Míša|11. 9. 2015 13:33| reakce na tony - 10. 9. 2015 19:33
Studny jsou referencí kolegů stavařů, močení do pitné vody od kamarádky dětské lékařky, elektrika z tisku. Je to už léta...Instinkt? Reflex? Nenutím vás tomu věřit. Z Čech jezdí do Afriky spousta lidí. Ptejte se. Nyní už se v tisku těžko něco objeví. Netvrdím, že jsem proti pomoci Afričanům. Jen nevím jak. Ví to prosím někdo?
Tomas Kaleta|11. 9. 2015 09:18| reakce na tony - 10. 9. 2015 19:33
neco k cteni ci zhlednuti nemam, ale viem si celkom dobre predstavit ze je to pravda - nieco podobne som pocul od ludi co sa tomu trochu venuju. Nie su vsetci taki, ale..
Inak netreba ani chodit do Afriky, vytrhane draty a kompletne znicene byvanie (az po narusenie statiky) sa da vidiet aj na niektorych miestach vychodneho Slovenska napriklad.. Zmena myslenia tychto ludi je beh na dlhu trat. A u niektorych zmena nenastane nikdy.
Divil bych se, kdyby autor všem odpíral sklenku vína i rám postele (nepřípadná ironie). Spíše mu, myslím, šlo o tohle:
"Nerozdám všechen svůj majetek do Afriky, i kdyby se dobrony (jednotky dobra, haha) jen sypaly, protože až takhle dobrý nejsem, ani nechci být. Jsem ale aspoň tak dobrý, že měsíčně rozdám 10 % svého platu – a rád bych, aby TĚCHTO 10 % udělalo co nejvíce dobra."
Nahlásit
-
0
+
tony|10. 9. 2015 19:33| reakce na Míša - 10. 9. 2015 13:51
"Čeští inženýři vyvrtali spoustu studen a naučili místní o ně pečovat a oni to nedělají. Natahali spoustu elektriky do domů, naučili místní obsluze a oni dráty vytrhali. Doktoři učí, že nelze močit do vody, kterou se myjí a dokonce jí i pijí a nikdo je neposlechne."
Míša|10. 9. 2015 13:51| reakce na Tom Pardýn - 10. 9. 2015 09:59
Čeští inženýři vyvrtali spoustu studen a naučili místní o ně pečovat a oni to nedělají. Natahali spoustu elektriky do domů, naučili místní obsluze a oni dráty vytrhali. Doktoři učí, že nelze močit do vody, kterou se myjí a dokonce jí i pijí a nikdo je neposlechne. Jednotlivci, kteří dosáhnou vzdělání prozřou a rychle prchají za dobrým výdělkem. Nezůstanou a nedělají onu sisyfovskou práci. Ruku na srdce...kolik českých studentů VŠ zůstává v Praze a nevrací se do místa svého rodiště...
Tomas Kaleta|10. 9. 2015 13:12| reakce na Ruprdt - 10. 9. 2015 12:02
V principe je mi to jedno ci statna ci sukromna, ale predpokladam ze statna by bola pre siroke vrstvy vyhodnejsia kedze miera solidarity je v nej vyssia (v sukromnej nemusi byt ziadna). Bohati africania dochodky nepotrebuju v takej miere ako chudobni, resp. si na ne vedia nasetrit aj svojpomocne, bez statneho donutenia.
Sukromne (ale statom vyzadovane) dochodkove poistenie je dobry napad (sam ho mam), ale je tam prilis velke riziko ze staty aj tak donutia sukromne dochodkove spolocnosti kupovat svoje statne dlhopisy, co je v konecnom dosledku zase len statne poistenie, akurat so sukromnymi prostrednikmi ktori za takyto "skvely" produkt beru poplatky. A to nehovorim o riziku zostatnenia..
Tomas Kaleta|10. 9. 2015 10:08| reakce na Pat Bateman - 10. 9. 2015 09:29
Presne. Este by som pridal vychovu smerom k pouzivaniu antikoncepcie, rieseniu kmenovych sporov nenasilnou cestou, a - tunajsi libertariani mi snad odpustia:) - nejaku formu statneho socialneho zabezpecenia aby stari ludia v chudobnych krajinach neboli odkazani len na pomoc vlastnych deti (co ich motivuje mat ich co najviac).
Tom Pardýn|10. 9. 2015 09:59| reakce na Pat Bateman - 10. 9. 2015 09:29
Ten pozitivní vliv tam může mít mnohem víc věcí, než jste s to si představit, zdá se. Rozumím vám – a plně souhlasím, že dovézt někam pár pytlů rýže, nejenže dlouhodobě nepomůže, ale spíš uškodí. Ale pomoc třeba s vrtáním studny je něco docela jiného. Když najednou lidé nemusí denně tři hodiny tam a tři hodiny zpátky, kvalitu života to zvedá. A najednou je čas na „osobní rozvoj“ a „inovace“. Darovat rodině kozu je podobná záležitost. Jo, můžou ji sníst, můžou ji taky utrápit hlady – ale nedělá se to. Je to pro ně závazek, obživa práce. A i odrazový můstek. Ani potravinová pomoc nemusí být úplně špatně, pro úplnost, ale je snad jasné, že to mám na mysli pomoc postiženým přírodní katastrofou, válkou a podobně.
Dávat peníze do chudých zemí na potraviny a služby nám možná přinese dobrý pocit, dá práci spoustě lidí v neziskovkách, ale ve skutečnosti nejen nijak zásadně nepomůže, ale ještě snižuje motivaci domácích, jejichž potenciál je mnohonásobně větší než náš, aby si pomáhali sami.
Jediné, co jsem ochoten připustit, že by mohlo mít skutečně pozitivní vliv, je podpora vzdělání (ne teologického) v těchto zemích - to by mohla být (pomalá) cesta ke zlepšení jejich životní úrovně.
Diskuze: Investujte almužny s maximálním výnosem
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Míša|11. 9. 2015 13:33| reakce na tony - 10. 9. 2015 19:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomas Kaleta|11. 9. 2015 09:18| reakce na tony - 10. 9. 2015 19:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Petrov|10. 9. 2015 19:58
Nahlásit
tony|10. 9. 2015 19:33| reakce na Míša - 10. 9. 2015 13:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
madafaka|10. 9. 2015 18:40| reakce na Dobro - 10. 9. 2015 15:34
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Dobro|10. 9. 2015 15:34| reakce na Tomas Kaleta - 10. 9. 2015 13:12
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Míša|10. 9. 2015 13:51| reakce na Tom Pardýn - 10. 9. 2015 09:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomas Kaleta|10. 9. 2015 13:12| reakce na Ruprdt - 10. 9. 2015 12:02
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ruprdt|10. 9. 2015 12:02| reakce na Tomas Kaleta - 10. 9. 2015 10:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomas Kaleta|10. 9. 2015 10:08| reakce na Pat Bateman - 10. 9. 2015 09:29
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tom Pardýn|10. 9. 2015 09:59| reakce na Pat Bateman - 10. 9. 2015 09:29
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pat Bateman|10. 9. 2015 09:29
Nahlásit