Dluh české vlády je nejvyšší v historii. Poslední čas na nápravu, pane Fialo

Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta. Tehdy ale vrcholila tehdejší recese tuzemské ekonomiky, navazující ještě na evropskou dluhovou krizi a globální finanční krizi.

V současnosti jsou vyhlídky horší, protože Česko v loňském třetím čtvrtletí do technické recese teprve vstoupilo a nelze vyloučit, že v ní zůstane také v roce 2023.

To znamená, že veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tedy do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního.

Trendový nárůst zadlužení je ale i tak vztyčeným prstem směrem k vládě.

Růst dluhu jako varovný prst

Z hlediska tuzemského je legislativně stanovena dluhová brzda na úrovni zadlužení 55 procent HDP. Z hlediska mezinárodního mají klíčové slovo ratingové agentury.

Dvě ze tří světově významných agentur sice Česku loni zhoršily ratingový výhled ze „stabilního“ na „negativní“, ale samotný rating ponechaly. Česko má stále nejlepší ratingové hodnocení ze všech zemí bývalého východního bloku.

Trendový nárůst zadlužení je ale i tak vztyčeným prstem směrem k vládě. Ta by měla využít „okno příležitosti“, které jí otevírá harmonogram polických voleb a dalších politických událostí a po blížících se prezidentských volbách přijít se zásadními kroky, které ideálně postupně poměr zadlužení k HDP plně stabilizují, alespoň ve střednědobém horizontu.

Tyto politicky citlivé a nepopulární kroky by měly být patrné už v rozpočtu na rok 2024. V příštím roce už potenciální ochota vládních politiků ke škrtům a dalším ozdravným krokům bude slabší, neboť se budou blížit volby parlamentní. Právě proto se „okno příležitosti“ otevírá právě letos, v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2024.

Pro letošní rok vláda hospodaří s plánovaným schodkem státního rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale míní, že takový schodek je nerealistický a že deficit ve skutečnosti bude činit nejspíše 350 nebo 360 miliard korun. V takovém případě by o ozdravování veřejných financí nebylo možné hovořit ani náznakem.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

• Česká koruna, vítěz války i pandemie. Vůči euru je nejsilnější od roku 2008
• Tři minus pro Fialu. Vládní tahy v prvním roce zbytečně zatíží veřejné finance
• Reálné mzdy v Česku dál rekordně padají. A příští rok přijdou vyhazovy
• Miliarda sem, miliarda tam. Fialův kabinet na ozdravení financí rezignoval
• Češi propadají skepsi, mají strach o práci. Propouštění je nevyhnutelné