Články na téma: důchodový věk

Zákon teď uvádí, že Češi do starobního důchodu budou chodit nejpozději v 65 letech. Marian Jurečka říká, že to není udržitelné, že na to Česko nebude mít. Co na to jeho poradci nebo zástupkyně seniorů?

Stárneme. Průměrná délka života se celosvětově prodlužuje. V Česku se blížíme k momentu, kdy čtvrtinu obyvatel budou tvořit lidé starší 65 let. Jaké výzvy to přináší, jak je řešit a kdy vlastně stáří začíná? I tím se zabývá socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity.

I současná vláda si na seznam priorit napsala reformu penzí. Zatím se do ní nijak nehrne.

Kdo chce do penze, musí mít jednak věk, jednak odpracovaná léta. Pětatřicet let. Je tahle podmínka nutná? A co s lidmi, kteří mají problém ji splnit? Proč by se vlastně nedalo do penze jít po čtyřiatřiceti nebo po dvacíti letech, jen s patřičně nižším důchodem?

Co je největší problém našeho důchodového systému? Potřebujeme zásadní reformu penzí? Ptáme se ekonomů, politiků, zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Obecně se doporučuje spořit si na důchod minimálně deset procent příjmů. A začít hned od první výplaty. Ukažme si na modelovém příkladu, jak dosáhnout renty deset tisíc korun měsíčně. Jakou částku si musím odkládat, když začnu ve 30 letech, ve 40 letech, nebo v 50 letech?

Vymíráme? Skutečně nebude na důchody? Demograf a člen důchodové komise Tomáš Fiala uvádí v rozhovoru všechno na pravou míru.

Jeden by v sedmdesáti zastal práci za dva, druhý sotva v šedesátce přestal stíhat tempo. Pokud se ale narodili ve stejném roce, věk odchodu do penze mají stejný. Nebylo by lepší, kdyby mohli do důchodu odejít, kdy se jim zachce – s penzí vysokou podle toho, kolik stačili odvést na důchodovém pojištění?

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.

Lidé, kteří vstoupili, přestoupili nebo uvažují o vstupu do doplňkového penzijního spoření, nástupce populárního penzijka, myslí na budoucnost. Mysleli už ale tak daleko, aby věděli, jak si nashromážděné peníze jednou budou vybírat?

Ve druhé části rozhovoru s Vítem Samkem, místopředsedou ČMKOS a vedoucím pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti úpravy třetího pilíře, bude řeč především o výpočtu státní podpory a větším zapojení zaměstnavatelů do spoření na stáří.

Český důchodový systém dozná dalších změn. Měly by se týkat především možnosti „vypůjčení“ peněz z třetího pilíře, způsobu výpočtu státního příspěvku či zakládání penzijních smluv dětem. O plánovaných novinkách jsme si povídali se spolutvůrcem „reformy důchodové reformy“ Vítem Samkem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo metodický návrh, podle kterého by se jednou mohlo určovat, kdy budeme odcházet do starobního důchodu. Vycházet by se mělo z průměrné doby, kterou Češi v důchodu stráví. Podle tohoto kritéria by se pak hranice důchodového věku mohla co pět let posouvat.

Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijní připojištění si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to mnoho nepomůže, zaměstnavatelům se nechce příliš přispívat a o nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření není takřka zájem. Vláda tedy chce třetí pilíř zatraktivnit. Ptáme se odborníků, jak by takové zatraktivnění mohlo vypadat.

Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.

Jen těžko byste hledali někoho, kdo by zasvěceněji promluvil o českém důchodovém systému a o změnách, které by mu mohly zajistit dlouhodobou stabilitu. Současný šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk vedl v letech 2004–2005 a 2010 expertní skupiny vlády zabývající se přípravou důchodové reformy, ujalo se pro ně označení „Bezděkovy komise“.

Dohodnou se. Jeden zůstane doma a bude se starat o děti, jeden bude vydělávat. A jednou přijde čas penze. Ten, který zůstal doma má ovšem pochopitelně důchod podstatně nižší. Je to fér? Důchodová komise se vážně zabývá otázkou, jestli by se penze pro partnery neměly vypočítávat ze společného základu. Co na to odborníci?

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.