Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Česko jako levná montovna? Úplná blbost, říká Milan Kratina z Accolade

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
25. 6. 2021
 12 213

„Z titulků v médiích to někdy vypadá, že tu tisíce vzdělaných lidí dělají podřadné práce za nízkou mzdu, ale tak to samozřejmě není. Bez masy ajťáků a inženýrů nebude Česko schopné reagovat na poptávku trhu a ekonomicky ho to zásadně poškodí,“ varuje ve Finmag podcastu šéf společnosti Accolade Milan Kratina.

Česko jako levná montovna? Úplná blbost, říká Milan Kratina z Accolade
Milan Kratina / Zdroj: Tomáš Cetkovský

Fond Accolade Industrial patří mezi byznysové vítěze pandemie. Za loňský rok připsal klientům 11,45 procenta a stejně úspěšná jízda by podle všeho měla přijít i letos. Podobné zhodnocení navíc fond přináší během své sedmileté existence každoročně. „Výnos deset nebo jedenáct procent ročně jsme nikdy neslibovali, i když se nám daří celkem pravidelně těchto čísel držet,“ říká s úsměvem v pokračování Finmag podcastu zakladatel a generální ředitel skupiny Accolade Milan Kratina. Jedním dechem ale mírní „pandemickou euforii“ v branži. „Naše haly jsou infrastruktura pro podnikání, stejně jako všechno ostatní budou závislé na dalším výkonu ekonomiky. Na tom, jestli budou mít lidi chuť utrácet, nebo ne.“

Zároveň uznává, že logistická centra a průmyslové komplexy se stále častěji stávají vyhledávaným aktivem institucionálních investorů. „Logistika byla dlouho ošklivé káčátko. I když dlouhodobě přinášíme vysoké výnosy a máme dlouhé smlouvy s kvalitními nájemci, tak nás trh docenil až teď. I díky nám během pandemie nedošel v obchodech toaletní papír, pomeranče nebo banány. Je to dané silou zásobovacího řetězce, kterou si spousta lidí uvědomila až teď,“ vysvětluje Milan Kratina.

Náš rozhovor se dál točil i kolem toho, že pro starosty některých obcí není jednoduché obhajovat výstavbu průmyslových hal, i když by pro místní mohla mít zásadní význam. „Když se podíváme do Německa na výnosy z hal, které míří zpět do veřejné sféry, tak až polovina z nich končí v obci a regionu, druhá polovina ve spolkovém rozpočtu. U nás za 30 let životnosti haly, která bude mít 20 tisíc metrů čtverečních s průměrným počtem zaměstnanců, se výnos pro stát podle nejnovějších studií pohybuje zhruba kolem tří miliard korun. Obec z toho dostane reálně 15 milionů. Všechno schramstne náš centralistický stát. Pokud se to změní, můžou místní samosprávy mnohem lépe plánovat svůj rozvoj,“ přichází s návodem Kratina.

Zapomeňte na montovnu

Šéf skupiny Accolade také důrazně odmítá označení Česka jako levné montovny. „Když si člověk čte podobné titulky, tak to vypadá, že tu tisíce vzdělaných inženýrů dělají podřadné práce, ale tak to není. Když bude české školství chrlit kvalitní a vzdělané lidi s technickým zaměřením, budou tady výzkumné a vývojové kapacity českých i zahraničních společností výrazně růst,“ dodává Kratina a varuje, že nám v tomto ohledu začíná ve srovnání se sousedním Polskem ujíždět vlak. „Každý rok tam ze škol vyjde víc inženýrů než třeba v Německu. Polsko se stává dominantní lokalitou regionu v získávání zahraničních investic, zároveň velkým tempem rostou i jejich domácí společnosti. Mají navíc jednodušší trh práce, flexibilně využívají různé formy smluv, nemají tam švarcsystém. Bez hardwaru ajťáků a inženýrů nebude Česko schopné reagovat na poptávku trhu a ekonomicky ho to zásadně poškodí.“

Milan Kratina

Milan KratinaZdroj: Accolade

Narodil se v roce 1985. S průmyslovými nemovitostmi se poprvé setkal při studiu práv na Masarykově univerzitě. V roce 2011 založil společnost Accolade, zaměřující se na investice, přípravu a pronájem prostor pro lehkou výrobu, logistiku a e-commerce.

Český trh už je pro Accolade malý, takže skupina postupně expanduje na Slovensko, do Německa, Polska, Španělska a Nizozemska. „Regionální diverzifikace je pro nás extrémně důležitá, nechceme být závislí na jednom trhu nebo jednom odvětví. Tlačíme se na Západ, myslíme si, že slovanská cesta na jihovýchod je sice fajn, protože jde o regiony s vyšší výnosem, ale cesta na Západ je pro nás významnější nejenom kvůli institucionálním investorům, ale i kvůli jistotě, kterou tam v byznysu máte,“ říká Kratina a dodává, že když může německý nebo kanadský důchodce profitovat z fondů investujících do nemovitostí ve středí Evropě, tak nevidí důvod, proč by si na peníze z výnosů ze západních nemovitostí nesáhl naopak i český investor.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Finmag BrandVoice: Partnerem článku je

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
12
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

BrandInsightinvesticeinvestice do nemovitostínemovitostipodcastrealitní fondytrh práce
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo