jsme níž

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Obří pokuty a tuna nových povinností. Směrnice NIS2 nemá ve světě obdoby

• Vláda na nic, liknavé soudy a vysoká korupce. „Blbá nálada“ v Česku nekončí

• Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi