V bance čekají firmy na úvěr měsíce, u crowdfundingu jde o dny či týdny

Jak nyní získávají malé a střední firmy v Česku peníze na svůj byznys?

První, co majitele těchto firem napadne, že půjdou žádat o peníze do banky, kde mají dvacet let účet. Bankéř si od nich vyžádá řadu dokumentů, vše hrozně dlouho trvá a na konci banka oznámí, že klient neprošel skoringem a peníze nedostane. Setkáváme se s tím poměrně často. Chodí za námi majitelé firem s tím, že prošli opravdu náročným procesem, výsledek byl nulový a nyní zkoumají, jaké možnosti nabízíme my.

Vít Endler

Fingood

Spolumajitel a jednatel společnosti Fingood, která se zaměřuje na investiční crowdfunding. Velkou část pracovní kariéry strávil v e-commerce. Zakládal například pobočku Mall.cz v Polsku, později řídil celou skupinu Mall v šesti evropských zemích. Ve fintechu Fingood působí od roku 2019 a soustředí na strategické plánování jejího dalšího růstu a produktový rozvoj.

Já ty bankéře vlastně chápu, pro ně je tohle osmatřicátý produkt v řadě, jejich zájem leží úplně jinde než ve financování malých a středních podniků. Pro nás je to ovšem hlavní produkt, na který soustřeďujeme veškerou energii. Pomáháme firmám se rozvíjet. Naší podmínkou je, že klient musí mít alespoň roční stabilní historii, financování startupových projektů neděláme, protože na to nemáme kapacitu ani odbornost.

Náš proces schvalování není tak rigidní jako v bankách, a i když také žadatele o úvěr velmi pečlivě zkoumáme, dokážeme být více flexibilní. To je například vidět na časové náročnosti získání firemního úvěru. Zatímco v bankách to může trvat i déle než půl roku, než podnikatel dostane zelenou, u nás počítáme schvalovací proces na týdny, ale spíše na dny.

Za kolik dnů v průměru podnikatel peníze od Fingoodu dostane?

Počítáme čas, který uplynul od prvního kontaktu se zákazníkem po vystavení jeho projektu na naši platformu. Ten se v průměru pohybuje kolem 25 dnů. U některých klientů ale může být vše vyřízeno v rámci dnů či dokonce hodin, protože vše rychle doloží a nemají složitou strukturu financování. Naším důležitým cílem je také co nejvíce zabezpečit investici, kterou naši investoři podstupují. Pak se teprve čerpají peníze. Projekt vystavujeme na platformě obvykle sedm až čtrnáct dnů. Některé projekty si investoři „rozeberou“ v rámci hodin, některé v řádu dnů. Když vystavení skončí, musíme podle evropské legislativy ještě čtyři dny čekat, jestli si to nějaký investor nerozmyslí, a teprve potom můžeme chystat všechnu dokumentaci a vyplácet peníze.

Jak na podnikání

Finmag.cz přináší sérii textů Jak na podnikání. Rozebírá témata, která trápí současné podnikatele, od vývoje produktu, přes marketing až po byrokratické berličky typu ESG, NIS2 či tolik potřebné CSR. Neopomineme ani daně, otázky na poli personalistiky, nastavení obchodu či možnosti expanze do zahraničí.

Že nepodnikáte? Pak pro vás máme sérii Jak začít podnikat.

Kolik podnikatelé za využití služeb crowdfundingu obvykle platí?

Obecně platí, že cena peněz získaných prostřednictvím crowdfundingu je o něco vyšší než při klasickém bankovním financování. Každý musí zvážit, jak moc je pro něj rychlost a flexibilita, kterou najde u crowdfundingu, důležitá, a pak se rozhodnout. Crowdfunding ale není jen o poskytnutí potřebných financí na podnikání. Klient se díky nám dostane do povědomí našich investorů. Prostřednictvím své prezentace oslovuje potenciální zákazníky. Jeho firma dostane díky nám marketingovou podporu na sociálních sítích, v rámci newsletteru či mailingu. Někteří naši klienti tento způsob marketingu s chutí využívají a dávají například investorům slevy na své zboží nebo služby. V případě developerských firem se třeba stává, že si investor kromě samotné investice do projektu koupí v projektu investiční byt za zajímavější cenu. Prodejce jízdních kol či pivovar, které jsme financovali, nabízeli pro změnu slevu na své produkty.

Jaká kritéria rozhodují o tom, zda klient úvěr dostane?

Vyvinuli jsme vlastní screeningový systém, ve kterém hodnotíme desítky parametrů s různou vahou důležitosti. Podrobně rozebíráme byznys plán firmy a chceme vědět, na co konkrétně chce firma peníze využít. Počítáme, zda má projekt dobrou návratnost, a zkoumáme, zda splácení úvěru neohrozí cash-flow firmy. Nepůjčujeme firmám, které jsou v insolvenci. Když vidíme, že se firma ocitla někdy v minulosti v exekuci, ptáme se, jak situace vznikla. Někdy totiž může jít o maličkost v podobě nezaplaceného lístku na metro a firmy pak obecně mají problém nějaké financování vůbec získat.

Více než polovina projektů, které na platformě financujete, jsou developerské projekty. Jak takové projekty hodnotíte, když často na konkrétní stavby vytvoří developer speciální entitu bez minulosti?

V takovém případě sledujeme nejen možnou životaschopnost konkrétního projektu, ale ratingem prochází i samotná mateřská společnost, která za projektem stojí. I poté, co developer peníze od nás dostane, dál celou stavbu sledujeme a supervizujeme. Na platformě už dnes financujeme projekty za desítky i nižší stovky milionů korun. Šanci mají přitom projekty z jakýchkoliv sektorů podnikání. Nejlépe se půjčuje datově bohatým byznysům, což jsou firmy, které mají k dispozici dostatek dat o svých zákaznících, objednávkách a tocích peněz. Paradoxně to mohou být gastronomické byznysy, protože mnoho gastro podniků přešlo na vlastní firemní systémy, kde sledují řadu zajímavých dat. Pokud se dokážeme do jejich systému napojit, vidíme transakce a dokážeme velmi dobře odhadnout, zda má smysl takové firmě financování poskytnout. V reálu ani tak nezáleží, z jakého oboru firma pochází – jsou pouze dobře a špatně řízené firmy.

Kolik procent úvěrů přestanou klienti splácet?

Míra nesplácených úvěrů se pohybuje kolem třech procent. Reálně jde ale spíše o jedno procento, se dvěma procenty dlužníků se dokážeme dohodnout a splácení přenastavit tak, aby vše fungovalo. U stovek projektů měsíčně je jasné, že k nějakému nesplácení dojde. Kdo tvrdí, že ne, tak si vymýšlí. Když se klient dostane do situace, kdy přestane úvěr splácet, vždy preferujeme dohodu. Když totiž hledáte dohodu, jste s dlužníkem na jedné straně stolu, máte stejný cíl. Ať už řešíte prodej pohledávky, možnost refinancování peněz nebo prodloužení splátkového kalendáře. V momentě, kdy klienta ženete k soudu, stojíte už na opačné straně barikády a vymožená částka může být výrazně nižší. Nevýhodou dohody je zase její časová náročnost, kdy se jednání mohou protáhnout na měsíce. Tohle ale investoři nevidí a ptají se, kdy dostanou své peníze zpět. Náš právní systém bohužel ve velké míře chrání dlužníky, a tak to nefunguje tak, že dneska klient přestane splácet a pozítří mají investoři peníze na účtu.

Co investorům v tomto ohledu radíte?

Říkáme jim, že by neměli peníze vkládat pouze do jedné společnosti, která se jim líbí nebo jsou jim sympatičtí majitelé té firmy. Nevyplatí se sázet také pouze na nejvyšší potenciální zhodnocení. Když člověk vloží peníze jen do jednoho „košíku“ a ten selže, tak za to nemůže crowdfunding jako investiční nástroj. To je podobné, jako bych koupil jeden byt, naproti domu by mi postavili dálnici, cena nemovitosti by spadla a já bych zanevřel na celý nemovitostní trh. Proto je potřeba své investiční portfolio diverzifikovat.

Existují nějaké mýty kolem crowdfundingu, které se stále nedaří rozbít?

Občas na straně podnikatelů převládá představa, že díky crowdfundingu si velmi jednoduše půjčí peníze, které pak možná zaplatí, možná ne. O tom to ovšem není. Crowdfunding je pod dohledem regulátora, subjekty musí mít evropskou licenci k jeho provozování a investoři dávají peníze opravdu do věcí, kterým věří. Na straně investorů mám zase někdy pocit, že se domnívají, že crowdfundingem lze vydělat velmi krásné peníze za krátkou dobu. Investování ale není sprint, je to maraton. A crowdfunding v tom není jiný. Zkratka k velkému bohatství neexistuje. Abych veřejnost edukoval, mám na Fingoodu investované své vlastní peníze a zveřejněné své investiční portfolio. Názorně ukazuji, že je potřeba diverzifikovat a počítat s tím, že investování je opravdu běh na dlouhou trať.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Na výrazně levnější úvěry zapomeňte, ČNB zůstává obezřetná

• Německo sípe, bankrotů přibývá. Evropská velmoc nám ukazuje, kudy se (ne)vydat

• Financování je stále problém, hlásí firmy. Místo investic volí strategii přežití

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag