Montovna? Průmyslová země? Kdeže! Ekonomiku Česka budují šikovní lidé

Pravdou je, že české (či chcete-li československé) hospodářství na průmyslu historicky stálo. Naše země v minulém režimu plnila roli dodavatele těžkých strojů zejména pro zbrojní či zemědělský průmysl. A stala se jakýmsi průmyslovým centrem pro celý Sovětský svaz.

Po revoluci tenhle půdorys zcela logicky hned tak nezmizel. Všechno je to ale jen o jisté setrvačnosti. Některé slavné podniky té doby časem zanikly, jiné se zachránily a svůj byznys rozšířily, další zas na stabilních základech průmyslového odvětví nově přímo staví. Přesto už nelze průmysl považovat za to hlavní, na čem česká ekonomika stojí.

Oporou každé zdravé ekonomiky se stali sami lidé: řemeslníci, živnostníci, podnikatelé, malé a střední firmy. Bez toho, že bychom průmyslu jeho pevné postavení v českém hospodářství jakkoli upírali, realitou dneška je, že víc než šedesát procent české ekonomiky stojí na službách.

Zejména pandemické roky doslova vystřelily celý segment e-commerce, tedy všechny ty online nákupní galerie, e-shopy a další služby, ve kterých se českým firmám nadmíru daří. To vše pak zastřešuje segment zvaný SME (Small and Medium Enterprises či MSP = Malé a střední podniky), kam dlouhodobě spadá bezmála 99,9 procenta všech podnikatelských subjektů.

SME (či MSP) je zkratka, která zastřešuje drtivou většinu podnikatelských subjektů v Česku. Jejich vliv na ekonomiku je naprosto klíčový.

Malé a střední podniky – páteř zdravé ekonomiky

Dnes tak platí, že se na makroekonomickém měřítku zvaném hrubý domácí produkt (HDP) či hrubá domácí hodnota (HPH, což je HDP bez vlivu daní) České republiky z víc než 60 procent podílejí služby. A průmysl má na tomhle měřítku zhruba jen třetinový podíl.

„Průmysl klíčově přispíval k silnému růstu české ekonomiky před rokem 2008 a také hrál důležitou roli v zotavení po krizi z roku 2009. (…) Naopak služby v posledních pěti letech prosperovaly a mohutně podporovaly růst HPH,“ shrnuje odvětvové rozdělení české ekonomiky v magazínu Statistika&My analytička Českého statistického úřadu Karolína Zábojníková.

Co si ale pod pojmem „služby“ vůbec představit? Akademicky řečeno: obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Lidskou řečí je to třeba cukrárna ve vašem sousedství, obuvník za rohem či majitel nejbližší večerky. Je to ale i téměř celé gastro, soukromá zubní klinika, a třeba i leasingová společnost. A roztodivné start-upy, které z Česka nemálokdy pronikají do zahraničí.

Nad všemi těmihle sektory hospodářství stojí ony již zmíněné malé a střední podniky. SME (či MSP) je tedy zkratka, která zastřešuje drtivou většinu podnikatelských subjektů v Česku. A jejich vliv na hospodářství země je naprosto klíčový. „Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2021 byl 99,86 %,“ stojí v nejčerstvější výroční zprávě o implementaci strategie podpory MSP v ČR za rok 2021, kterou má Finmag.cz k dispozici.

Obecně platí, že malé a střední podniky jsou páteří každé funkční a zdravé ekonomiky. Je tomu tak ve Státech, v Evropě, ale i u nás. Tyhle firmy se lví měrou podílejí i na míře zaměstnanosti (poskytují téměř dvě třetiny všech pracovních míst v Česku) a v případě krize jsou to právě malé a střední podniky, které mají potenciál hospodářský pokles zpomalit.

Co jsou malé a střední podniky?

Shutterstock

Aby to nebylo zas tak snadné, definování pojmu malého a středního podnikání není zcela jednoznačné. Existují různá pojetí toho, jak malé a střední podniky definovat:

1. Statistické pojetí

• malé do 20 zaměstnanců
• střední do 100 zaměstnanců
• velké - 100 a víc zaměstnanců

2. Metodika Komise EU (na níž se odvolává i česká legislativa)

• mikropodnik (do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. eur = cca 48 milionů Kč)
• malý podnik (do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. eur = cca 242 milionů Kč)
• střední podnik (do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. eur = cca 1,2 miliardy Kč)

Navzdory obecnému mediálnímu obrazu počet podnikatelů během pandemie rostl. Jsme národem podnikatelů a spoustu lidí to láká...

Česko není montovna

Už jen z těchhle dat je tedy zřejmé, že Česko už dávno není jen nějaká montovna Evropy. A že tahle nálepka, kterou si vysloužilo v předchozích dekádách sázkou na výrobu čehokoli bez přidané hodnoty (tedy provozů, do kterých se jen dovezou jinde vyrobené díly a bez jakéhokoli vlastního vývoje a výzkumu se tu jen smontují do finálního produktu), pozbývá smyslu.

Ač tyhle provozy v Česku stále fungují, rozhodně se do makroekonomických ukazatelů nepromítají tak jako dřív. Mimo jiné za tím stojí i posun ve vnímání Čechů jako levné pracovní síly. To, co platilo dvacet let zpátky, dneska vlivem rostoucí vzdělanosti, širší znalosti světových jazyků a obecně většího rozhledu české společnosti neplatí. A přicházejí na řadu zahraniční – často agenturní – zaměstnanci.

Kam se ale všichni ti „levní“ Češi poděli? Část z nich přešla na jiné – kvalifikovanější – pozice, část se za prací odstěhovala, jiná si zas užívá zaslouženého důchodu. Ti činorodější se pak rovnou pustili do vlastního podnikání, o čemž svědčí i neustále přibývající počet podnikatelských subjektů.

Zajímavostí posledních let například je, že – navzdory obecnému mediálnímu obrazu – počet podnikatelů během pandemie rostl. „V České republice bylo k 31. prosinci 2021 evidováno celkem 4 018 839 platných živnostenských oprávnění (ŽO), což představuje oproti roku 2020 (3 921 322) nárůst o 97 517 oprávnění. Tento nárůst je pozorovatelný již od počátku sledovaného období,“ shrnuje ministerstvo průmyslu a obchodu v už zmíněné výroční zprávě.

Jak je to možné? „Může to být spojeno s tím, že pracovní trh v Česku není zrovna nejpružnější. Do statistik se tak můžou propisovat nějaké ty volnější formy spolupráce než přímý pracovní poměr, tedy třeba práce na mandátní smlouvu pro dvě tři firmy. Druhý aspekt je, že podnikání má své kouzlo, jsme národem podnikatelů – záměrně neříkám podnikavců – a spousta lidí si to objektivně chce zkusit. Ta volná noha ty lidi zkrátka hrozně láká,“ říká pro Finmag.cz předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Josef Jaroš.

Právní klička aneb Ne všichni podnikají

Shutterstock

Rekordní počet podnikajících subjektů v Česku nemusí dávat ucelený přehled o segmentu SME (MSP). Do statistik se totiž započítávají i živnostenská oprávnění, která v některých oborech slouží k takzvanému zastřenému výkonu závislé činnosti (zaměstnání). Nazývá se to švarcsystém, kdy člověk pracující pro danou firmu namísto běžné pracovní smlouvy svou práci fakturuje, a přitom požívá běžné zaměstnanecké benefity (dovolená, místo v kanceláři apod.). Tato praxe je v Česku nelegální, řada firem ji přesto z důvodu vysokých nákladů na zaměstnance, které v Česku patří k nejvyšším v Evropě, riskuje.

Ač to sami podnikatelé neradi prozrazují, zástupci segmentu SME (MSP) v průzkumech uvádí, že jim banky oproti velkým korporacím nedůvěřují.

Co trápí české podnikatele

Být podnikatelem v Česku přitom rozhodně není snadné. A to nejen kvůli pejorativnímu zabarvení tohohle slova, který si společnost nese jako odkaz na privatizační klondike raných devadesátek, ale i politiky hojně zneužívaného přesvědčení, že podnikatelé jsou pro solidární zdravotní a sociální systémy jen oněmi „parazity“ (stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek, březen 2013).

I když se tohle vnímání konečně mění a namísto četných privatizačních podvodů se řada dnešních podnikatelů odvolává na silné podnikatelské příběhy v čele s Tomášem Baťou, podnikatelské prostředí v Česku má stále k ideálu daleko. Z byznysových rozhovorů, které na Finmag.cz pravidelně vznikají, vyčnívá především jedna zásadní překážka: byrokracie.

„Ty úkony a povinnosti, které jsou s podnikáním v Česku spojeny, jsou stále poměrně košaté, nemluvě o desítkách kontrol, které na podnikatele míří. Dlouhodobě se s tím snažíme bojovat a vítáme, že je tomu v tuto chvíli nakloněna i vláda. Uvidíme ale, jak se to promítne v praxi,“ shrnul zásadní problém podnikání v Česku předseda AMSP Jaroš.

I proto sílí tlaky na digitalizaci státu a zjednodušení všech byrokratických překážek. Paradoxně tomu napomohla pandemie covidu-19, která podle místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše přinese potřebné peníze na investice do zjednodušení veřejné správy. „Postcovidové peníze, které jsou k dispozici v Národním plánu obnovy, pomohou celou digitalizaci urychlit. Z celkového rozpočtu 180 miliard korun půjde v následujících letech asi 40 miliard na rozvoj e-governmentu a digitalizaci státu i hospodářství. Je to šance překonat krizi,“ říká Bartoš v loňském rozhovoru pro Finmag.cz.

Méně už se mluví o další překážce podnikání, kterým je nedostupné financování. Ač to sami podnikatelé v rozhovorech neradi prozrazují, zástupci segmentu SME (MSP) se v různých průzkumech vyjadřují v tom duchu, že jim banky oproti velkým korporacím příliš nedůvěřují. Například studie společnosti Capgemini uvádí, že 89 % malých a středních podniků zvažuje přechod k neobankám a alternativním hráčům v oblasti PayTech a FinTech.

Firmy by ocenily především transparentnost a předvídatelnost vládních kroků, což se ukázalo jako jasná slabina protipandemických opatření.

Podnikavé Česko přináší inspiraci

Dneska se navíc v souvislosti s geopolitickým napětím problémy firem dále prohlubují. Nejenže se firmy stále potýkají s přetrhanými dodavatelskými řetězci z pandemie covidu, nově je trápí i rostoucí cena energií a další aspekty, které jsou spojeny s válkou na Ukrajině.

Nedávný průzkum AMSP například uvádí, že téměř dvě třetiny malých a středních firem v Česku očekávají v důsledku dopadů války na Ukrajině a rostoucí inflace v letošním roce propad svých příjmů. Největší část z nich – necelých třicet procent – odhaduje pokles příjmů na mezi 10 a 25 procenty. Pětina firem pak čeká víc něž čtvrtinový pokles svých tržeb.

I tady by firmy ocenily především transparentnost a předvídatelnost vládních kroků, což se ukázalo jako jasná slabina protipandemických opatření a opakuje se to i nyní při řešení energetické krize. „Za situace, aniž byste věděli, na co se můžete alespoň trochu spolehnout, tedy co bude za měsíc, je byznysplán a cenotvorba pro příští období věštěním z křišťálové koule. Stabilizaci v nepřehledné situaci by logicky ocenili i spotřebitelé, aby je nepřekvapovaly prakticky ze dne na den rostoucí ceny,“ říká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.

Do toho všeho se na firmy postupně valí i další administrativní zátěž. Hodně se například mluví o takzvaném reportingu nefinančních aktivit firmy prostřednictvím ESG kritérií (environmentálního (E), sociálního (S) a způsobu řízení podniku (G)), který se bude od roku 2024 týkat sice jen těch největších firem v Evropě, ale i ty menší chtějí být připraveny. Důraz na udržitelné podnikání proto sílí.

Přes to všechno je tu jedna pozitivní zpráva na závěr: i v době očekávané recese a tváří v tvář těžkým hospodářským podmínkám se většina firem (58 %) nechystá propouštět žádného zaměstnance, anebo dokonce zvažuje nábor dalších, vyplývá z ankety Hospodářské komory ČR.

Houževnatost, bojovnost a činorodost českých podnikatelů je tak tím, co drží českou ekonomiku „nad vodou“. Abychom to ukázali světu a firmám v jejich cestě alespoň trochu pomohli, rozhodli jsme se spustit speciální projekt Podnikavé Česko, který bude po celý rok vaším průvodcem segmentem SME (MSP). Těšit se můžete na inspirativní příběhy, rozhovory, reportáže i rady a tipy pro podnikání.

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Digitalizovat stát je sisyfovský boj, říká šéf IT gigantu Aricoma
• Češi jsou slušnější, než si myslíme. Šéf FreshPointů staví byznys na důvěře
• Slevami jsme si zkazili zákazníky, říká zakladatel Le Premier Lohniský
• Za energie platíme čtyřnásobek, pomoc je nutná, říká šéf přední keramičky
• Důstojné stáří jen pro bohaté? Domov v Mělníku dokazuje, že to jde jinak

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag