Ota Nik|27. 8. 2011 05:17| reakce na Jan Straka - 13. 12. 2009 20:03
Jakože naši předkové to nedělali? A je nám po materiální stránce hůř než jim? Je snad naše materiální přítomnost, minulá budoucnost horší než minulost?
Pane Sedláčku, myslím, že odpověď na Vaši otázku: „Jaký smysl má statistika HDP za situace násobně vyššího deficitu v jeho pozadí?“ znám. Dluh nikoho nezajímá. Odpovězte vy mně na otázku: „Koho zajímá, že stát zařídil, že někdo dluží těm co mají peníze nazbyt?“ Jako premisu pro tuto otázku mám tvrzení, že finanční systém v jehož rámci existující ekonomiky a politiky fungují je dán státem. Předpokládám, že stát je ten kdo určuje jaký je v něm finanční systém. Pokud je to někdo jiný, tak mě opravte. A růst HDP je něco co stát potřebuje. Pokud totiž roste HDP, tak roste výběr daní. A o to jde. Takže stát (vláda) má zájem na růstu HDP, jelikož vybere víc na daních, takže i víc může rozdat a tím si „usmířit“ voliče (občany), aby jí nedělali problémy, a při té příležitosti si vláda může taky sama vzít svůj podíl (mzdy, odměny a jiné prebendy ústavních činitelů), který je taky tím vyšší, čím vyšší je výběr daní. Takže na otázku, proč je růst HDP žádoucí, máme odpověď. Je to žádoucí pro všechny. Díky masivnímu růstu HDP čínská vláda vymanila stamiliony lidí z existencionální tísně (chudoby) během pár desetiletí. Toto netvrdím já, ale jakýsi světový expert (musel bych ten článek najít). Takže sledovat růst HDP má pro vlády sakra smysl. Ale znovu k mojí otázce: Koho zajímá, že růst HDP je na dluh? Může se zeptat i koho by to mělo zajímat. Odpověď se mi už nechce psát, ale mám ji. Mějte se hezky
Nahlásit
-
0
+
Tomas Habala|4. 5. 2010 17:24
Nesuhlasim s definiciou dlhu ako energiou ziskanou z buducnosti. Platilo by to jedine vtedy, keby sa tovary vyrabali konstantnym tempom, ci ich niekto kupuje alebo nekupuje. Ak by ich nikto nekupil, isli by na sklad a tak by sa fyzicky prejavila odlozena spotreba, ktoru sme usetrili. Skutocost je vsak taka, ze ak o tovar nie je zaujem, nevyraba sa. Vyrobne linky stoja a nezamestnani pracovnici lezia doma na gauci. Nic sme do buducna neodlozili, naopak, premarnili sme cas, ktory sa uz nevrati. Ak ja a Karol budeme bez penazi a nezamestnani, Karol si pozicia a zavola ma na stavbu svojho domu, bude mat doma a ja peniaze. Nasledne ja zavolam Karola a postavime dom mne. Teraz ma peniaze Karol a moze ich vratit banke. Takto su postavene dva domy a nic nemame ustrene. Keby si nepozical peniaze, nemame domy a tiez nic nemame usetrene.Jedine co to kazi, su uroky. Bolo by fajn, keby si ich Karol mohol v banke odrobit, ale smola - banka pozaduje peniaze, ktore ale medzi nami v obehu nie su. Preto si budem musiet pozicat ja a u Karola si objednam stavbu plota. Teraz zas mam problem so splatenim urokov ja. Chyba systemu su proste tie uroky. To je pasca, z ktorej sa neda uniknut. Ak si spolocnost raz pozicia od emitenta penazi kapital, nema ho sancu splatit a zadlzovat sa novymi a novymi dlhmi sa jednoducho musi.Takze tak - ziadna energia z buducnosti, dlh umoznuje prave vyuzit sucasny cas, ktory inak vyjde nazmar. Navyse sa predtym neda uniknut kvoli uroku.
Nahlásit
-
0
+
Pavel Šlechta|15. 12. 2009 08:55| reakce na Libor Kosour - 14. 12. 2009 15:47
Takové srovnání lze nalézt na Wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje
Adam|14. 12. 2009 01:09| reakce na Pavel Šlechta - 13. 12. 2009 21:14
Spise jsem to myslel tak, ze ruznym ukazatelum se v HDI prirazuji ruzne vahy a prave tyto vahy rozhoduji o tom, jak si ktera zeme v zebricku stoji. Z konstrukce HDI a obdobnych ukazatelu se stalo velke politikum, protoze kazda zeme se snazi vypadat dobre a tezce se bojuje o to, cemu priradit jakou vahu. Napriklad nedavno byla v Koreji obrovska konference zabyvajici se prave konstrukci "univerzalniho& quot;indexu kvality zivota a byly okolo toho velke bitvy.Pritom je takovy ukazatel absolutni nesmysl, protoze kazdy clovek ma svoji individualni preferencni skalu a nelze je nikterak pomerovat. Pro jednoho je dulezitejsi zdravi, pro druheho moznost seberealizace a zadny ukazatel zalozeny na jakemsi univerzalnim mixu techto hodnot nerekne o konkretnim prinostu pro jedince absolutne nic. Je z logiky veci nesmyslny a neuzitecny.U HDP lze alespon pochopit, jak vznika a co meri a konstrukce vypoctu je vicemene objektivni zalezitosti, do ktere tezko nekdo zasahne. Jeho adorace je pak ukazkou toho, ze clovek tihne ke konzumu, pomerujeme se tim, jak ve srovnani s jinymi vyrabime, vzdyt je to hloupost jako pomerovat se, kdo docura vys. Presto to vetsina lidi dela. Ostatne jak prohlasil Rothbard: "HDP mame takove, jake chceme"
Pavel Šlechta|13. 12. 2009 21:14| reakce na Adam - 13. 12. 2009 20:59
HDI bych jako "politikum" ;nenazýval, protože politici jsou schopni uvažovat maximálně v horizontu příštího volebního období a HDI se vyvíjí dlouhodobě (např. přes vzdělanost, zdravotní prevenci apod.)a tudíž hrozí, že smetanu v podobě lepšícího se HDI slíznou politici z "druhé strany" a to si naši "mistři" nemohou dovolit. Proto budeme raději všemožně zvyšovat HDP (byť uměle, jak o tom píše Tomáš Sedláček), protože tam lze efekt měřit téměř okamžitě (kvartálně) a to hraje politikům do karet...
Adam|13. 12. 2009 20:59| reakce na Pavel Šlechta - 13. 12. 2009 20:11
Tak HDI je ciste politikum, u HDP je alespon jasne dano, co meri, u HDI a podobnych indexu se proste da hrat s vahou ruznych ukazatelu do aleluja a dostavat priznive vysledky tak, jak se nam to hodi. Bohuzel politici a spousta ekonomu si udelali z HDP modlu a vubec si neuvedomuji, co znamena a co muzeme a nemuzeme na zaklade tohoto cisla rici.
Pavel Šlechta|13. 12. 2009 20:11| reakce na Libor Kosour - 13. 12. 2009 07:49
Veličinu na měření životní úrovně máme, říká se jí HDI (Human Development Index) a kromě kvantitativních veličin, které vstupují do výpočtu HDP, obsahuje veličiny kvalitativní, jako je úroveň vzdělání, zdraví obyvatelstva a celková spokojenost lidí. Měřit to lze ale velmi složitě a proto se za měřítko vyspělosti stále považuje HDP, byť rozumně uvažujícímu člověku je zřejmé, že penězi se všechno ocenit nedá (například právě to zdraví). HDP zvýším například tím, že pokud se mi rozbije televize, koupím místo toho novou. Pokud si ale televizi nechám opravit a bude mě to stát třeba polovinu, moje spokojenost z hlediska užitku (sledování TV) zůstala konstantní a dokonce jsem zvýšil svoji celkovou spokojenost, protože mi zůstalo v rodinném rozpočtu více peněz na jiné oblasti spotřeby. Z hlediska HDP jsem se ale zachoval "nezodpovědně&q uot;,protože jsem HDP zvýšil méně, než jsem mohl. HDP tudíž berme s rezervou a to hodně velkou.
Pěkným a logickým způsobem popsána jedna ošklivá pravda naší doby...zatímco bychom budoucím generacím měli budovat základy jejich další cesty tak, aby se ona budoucí generace mohla soustředit na svůj posun dál a rozvíjení oněch základů, zadlužujeme naše děti nehorázným způsobem života "tady a teď"! Tím se tedy k základům cesty budoucí generace chováme stejně, jako k oné v článku zmiňované přehradě - vyhazujeme ji do vzduchu!
Nahlásit
-
0
+
Libor Kosour|13. 12. 2009 07:49| reakce na Luděk Zdražil - 13. 12. 2009 03:46
Ja bych spis videl problem v tom, ze dost lidi si mysli, ze HDP je to co se v dane ekonomice vyprodukovalo, tedy bych to prirovnal k jakesi prehrade s vodou. Jenze HDP neni objem te prehrady, ale jeji rocni prutok. A nejjednodussi a nejrychlejsi zpusob jak zvysit ten prutok je vyhodiz zaklady prehrady do vzduchu. Navic HDP plne nekoresponduje s zivotni urovni obyvatel, na kterou zatim nemame meritelnou jednotku.
Pane Sedláčku, celý problém spočívá v tom, že HDP již není ekonomická veličina, nýbrž politická veličina. Proto ji netřeba poměřovat ekonomickými vazbami ale politickými.Takových přesunů veličin z ekonomiky do politiky je, zdá se, více. Např. slovo "dluh", když jsem sledoval český parlament, bych rovněž vyjmul z ekonomiky a snad než do světa politiky, bych jej přesunul do světa pohádek - a tam, jak známo, vždy dobro zvítězí nad zlem. Také dětí, co poslouchají pohádky, řádně přibylo, takže jistou logiku to má.No a ten zbytek národa, který už z pohádek vyrostl, by se měl pomalu přesunout o dům dál.
Nahlásit
-
0
+
Vlad Ender|12. 12. 2009 11:21
Jsem rad, ze se me tvrzeni o penezich jako jedinem fungujicim stroji casu ktery kdy lidstvo vynalezlo dostava mezi sirsi verejnost... Ale tak naivni abych veril, ze zacnou lide chapat dusledky jeste nejsem.
Nahlásit
-
0
+
Arsen Lazarevič|12. 12. 2009 01:32
Je však nutno připomenout, že svět čeká jen zpomalení růstu ekonomiky, nikoli propad. USA mají zpomalit na růst k jednomu procentu a Evropa na dvě. Ano, veliký večírek kouzelného růstu je za námi, ale naše ekonomiky by měly podle všech předpovědí stále růst, byť pomalejším tempem.Zatím je všem zemím, jež jsou sledované Eurostatem (tedy včetně například USA či Japonska), věštěn růst, a to jak na letošní, tak na příští rok. Bude jen dobře, pokud se Amerika vrátí k reálnějšímu tempu růstu a zpomalí ze svého až infarktově přehřívajícího tempa z let minulých.Kdopak to napsal? :)
Diskuze: Hrubý dluhový produkt
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Ota Nik|27. 8. 2011 15:41| reakce na Vlad Ender - 12. 12. 2009 11:21
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ota Nik|27. 8. 2011 05:17| reakce na Jan Straka - 13. 12. 2009 20:03
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ota Nik|27. 8. 2011 05:04
Nahlásit
Tomas Habala|4. 5. 2010 17:24
Nahlásit
Pavel Šlechta|15. 12. 2009 08:55| reakce na Libor Kosour - 14. 12. 2009 15:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Lada Kičmerová|14. 12. 2009 20:25
Nahlásit
Libor Kosour|14. 12. 2009 16:29| reakce na Martin Vlnas - 14. 12. 2009 15:58
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vlnas|14. 12. 2009 15:58| reakce na Libor Kosour - 14. 12. 2009 15:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Libor Kosour|14. 12. 2009 15:47| reakce na Pavel Šlechta - 13. 12. 2009 20:11
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Adam|14. 12. 2009 01:09| reakce na Pavel Šlechta - 13. 12. 2009 21:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Šlechta|13. 12. 2009 21:14| reakce na Adam - 13. 12. 2009 20:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Adam|13. 12. 2009 20:59| reakce na Pavel Šlechta - 13. 12. 2009 20:11
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Šlechta|13. 12. 2009 20:11| reakce na Libor Kosour - 13. 12. 2009 07:49
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Straka|13. 12. 2009 20:03
Nahlásit
Libor Kosour|13. 12. 2009 07:49| reakce na Luděk Zdražil - 13. 12. 2009 03:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Luděk Zdražil|13. 12. 2009 03:46
Nahlásit
Vlad Ender|12. 12. 2009 11:21
Nahlásit
Arsen Lazarevič|12. 12. 2009 01:32
Nahlásit
Jakub Krejčí|12. 12. 2009 00:05
Nahlásit