A dost, zvyšování daní stačilo. Teď je čas škrtat ve výdajích

Není žádným tajemstvím, že se v roce 2023 česká ekonomika potýkala s několika významnými nepříjemnostmi. První z nich je hospodářská stagnace. Nejnovější odhady hrubého domácího produktu (HDP) pro Českou republiku za rok 2023 dokonce poukazují na pokles.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že ve třetím čtvrtletí poklesl HDP mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně dokonce o 0,7 %. Tento pokles byl ovlivněn hlavně změnami ve stavu zásob a zahraniční poptávkou.

Na straně poptávky se negativně projevily výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty souvisely především s poklesem kupní síly v důsledku inflace.

Krize, stagnace, nebo růst…?

Jak to dopadne za celý rok 2023 ovšem ještě nevíme; odhady vývoje HDP České republiky se v tomto ohledu pohybují mezi mírným poklesem a mírným růstem. Přesné číselné údaje budou známy samozřejmě až během roku 2024.

Nějaké indicie ovšem máme: ministerstvo financí ČR a Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládají pokles HDP o 0,4 % až 0,5 %, jenže jiné odhady naznačují možný mírný růst.

Ekonomické komentáře poukazují na slabou domácí poptávku jako jednu z hlavních příčin poklesu HDP. Výdaje na konečnou spotřebu domácností ve třetím čtvrtletí klesly meziročně o 2,3 %, což je důsledek poklesu reálných příjmů domácností. Ten byl způsoben především inflací.

Zde je ale třeba zdůraznit, že růst spotřebitelských cen vrcholil už závěrem roku 2022, během roku 2023 už jejich růst, zejména počínaje únorem, oslaboval. A za posledních šest dostupných měsíců (květen až listopad) pak dosáhla inflace pouhých 0,81 procenta v anualizovaném vyjádření.

Česká národní banka (ČNB) tedy už „podstřeluje“ svůj inflační cíl a nedávné snížení úrokových sazeb je v souladu s tímto trendem. A co víc: za poslední dostupné tři měsíce inflace dokonce klesala, a to o 2,4 procenta v anualizovaném vyjádření!

Lze tedy uvést první jednoznačně dobrou zprávu: inflace se zdá být zkrocena. Je pravděpodobné, že ani očekávané zvýšení cen elektřiny tento trend nezlomí.

Potraviny, zaměstnanost, koruna

S inflací souvisí ještě jedna zajímavost: poslední dobou se hojně diskutují ceny potravin a možnost kartelové dohody mezi obchodními řetězci. Bez důkladné analýzy neveřejných zdrojů ovšem nelze rozhodnout, zda takováto dohoda opravdu existuje.

Co víc, dokonce ani nemůžeme vědět, zdali marže obchodních řetězců jsou „přiměřené“. Přesto však drtivá většina veřejnosti věří, že nikoli, aniž by měla k tomuto přesvědčení jakýkoli číselný podklad. Ale i nepočetní obhájci obchodníků šermují spíše dojmy než čísly.

Faktem ovšem zůstává, že ceny potravin a nealkoholických nápojů poklesly od svého maxima v březnu o 3,6 procenta. Zdá se tedy, že konkurence mezi obchodníky přece jen funguje, alespoň do jisté míry.

Vývoj cen základních potravin

Český statistický úřad (ČSÚ)

Pokud jde o bydlení, vodu, energie a paliva, tento cenový subindex se od ledna nepohnul. Naproti tomu index cen stravování a ubytování šel od ledna nahoru o 6,7 procenta: konkurence mezi restauracemi a hotely je možná slabší – anebo jsou hosté ochotni zaplatit víc.

Co se už několik měsíců moc nemění, je míra nezaměstnanosti. Ta dosáhla podle posledních (listopadových) údajů hodnoty 3,5 %, což naznačuje relativně stabilní situaci na trhu práce. Je tu tedy spíše přetlak poptávky po pracovní síle, než že by tu byl útlum ekonomiky.

V průběhu roku 2023 také došlo k mírnému oslabení české koruny vůči euru (o 2,3 procenta). Tento vývoj byl částečně ovlivněn změnami v úrokových sazbách Evropské centrální banky a ČNB. Vůči dolaru koruna naopak o procento posílila. Celkem vzato, měnové trhy byly bez velkých výkyvů.

Změny, kam se podíváš

Jestli byl rok 2023 něčím opravdu výrazný, jsou to avizované změny v podnikatelském prostředí, které měly vliv na malé a střední podniky i na větší korporace. Změny zahrnovaly daňové úpravy, regulace a podporu digitalizace a udržitelného podnikání.

Mění se výše daní z příjmů a zavádí se nové formy progrese v daních. Například daň z příjmu právnických osob se od roku 2024 zvýší z 19 % na 21 %. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro drobné živnostníky se v roce 2024 výrazně zvýší, zejména u sociálního pojištění.

Shutterstock

Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

Vláda protlačila Sněmovnou konsolidační balíček, který v mnohém mění i podmínky pro české podnikatele. I když se pár drobností od května, kdy ozdravný balíček vláda představila, změnilo, to hlavní zůstává: zvýšit se má zdanění firem i odvody OSVČ. Změn z pohledu ponikatelů je ovšem mnohem víc. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

Dále byly provedeny změny v zákoníku práce, které přinesly novinky pro zaměstnavatele i zaměstnance pracující na dohodu. Změny se týkají hlavně pracovních dohod mimo hlavní pracovní poměr a mají vliv na zaměstnavatele i pracovníky pracující na dohodu.

Hlavní změny zahrnují zejména dovolenou pro „dohodáře“. To by mohlo znamenat, že ti, kdo pracují na základě dohod mimo hlavní pracovní poměr, by mohli mít nárok na dovolenou podobně jako zaměstnanci na plný úvazek. Pro firmy je to další administrativní zátěž; musí přizpůsobit své pracovní smlouvy a postupy, aby vyhověly novým pravidlům.

Z makroekonomického hlediska tyto změny pravděpodobně nepřinesou žádný otřes, nicméně na mikroúrovni mohou přinést potíže na straně zaměstnavatelů, zejména těch nejmenších. Že to nejsou novinky zrovna příjemné, ostatně ilustruje už samotný nárůst žádostí o IČO. Práce na dohodu bude méně využívána, naopak „švarcsystém“ zaznamenává renesanci.

Další regulatorní novinkou je možnost, že tuzemské firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví a platit daně v cizích měnách. To je výhodné zejména pro exportéry. Zde se nabízí věčná otázka: máme konečně přijmout euro? A kdy?

Oba protichůdné tábory mají ve věci jasno, nicméně kdyby česká ekonomika byla přijala euro dejme tomu před deseti lety, patrně bychom nezaznamenali žádné velké rozdíly. Exportéři by měli možná o něco snazší život, ovšem inflace by byla vyšší: ČNB by přišla o všechny nástroje pro její kontrolu.

A ještě poslední bod týkající se regulace. Vláda České republiky se rozhodla snížit regulovanou složku ceny elektřiny pro energeticky náročné firmy, což je důležitý krok vzhledem k rostoucím cenám energií a ekonomickému tlaku na podniky. Snížení regulované složky ceny elektřiny pomůže firmám snížit jejich celkové náklady na energie.

Snížení je zaměřeno na firmy s vysokou energetickou náročností, které jsou více závislé na elektrické energii pro svou výrobu a operace. Vláda uvolnila pro tento účel prostředky ve výši 3,5 miliardy korun, celkem by se mělo opatření týkat téměř 25 tisíc odběrných míst v rámci českého průmyslu. Naopak všichni ostatní si připlatí. Zda je to správný krok, je silně diskutabilní.

Nechte už ty daně

Co by tedy česká vláda a Česká republika měla dělat v roce 2024? V prvé řadě ukončit věčný brainstorming na téma „jaké daně lze ještě zvýšit“. A věnovat konečně detailní pozornost výdajové stránce státního rozpočtu.

Nelze totiž najít jednu nebo dvě velké položky, které by bylo možno škrtnout. Škrtat je třeba v rámci stovek až tisíců drobných položek, které z makropohledu nejsou vidět, ale ve svém součtu dělají velká čísla. A kromě toho digitalizovat státní správu, což je rovněž nesplněný evergreen.

Skutečně potřebujeme finanční úřad v každém menším městě? Opravdu je třeba chodit fyzicky s každou maličkostí k přepážce? Vážně nás baví živit stát, který rok od roku stále více připomíná skanzen? To jsou otázky, se kterými by měl Fialův kabinet do nového roku vykročit.

Všechno nejlepší do roku 2024!

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Marná snaha Fialovy vlády. Zvlčelou byrokracii jen pár škrtů nezkrotí

• Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

• Česko ve formě? A kdy? Samotný konsolidační balíček na to stačit nebude

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag