Články na téma: daňová reforma

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Danuše Nerudová předsedala důchodové komisi, která navrhla velkou změnu penzí. Jak se vyrovnává s kritikou, že připravená reforma nic neřeší? Jaký je podle ní rozdíl v přístupu ministryň Maláčové a Schillerové? Rektorka Mendelovy univerzity v rozhovoru také vysvětluje, proč je práce pro stát frustrující, a proč s ní přesto neskončí.

Dočkáme se nižšího zdanění práce, nebo jde jen o plané sliby politiků? A jak by státní rozpočet kompenzoval ztrátu příjmů?

Připravovaná daňová reforma ministryně financí Aleny Schillerové může přinést revoluci v systému zdravotního pojištění. Jak se na kontroverzní návrh dívají ekonomové, politici, zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a lékařské komory?

Přestane stát platit zdravotní pojištění za děti a důchodce?

Ministerstvo financí chce jednotnou paušální platbou, která by zahrnula daň z příjmů fyzických osob, zdravotní pojištění i sociální pojištění, ulehčit život drobným podnikatelům. Jak by mohla novinka v praxi vypadat? A stojí o ni někdo?

Ministerstvo financí chystá daňovou reformu. Ta by prý mohla výrazně zvednout daně z pronájmů. Přišlo by i zdražení nájmů?

Vinit Trumpa z toho, že jenom snižuje daně svým miliardářským kamarádům, je laciné.

„Stát ještě nezačal pořádně šetřit, daňová politika vlády je podivná, neprospívá investicím ani hospodářskému růstu,“ říká Pavel Kohout o domácím hospodářství. Jak vidí světovou krizi a proč nemá strach o Evropu?

Daně v České republice jsou vysoké, a především – nepřehledné. Jak upravit daňový systém, aby byl spokojený stát i daňový poplatník? Zeptali jsme se ekonomů Jana Procházky, Pavla Sobíška, Jiřího Skuhrovce a dalších osobností ze světa financí.

Ještě že ten nápad dostal Nečas, a ne Jakeš: stačilo totiž letáčkem vysvětlit perestrojku a komunisté by vládli dodnes. Blbost? Ano. Fantasmagorie? Bohužel ne.

Ať už si voliči v poslední dekádě vybrali, že chtějí jezdit levnou dacií nebo luxusním volvem, všechny reformy připomínaly lepení dílů z těchto aut na starého favorita. Státní správa drandí ve dvacet let starém modelu a chybí odvaha definitivně ho poslat do šrotu.

O dani z přidané hodnoty je dnes slyšet každý den, „definitivní“ dohody vládní koalice o její budoucí podobě se mění rychleji, než ekonomové stačí počítat, co by která varianta pro spotřebitele i národní hospodářství znamenala. Opomineme-li názorový obrat vlády, jejíž představitelé před volbami slibovali, že se daně zvyšovat nebudou, je tu ještě otázka, jak dobře či špatně je zvýšení daní připraveno. Každá daň znamená zatížení ekonomiky, nicméně některé varianty jsou k potenciálu ekonomického růstu i daňovým poplatníkům šetrnější více, jiné méně.

Věci veřejné si všimly pozoruhodné shody: zdraví národa je na tom stejně špatně jako jeho veřejný rozpočet. Chtěly oboje vyřešit hranolkovou daní, návrh ale v červenci padl pod vládní stůl na kupičku odhozených dobrých nápadů i fantasmagorií. Do které kategorie daň na cukry a tuky patří?

Pondělní Lidové noviny přinesly průzkum, podle kterého téměř 80 % lidí odmítá navržené reformy důchodů a daní. Vládě přitom nevěří 90 % občanů a vládní představitelé zároveň tvrdí, že právě prosazení reforem je jediným důvodem, proč se vláda ještě nerozpadla. Mají v takové situaci reformy vůbec cenu?

„Tedy, pane učiteli, chodit k Vám do školy je taky trochu návštěva pekla. Všecko, co se člověku zdá být smůlou, která potkala jeho zem jako blbé počasí, se po Vašem výkladu jeví být důsledkem neumětelství či ještě hůř hrabivosti a mocichtivosti politiků. Co si tedy lze podle Vás počít s těmi už třemi zakopanými psy, jakými jsou nepochybně zdravotnictví, penze a daně? Existuje vedle prázdných slibů a falešných nadějí i nějaký reálný recept, jak tu dlouho zadělávanou velkou reformu skutečně uvařit?“ ptá se spisovatel Pavel Kohout ekonoma Pavla Kohouta. Ten odpovídá:

Když se na víkendové narozeninové oslavě stočila řeč na politiku, v podstatě unisono znělo jedno jediné – copak je to, co vidíme poslední měsíce, skutečně možné? Výsledky loňských voleb řada lidí oslavovala, protože Česká republika měla konečně silnou vládu s atraktivním programem úspor a boje proti korupci a dostatečná většina v parlamentu dávala naději na rychlý průběh změn.

Ministerstvo financí představilo plán na reformu daňového systému. Jde o změnu, jež mnohé narovnává a zjednodušuje, nedá se však říci, že je to změnu zásadní – a především promyšlená. Zvážili reformátoři například dopad, jaký bude mít zrušení možnosti odečíst si úroky z hypoték a stavebních spoření?