Proč vláda nezlevní potraviny? Nižší DPH pomůže chudým, ale ožebračí všechny

 O kolik peněz by nižší DPH na potraviny státní kasu připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od deseti do dvaceti miliard korun. A to nejsou zanedbatelné náklady. Zvláště ne dnes.

Vláda na letošek sice plánuje schodek státního rozpočtu maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní rozpočtové rady je i tak nerealistický. Pravděpodobnější je, že schodek bude letos kolem 360 miliard korun. Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový dluh právě třeba snížením DPH na potraviny.

Pokud by ale byla schopná ušetřit, jak ostatně vládní strany před volbami slibovaly, byla by to jiná písnička. V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit, třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní.

Ministerstvo financí uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, což by potraviny zlevnilo jen nepatrně...

Nižší DPH = vyšší marže?

Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Německo uplatňuje na potraviny sazbu sedmiprocentní, Rakousko desetiprocentní, Polsko běžně na základní potraviny sazbu pětiprocentní, kterou ale nyní kvůli rapidní inflaci tamní vláda snížila na nulu, a konečně Slovensko sazbu desetiprocentní. Česko má tedy z těchto zemí DPH na potraviny nejvyšší, což je jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy i třeba v Německu, znatelně levnější než v Česku.

Vláda ČR

Bude letos hůř, aby pak mohlo být líp? Rok 2023 ukáže, jak odvážná vláda je

Na počátku roku si přejeme, abychom se měli líp. Jenže je v tom háček: čím líp se letos budeme mít, tím hůř nám může být v příštích letech. Dost bude záležet na vládních krocích, píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Pokud by ale vláda DPH na potraviny snížila na podobnou hranici, otázkou by bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci, například obchodní řetězce. Zkušenost třeba i ze sousedního Německa z doby pandemie roku 2020 naznačuje, že by promítnutí nebylo úplné a že by si tedy řetězce na úkor státu (a daňového poplatníka) navýšily své marže.

To je další důvod, proč se zatím vláda zdráhá sazbu DPH snížit.

Navíc ministerstvo financí nyní uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent. To by tedy DPH z potravin snížilo, ale jen poměrně nepatrně, takže by to řadoví nakupující sotva postřehli.

zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli.

Jak zlevnit potraviny

Pokud by tedy vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé, protože jinak prodejci a řetězce nepromítnou snížení daně tolik do konečných cen. A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů, případně doprovázeno odpovídajícím seškrtáním některých veřejných výdajů. Ideálně tedy v rozsahu oněch deseti až dvaceti miliard ročně.

Snížení DPH na potraviny je přitom ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud tedy budou výše uvedené podmínky splněny. Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli.

V rozpočtech těchto lidí mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších lidí. Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní typu mléčných výrobků, masa, pečiva, případně ovoce a zeleniny, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

• Dluh české vlády je nejvyšší v historii. Poslední čas na nápravu, pane Fialo
• Česká koruna, vítěz války i pandemie. Vůči euru je nejsilnější od roku 2008
• Tři minus pro Fialu. Vládní tahy v prvním roce zbytečně zatíží veřejné finance
• Reálné mzdy v Česku dál rekordně padají. A příští rok přijdou vyhazovy
• Miliarda sem, miliarda tam. Fialův kabinet na ozdravení financí rezignoval

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag