Konkurence se bojí, míří na nás oko Mordoru, říká o pádu preferencí Bartoš
Vyměkne, nebo nevyměkne? Ivan Bartoš na titulní straně nového Finmagu odpovídá jasně a rázně. A jasno má i v tom, co je třeba s Českem udělat, aby se vztyčenou hlavou našlo cestu z dluhové propasti. Nabízíme ochutnávku z hlavního rozhovoru čísla.
Scházíme se na den přesně tři měsíce před volbami. U sněmovní vrátnice míjím hlouček smějících se komunistických poslanců. Polknu poznámku o tom, že se snad už brzy budou muset smát jinde, a pokračuji po schodech do pracovny šéfa Pirátů.
Tam sice vládne přítmí a na stole mě upoutá popelník ve tvaru lebky, tím ale veškerá ponurost končí. Ivan Bartoš má očividně dobrou náladu. Navzdory posledním předvolebním průzkumům, které už pro Piráty nejsou tak růžové jako ty před pár měsíci.
Ivan Bartoš
Narodil se v roce 1980 v Jablonci nad Nisou. Na Karlově univerzitě vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví. Následovala doktorská studia v oboru informační věda. Pracoval v IT pro Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile či Air Jobs. České pirátské straně předsedá (s přestávkou mezi lety 2014 až 2016) od roku 2009. V roce 2017 se s ní dostal do Poslanecké sněmovny. V říjnových sněmovních volbách bude lídrem koalice Pirátů a Starostů v Ústeckém kraji. Rád čte, mixuje elektrickou hudbu a hraje na akordeon. Je ženatý a má syna a dceru.
V roce 2017 jsme do Finmagu dělali titulní rozhovor s Andrejem Babišem jako favoritem na premiérský post. Teď tu mám v podobné pozici vás. O čem sní Ivan Bartoš, když náhodou spí?
Motivují mě pořád stejné věci, kvůli kterým jsem šel do politiky. V devadesátkách i na přelomu milénia politici slibovali – a nedodali. V Česku je obrovský potenciál a není to mazání medu kolem huby. Máme na to, abychom se stali bohatou zemí. Můžeme klidně diktovat trendy v digitalizaci. Vznikají tu fantastické startupy. Ale vláda musí mít na prvním místě zájmy lidí, to se neděje.
Chtěl bych taky, aby do politiky vstupovalo víc angažovaných lidí s vizemi, aby to nebylo toxické prostředí, které každého, kdo nemá hroší kůži, totálně znechutí. Politik by měl svým chováním nastavovat společnosti vysoký standard. A tím nemyslím, že by měl být nažehlený panák, prostě se chovat slušně, nelhat a umět přiznávat chyby, nepracovat cíleně s emocemi strachu a nerozdělovat tím společnost.
Já taky nejsem Mirek Dušín, v punkový kapele jsem zpíval sprostý písničky. Jsem normální kluk z Jablonce, co přišel do Prahy, vystudoval, dělal v korporátu a pak šel do politiky, protože mu vadilo, že tahle země mrhá svými možnostmi.
Negace bude v politickém boji vždycky fungovat…
Nemám problém, když mě někdo natírá. Říká se: On do tebe kamenem, ty do něj chlebem. Ale o tvrdosti chleba se už nemluví. Politika má jiskřit, mají v ní být ostré lokty. Zároveň musí mít jasné hranice, za které by se už nemělo jít. Když proti sobě začnete uměle štvát lidi, tak tím maximálně vyrobíte dalšího pana Baldu. Populisti jsou všude stejní – nejdřív zpochybní všechny instituce i celý systém, pak dají lidem falešný maják, za kterým někteří naivně jdou.
Vyrojila se spousta lží a manipulací, které nás mají poškodit. Aspoň je vidět, že se konkurence bojí.
Neznervózňují vás výsledky předvolebních průzkumů, ze kterých už nevycházíte zdaleka tak dobře jako na jaře?
Ohlášená koalice Pirátů se Starosty šla v průzkumech takřka okamžitě do vedení, v některých případech i celkem výrazného. Výsledkem bylo, že se na nás – a myslím, že na Piráty mnohem víc než na Starosty – zaměřilo oko Mordoru. Vyrojila se spousta lží a manipulací, které nás mají poškodit. Aspoň je vidět, že se konkurence bojí.
Nervózní nejsem, do voleb je dost času, máme dobrý program, který chceme začít od druhé půlky prázdnin intenzivně komunikovat.
Na co se chcete soustředit?
Chceme lidem vysvětlovat, že stát, který neumí hospodařit a který se propadá do dluhové krize, je k ničemu. Česko si se strukturálním deficitem 390 miliard korun půjčuje, aby vůbec fungovalo. Aby fungovalo zdravotnictví, školství, aby se stavělo. A lidi moc dobře vědí, co to znamená, když si musí půjčovat na provoz. S řadou předních českých ekonomů jsme vypracovali plán, jak provést konsolidaci veřejných financí. Jedním z externích konzultantů byl například špičkový behaviorální ekonom Filip Matějka z institutu CERGE. Je to ambiciózní, ale proveditelné.
Povídejte…
Klíčová je modernizace a digitalizace státu. Estonsko ušetřilo vhodnou digitalizací tři procenta HDP. To je hrozně velká suma. Přijde sem také spousta peněz v rámci Plánu obnovy Evropské unie po covidu. Firmy se toho chtějí účastnit, ale stát jim musí ukázat, že dokáže být dobrý partner. To se během pandemie nestalo.
Zaměřit se musíme na strukturu investic, které bude ekonomika potřebovat. Najednou totiž vidíme, že se můžeme dostat do situace, kdy například v automotive segmentu chybí součástky, brzdí se výroba, a tím pádem i domácí produkce. Důležitý je inovační proces. Česká republika se musí transformovat z montovny na mozkovnu.
Není to klišé?
Není. Popovídejte si o tom se zástupci českého průmyslu. Moc dobře si uvědomují, že máme levnou ekonomiku. Zásadní jsou teď inovace. Chceme se taky hodně zaměřit na malé a střední podnikání. Pomoct těm schopným, neklást jim zbytečné byrokratické překážky, posunout je ve výrobním i mezinárodním dodavatelském řetězci na přednější místa.
Peníze z různých předražených zakázek končí v černé díře, nebo spíš na účtech „kamarádíčků“. Stát tím navíc pokřivuje trh.
Dá se při kampani „ladit forma“? Mít eso v rukávu na rozhodující období před volbami?
Chceme kontinuálně představovat nejdůležitější věci ze svého programu. Piráti i Starostové jsou opoziční strany, takže o mediální prostor musíme bojovat mnohem víc než premiér a jeho ministři, kteří si každou chvíli ohlásí vládní tiskovku a na ní jedou svoji kampaň. Klidně úplně mimo témata, která by bylo potřeba v rámci chodu státu akutně řešit.
Obří problém, na který dlouhodobě upozorňujeme, je systémová korupce. Peníze z různých předražených zakázek končí v černé díře, nebo spíš na účtech „kamarádíčků“. Stát tím navíc pokřivuje trh. Musíme dosáhnout taky toho, že když vás někdo podvede při podnikání, tak se u soudu rychle domůžete svých práv. Proč se to vleče osm devět let, když je jasné, že vás zjevně poškodili? Posvítit si chceme na daňové úniky. A dotáhnout se samozřejmě musí reformy důchodového systému, zdravotnictví a školství, kde tahle vláda zaspala.
Hodně voličů se rozhoduje až v posledních dvou týdnech před volbami. Jak chcete dosáhnout toho, aby v té době rezonovala témata, o kterých mluvíte, a ne uprchlíci, levnější pivo, zahrádkáři a zlý Brusel?
Je jasné, že těsně před volbami to bude extrémní. Určitě tu budou tendence strašit problémy, které třeba ani neexistují. Já ale spoléhám na to, že lidi nemají rádi, když z nich někdo dělá hlupáky. Že to těmhle „starým firmám“ znovu nezbaští.
Budeme objíždět kraje, vysvětlovat lidem program, ukazovat jim, co jsme v regionech dokázali. Podílíme se na vládě v deseti krajích ze čtrnácti, takže můžeme prezentovat výsledky svojí práce. Ať si Babiš, Okamura nebo různí oligarchové v pozadí říkají, co chtějí, proti dezinformacím se dá bojovat jenom pravdou.
Bude to stačit?
Musíme o tom s lidmi víc mluvit. Vést kontaktní kampaň. Když jdu ráno do Sněmovny a máme tu před barákem protestující, tak se zastavím a snažím se jim věci vysvětlovat, i když je to třeba nepříjemné. Je to i o dialogu s těmi, kteří mají jiný názor. Když chcete zlepšovat společnost, musíte lidem věřit. Nemůžete odepsat část populace s tím, že jde o nenapravitelné pomýlence. I oni mají svoje problémy, zaslouží si vyslechnout a naopak slyšet naše argumenty.
(...)
Zaujalo? Ivan Bartoš ještě zdaleka neřekl vše...
Víc než půlka rozhovoru ještě zbývá. Co v něm například najdete?
Proč Piráti nedávno stáhli podivnou kampaň Jakuba Michálka, v níž roztáčí laso a chytá korupčníky, a zda je korupce v Česku ještě vůbec volebním tématem.
Kde se Piráti vidí na politickém kompasu, na jaké voliče míří jak moc programově souzní nejen se Starosty, ale například i koalicí Spolu.
Jak moc si věří u konzervativních voličů a proč by jim měli právě oni hodit hlas.
Proč povolební pat může být pro Česko nevítaným fiaskem a mezinárodní ostudou a jak si současná vláda stojí na úrovni evropské politiky.
A Bartoš zhodnotí i působení své strany ve Sněmovně a prozradí, o jaké vládní posty by v případě úspěchu usilovali.
Nový Finmag najdete v trafice. Nebo si ho můžete koupit přes web – elektronicky i na papíře.
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu