Články na téma: Lehman Brothers

Krach americké prominentní banky Silicon Valley Bank (SVB) vyvolává nepříjemné reminiscence na rok 2008 a pád Lehman Brothers. Proč je ale teď situace jiná? A v čem se teď otevírá příležitost pro investory s pevnými nervy?

Banku, která se zaměřovala hlavně na startupy, dostal na kolena nezvykle vysoký podíl dluhopisů v aktivech v kombinaci s naprostou absencí takzvaných zajišťovacích swapů. Komentář ekonoma Pavla Kohouta.

Krach Silicon Valley Bank (SVB) s sebou ve světle vysokých úrokových sazeb nese pachuť z krize 2008. Její pád zasáhl banky po celém světě. Je ale na místě bát se nové krize?

Jde o nafouknutou mediální bublinu, nebo problémy Deutsche Bank skutečně můžou spustit novou ekonomickou krizi? Nemělo by se striktně oddělit komerční a investiční bankovnictví? Zeptali jsme se ekonomů.

Štěstěna mu v životě sice přeje, ale investice a sázky ho prý už nezajímají. Opravdový adrenalin hledá totiž jinde.

Svět „slaví“ pět let od pádu Lehman Brothers. Je to možná trochu hloupé, ale na druhé straně je co slavit. Například, že svět stále stojí. A že na akciích se dalo od té doby dobře vydělat.

Září nebývají v posledních letech zrovna zářná. Mnozí finančníci a ekonomové mají 15. září 2008 za podobně temný milník, jakým je 11. září 2001 obecně. Většinou jsou schopni přesně říci, kde před právě pěti lety byli a co dělali. Pád investiční banky Lehman Brothers je zkrátka historickým mezníkem finančnictví – finanční svět už nikdy nebude takový, jakým byl před oním pět let starým víkendem.

Ve dvou dílech přinášíme rozsáhlejší esej ekonoma Pavla Kohouta na téma krizí minulých, současné i budoucích. První část je věnovaná americké recesi z roku 2008. Poučena velkou depresí, zachovala se vláda nesprávně a skandálně – zachránila velké banky, nechala padnout jen jedinou. Nesprávné a skandální to však podle Pavla Kohouta může být jen pro laika...

Další bankovní skandál – aféra kolem manipulací se sazbami LIBOR. Je světové bankovnictví zkažené až do morku kostí? Jak to vidí Aleš Michl, Lukáš Kovanda, Aleš Tůma a další odborníci ze světa financí.

Evropa nemá jinou možnost než rozpustit své gigantické dluhy inflací.

„Spojení manažerů, kteří nerozumějí fyzice, s fyziky, kteří nerozumějí financím (ale myslí si, že ano, vždyť přece finance jsou tak triviální), může mít hrozivé důsledky. Vlastně už má.“ Pavel Kohout odpovídá na otázky, které na serveru iHned klade Jan Macháček předním českým ekonomům.

Evropská banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. Pavel Kohout exkluzivně o měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.

V obdobích mimořádných finančních událostí se může hodit ukazatel míry závažnosti situace. Něco jako seismograf. Jaký ukazatel ovšem použít? Pokles HDP se projeví až se zpožděním, ukazatele založené na chování finančních trhů mohou být zatíženy panikou nebo naopak přehnanou euforií.

„Jak lidem povědět pravdu, a nezpůsobit tím paniku?" táže se sám sebe Hernando de Soto, slavný peruánský ekonom.

Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Nová řecká pravicová vláda, která vzešla z voleb v roce 2004, prozradila světu, že její socialistické předchůdkyně hlásily Eurostatu již od roku 2000 zmanipulovaná čísla, včetně těch, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny. Více ve čtvrtém díle ekonomického eposu…

Ještě poměrně nedávno se zlato prodávalo za 400 dolarů za troyskou unci, dnes se jeho cena pohybuje kolem 1 800 dolarů. Jaké faktory stály za tak rychlým růstem? Bude růst pokračovat? Je zlato jenom další bublina podobná bublině technologických akcií, která splaskla v roce 2000?

Když se řekne „příliš mnoho peněz“, zní to laickým uším jako báječná věc. Ale když nastane příliš rychlá expanze úvěrů, takřka zákonitě nastane situace, kdy vznikne příliš mnoho špatných úvěrů. Ve Spojených státech se úvěrová bublina projevila expanzí tzv. subprime mortgages neboli hypoték poskytovaných rizikovým klientům. Ta vedla k finanční krizi během let 2007-2008. Dnes již uzavřená kapitola: nynější evropská finanční krize však přece jen má spojitost s tou americkou. Více v závěrečném díle dvoudílného seriálu.

Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

Je Řecko v bankrotu? Kdo za to může? Jak z toho ven a co z toho plyne pro nás? Podobné otázky si nekladete jen vy. V exkluzivním článku pro Peníze.cz a Finmag si je položil – a rovnou i pro vás zodpověděl – také ekonom Pavel Kohout.

Proč mají národy centrální banky? Státy vznikly a vyrostly bez nich a v nepřítomnosti centrálních bank se vyvinuly i sofistikované finanční systémy. Některé země utrpěly finanční pohromu právě proto, že centrální banku měly. Vzpomeňme si například na Zimbabwe.