Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Inflace v Česku je nejnižší od prosince 2021, rizikem je ale oslabující koruna

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
11. 9. 2023
komentář

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Inflace v Česku je nejnižší od prosince 2021, rizikem je ale oslabující koruna
Inflace trápí Česko už řadu měsíců (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával trh i Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021.

V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.

Dražší pohonné hmoty, levnější potraviny

Rychlejší než očekávaný meziměsíční růst inflace měly v srpnu na svědomí zejména pohonné hmoty. Jejich cena v porovnání s červencem vzrostla o bezmála osm procent. Na tomto růstu se z nemalé míry podílelo ukončení snížení spotřební daně z motorové nafty, která se k k 1. srpnu zvýšila o 1,50 koruny na litr. To při zahrnutí DPH odpovídá 1,80 koruny na litr.

Vývoj inflace v Česku

Jen nafta tak během srpna zdražila o bezmála pětikorunu na litr. A zdražoval i benzin, zejména vlivem vývoje světového trhu s ropou, byť jen o necelé dvě koruny na litr.

Proti efektu zdržujících pohonných hmot ovšem působil efekt zlevňujících potravin, zejména zeleniny, brambor a vajec. Meziročně jsou ale zelenina, brambory či vejce nadále dražší. O takřka třetinu je ale meziročně levnější například máslo.

Meziroční inflace v prvním pololetí roku klesala zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání, tento efekt však nyní už odeznívá. Patrné je to ostatně i z poměrně malého rozsahu snížení meziroční inflace mezi červencem a srpnem.

V červenci meziroční inflace činila 8,8 procenta, v srpnu, jak víme, 8,5 procenta. To představuje pokles o 0,3 procentního bodu. Jedná se o letošní dosud nejslabší pokles meziroční inflace mezi dvěma měsíci v řadě, což právě demonstruje, že letošní dynamika poklesu inflace ztrácí na síle.

Další vývoj inflace a slabá koruna

Po celý většinu zbytku letošního roku už bude tato dynamika slabá či pražádná. Je třeba počítat s tím, že meziroční míra inflace s v příštích měsících, a až do konce roku, bude pohybovat kolem hodnoty osmi procent.

Inflace a ceny energií
Michal Hron / Midjourney

Nejhorší rok za 15 let. Letošek je horší než covid, stěžují si české firmy

Rok 2023 je pro podnikání nejhorší za posledních 15 let, tvrdí malé a střední podniky v Evropě i Česku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bibby Financial Services, podle kterého téměř polovina malých a středních firem uvádí, že letošní rok je horší než roky pandemické. Zhruba třetina firem se pak domnívá, že podmínky pro podnikání jsou ještě náročnější než za časů velké finanční krize.

Výraznější snížení inflace nastane až v příštím roce, kdy lze z toho důvodu očekávat také celkem razantní snížení klíčových úrokových sazeb ČNB.

Na meziročně nadále poměrně vysoké inflace, stále více než čtyřikrát převyšující cíl ČNB, se nejvíce podílí výrazné meziroční zdražení energií, zejména zemního plynu, elektřiny a tepla.

Meziroční inflace se bude do konce letoška pohybovat kolem nynější úrovně či jen mírně pod ní, za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle ČNB ve výši dvou procent.

Ve zbytku letošního roku už meziroční inflace příliš klesat nebude i z důvodu srpnového zásahu ČNB. Centrální banka formálně ukončila svoji takřka patnáct měsíců trvající intervenci za silnější korunu, což například podle americké banky Goldman Sachs může zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších expertů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro.

Takové oslabení koruny, vykazující nyní kurs pod 24,40 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu.

Kurz euro (EUR)

Zdroj: peníze.cz

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní... Více

Související témata

Česká národní bankaČeskoinflacekomentářkorunapohonné hmotypotravinyspotřebitelské ceny
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo