Zdeněk Suchý|9. 4. 2019 08:30| reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 14:46
Kdysi jsem z legrace říkal, že každý by si měl vzdělání na VŠ platit, a dopadlo by to tak, že chudí a chytří by dostali stipendium a s nimi by ještě studovali bohatí, chytří i hloupí a kdo je chudej a hloupej by studovat nemohl :-)
Jan Altman|8. 4. 2019 14:46| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 13:30
Já to netvrdím. Jen říkám, že správnou odpověď na níže uvedené otázky nikdo nezná a nikdo nemá právo nám svůj postoj vnucovat a nutit nás jej financovat: - jaké procento populace by mělo mít VŠ? - jaké obory by kolik lidí mělo studovat? - kolik škol má být špičkových? - nebo je lepší, než mít pár špičkových škol, mít na slušné úrovni většinu škol?
Jan Pozner|8. 4. 2019 14:29| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:09
Jak ví každý inteligentní, vzdělaný, kritický myslitel, tak Soros neexistuje. Je to jen mýtická figurka vymyšlená hloupými nacionalisty, aby měli na koho hodit vinu za jejich posrané životy. V žádném případě neexistující spolek OSF neexistujícího Sorose nesponzoroval neziskovku PaniSlušné.
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 13:30| reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 13:21
to už je dobrá otázka, po hodnotách a politickém směřování. Nicméně když má US násobně víc špićkových univerzit, nijak z toho neplyne, že by musela mít horší skóre v těch ostatních. To je jen české zápecnictví a závist, tvrdit bez důkazů tohle.
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 13:27| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52
ano, je to relevantní informace, byť si lze představit scénáře, v nichž nemusí být úplná. Např. ten, který jste představil Vy. Ovšem pak je míč na Vaší straně a měl byste doložit, že toto je případ srovnání univerzit v US a v Česku. Btw, když už, tak medián, průměr se zde nehodí.
Pro ilustraci:
A) Usain Bolt je výborný běžec, zaběhl několik světových rekordů a v Berlíně mu naměřili rychlost přes 44 km/h B) Usain Bolt není vůbec dobrý běžec, v Berlíně sice běžel 44 km/h a i v pár dalśích závodech běžel docela rychle, ale v běžném provozu chodí o dost pomaleji.
(C - umím si představit, že v průměru je Usain Bolt o dost pomalejší než Venca Vohnout z Tiché u Jičína) - to už je úplný boolsheet
Jan Altman|8. 4. 2019 13:21| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52
Já se vám nechci plést do plodné diskuse, ale nedá mi to nepřidat sem nějaké postřehy (ani nevím, s kterým z vás více souznějí).
- zda je lepší mít pár elitních univerzit a pak podprůměr, nebo mít všechny univerzity jen v lehkém nadprůměru, na to se nedá odpovědět. Neexistuje žádná univerzálně správná odpověď. Nevěřím v žádného moudrého poloboha sedícího na trůnu, který by odpověď znal (natož aby měl mít právo svůj postoj vnutit všem). Jediný, kdo to může "rozhodnout" jsou konající studenti, platící klienti těch škol. Tedy za podmínky trhu a absence socialismu, kdy jim jde opravdu o co nejlepší uplatnění na trhu práce, v soukromém sektoru.
- nejde jen o to, zda mít pár elitních škol a pak podprůměr, nebo raději všechny školy v lehkém nadprůměru. Jde také o to, jaký lidský "materiál" máme k dispozici. A řekl bych, že ten materiál máme k dispozici stále stejný, jako v době, kdy na VŠ šlo nejinteligentnější procento (nebo dokonce máme ten materiál horší, když slyším nářky učitelek, jak se nároky stále snižují a pořád to nestačí). Za totáče šla na střední školy (a na gymply tuplem) jen úzká elitní skupina. A na vysoké školy ještě užší a elitnější skupina. Školy tak mohly být vybíravé a náročné. Dnes máme pocit, že vysoká škola je nárok, lidské právo. Ti, co dříve měli na ZŠ čtyřky a mohli pomýšlet tak leda na učňák, dnes končí minimálně bakalářem (a to i ty základky snížily nároky, čili dnešní čtyřkař by tehdy propadl). Pro takovýto "materiál" budovat špičkové školy je možná mrhání - a nejlépe by se to ukázalo na funkčním trhu.
Na členství v MENSA mají tak 2 procenta populace. Tato skupina by tak cca mohla korespondovat s tím, komu se vyplatí investovat do špičkového vzdělání. Když přimhouříme oko, tak tu skupinu můžeme rozšířit možná na 5 procent populace. Dalších tak top 15 procent může jít na "okecávací" obory a dosáhnout svým vzděláním nějakého slušného stupně užitečnosti (tzn. i zde se investice do vzdělání, i když již nešpičkového, snad vyplatí). Nějaká další skupina může rozumně zvládnout nějakou nenáročnou školu končící Bc (obtížnost bude tak možná na úrovni lepších škol z před 30ti let - gymply, slaboproudá elektra, ...). A u zbytku se ta investice zkrátka nevyplatí. Kdyby si to měli platit ze svého, tak by se to ukázalo hned. Stále brečíme, že nebude na penze a že by se měl věk odchodu do důchodu posunout třeba až na 75. Ale ohromný výpadek sociálního pojištění působí i to, že s dnes mladí prodlužují dětství až někam za 26 let. A to i ti, kteří by měli spíš jít na učňák (možná s maturitou) a přestat konzumovat cizí daně již v 18 a ne až v 26.
Nahnáním podprůměrných na univerzity si západ zadělal na problémy. Vzdělaní hňupové, kteří si myslí, že VŠ roura jim dává velmožská privilegia. Vynucené umělé vytváření státních míst pro absolventy pofidérních "humanitních" oborů. Proletarizace a odklon doleva v celé akademické sféře. Studentské bouře 60. a 70.let. To jsou důsledky.
Další zajímavý ukazatel, který by stálo za to sledovat je tento: kolik procent lidí vykonává profesi, na kterou studovali. Těmto lidem se vzdělání asi vyplatilo a i na trhu by si ho koupili. Ale těm ostatním? Kdo by si platil ze svého studium kunsthistorie, když pak půjde mýt nádobí do McD? Má smysl studovat pedagogiku a jít pak dělat kariéru do státní správy? Atd...
Martin Brezina|8. 4. 2019 12:52| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 11:43
"Zatímco počet špičkových univerzit je relevantní informace pro srovnání dvou školských systémů, podíl špičkových univerzit vůči všem univerzitám pak už nikoli." To je, nezlobte se, nesmysl. Řekněme, že máte v jedné zemi pár špičkových univerzit a zbytek je mizerný, a ve druhé nemáte sice ani jednu špičkovou, ovšem celkový průměr škol převyšuje průměr té první země. Nu, pak hodnocení závisí na tom, co je (nebo by mělo být) cílem existence školského systému. Jestliže je jím pěstování úzké výkonné špičky, pak je lepší ten první systém. Pokud je cílem školství kvalitní vzdělání pro co největší podíl populace, tak ten druhý.
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 11:43| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 10:57
no ale ony jsou o dost lepší než v Česku. A odhlédnuvše od faktického stavu věci, použil jste irelevantní argument. Zatímco počet špićkových univerzit je relevantní informace pro srovnání dvou śkolských systémů, podíl špićkových univerzit vůči všem univerzitám pak už nikoli Teorie rozhodování stojí na axiomatické nutnosti informační podpory k rozhodování - a zabývá se m.j. správností an nesprávností jejich vyhodnocení. Speciální podtéma jsou pak kongnitivní chyby, na které dostal Kahneman nobelovu cenu. Tuto konkrétní Kahnneman sice nemá ve své slavné knize, nicméně zabývá se jí docela dost Christopher Hsee, viz např. paper Less is better: When low-value options are valued more highly than high-value options
Btw, tento kognitivní bias používají v podobě argumentačního klamu kritici kapitalismu (kam Vás ovšem neřadím), když chtějí shodit úspěch kapitalismu v tom, že přináší bohatství všem: Ano, všichni zbohatli, ale někteří míň, takže kapitalismus selhal, ergo kladívko, vraťme se k socialismu, kde vśichni spravedlivé zchudnou zpátky.
Martin Brezina|8. 4. 2019 10:57| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:13
Jak při troše čtení zjistíte, můj příspěvek je reakci na výrok, znějící: "v Americe jsou univerzity o dost lepší než v Česku". Nejde tady o žádné manažerské rozhodování, ale o konstatování věcného stavu. Co už si kdo z toho pak vyvodí - např. jaká rozhodnutí - je až další věc.
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:17| reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50
nicméně děkuji (bez ironie). Ztráta nvariance vůći dominovanému řešení je běžná chyba v manažerském i jiném rozhodování a já zrovna hledal nějaký pěkný příklad, na kterém bych ji ilustroval. Tento se mi moc líbí, akorát bych poprosil, jestli jste tento argument nezahlédl ještě někde? Ať se na to můžu ve výuce odkázat, že to někdo používá opravdu jako podklad pro rozhodování, ikoli jen argument do diskuse
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:13| reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50
podíl je nonsens, není invariantní vůči dominovanosti. Mít 60 špičkových a 4300 méně špičkových je určitě lepší, než mít 60 špićkových a 100 méně špičkových. Když už to potřebujete k něčemu korektně vztáhnout, pak třeba k počtu obyvatel.
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:09| reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42
jo jasně, padám smíchy. A četl už jste ty gratulace Čaputové na alternativních webech? A co ty poznámky v jiných diskusích na Finmagu k pradávnému zvolení Havla? Jávímjávímjávím Trump, na rozdíl od jiných, není Iluminát dosazený Sorošem :D
Tisknout je potřeba, protože stát potřebuje peníze na důležité výdaje: http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-zahada-zmizelych-21-bilionu-dolaru-dw9-/p_zahranici.aspx?c=A190406_173358_p_zahranici_wag
Nahlásit
-
1
+
Jan Capouch|8. 4. 2019 09:12| reakce na Josef Fraj - 8. 4. 2019 04:09
To není od Miloše, ale parafráze na kampaň: https://www.kosmas.cz/oko/rozhovory/12191/cikani-nemuzou-za-vase-posrany-zivoty/
Martin Brezina|7. 4. 2019 17:50| reakce na Josef Fraj - 7. 4. 2019 15:48
Právě proto píšu o tom, že je v USA 4 360 vš. To, že je nějaký podíl z nich špičkový, to se dá předpokládat. Ale to je něco jiného, než psát obecně, že jsou americké univerzity o dost lepší. Protože to by muselo platiti o všech univerzitách, nebo aspoň, když už slevím, tak o jejich průměru. A o tom nic z takových srovnání nezjistíte. A druhá věc jsou tyto žebříčky. Například ten, který citujete. Jedná se o britskou záležitost, a tak, čirou náhodou, jsou v první 10. hned čtyři britské univerzity. A pochopitelně, až 50. je první francouzská...-) To se moc vážně brát nedá, vymyslet si metodologii, pomocí které dostanu čísla, jaká se mi hodí, umí kdekdo.
Jaroslav B. Kořínek|7. 4. 2019 16:17| reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42
Vážně je fajn mít na Hradě několikrát soudem usvědčeného lháře, protřelého podrazáka a opilce, z posledních let dokonce pedofila a téměř dementního člověka, který si v úřadě dělá co chce, podbízí se nelidským totalitárním režimům a veřejně uráží vlastní občany i zahraniční hodnostáře?
Psychologie dosud nenašla svého Misese, tak skoro všechno, co z ní padá, jsou chaotické pindy. Článek je dobrá ukázka. Navíc pán docela slušně mlží, když se mu nechce připustit zřejmá fakta.
Nahlásit
-
4
+
Josef Fraj|7. 4. 2019 15:48| reakce na Martin Brezina - 6. 4. 2019 18:37
Tak třeba tady https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2019 zjistíte, že v první dvoustovce je cca 60 severoamerických univerzit. Z Čech nejlepší UK ve 4. stovce a ČVUT s MUNI v šesté stovce. Vám to možná nic neříká, ale mně a jistě i mnohým dalším, to mnohé naznačuje.
Je jasný, že je Republikáni maj menší. Oni totiž měří jen ten orgán, zatímco demokrati jsou ten orgán od hlavy až k patě.
Nahlásit
-
30
+
Jan Capouch|7. 4. 2019 10:42
Volit Trumpa nebo Zemana je správné už kvůli protáhlým ksichtům lepšolidí. https://www.youtube.com/watch?v=wrWzBg475Q8
Nahlásit
-
3
+
Jan Krejčí|7. 4. 2019 09:03
Proč je něco drahé, když se na to ve velkém dotují a garantují půjčky a rozdávají se definitívy nejdražším zaměstnancům? Otázka pro opravdového ekonomického génia.
A když polovina Ameriky poslouchá výplach z jedné strany, a polovina výplach z obou stran, je určitě nejlogičtějším závěrem, že ti s výplachem z obou stran jsou v sociální bublině a zmanipulované ovce, zatímco ti s jednostranným výplachem vidí věci vyváženě.
Sociální síť dnes americký stát stojí násobně více, než v minulých dekádách, kdy "sociálních problémů" bylo výrazně méně, ale řešením bude ji pořádně rozšířit.
Nahlásit
-
11
+
Martin Brezina|6. 4. 2019 18:37
"Na druhou stranu, v Americe jsou univerzity o dost lepší než v Česku. Není to právě tím, že jsou placené?"
Tato otázka sugeruje, že jsou lepší, než české, buď všechny US univerzity, nebo aspoň jsou ty americké lepší v průměru. Jen připomenu, že v USA je 4 360 vysokých škol (colleges+universities). Doufám, že na to má pan Kovanda nějaká rozumná data.
Diskuze: Trump je jedna velká lež. Příště to zregulujme
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Jan Pozner|7. 4. 2019 12:27
Nejméně oblíbený příspěvek
Josef Fraj|8. 4. 2019 04:09
Diskuze
Jan Amos|14. 4. 2019 22:07| reakce na Jan Capouch - 9. 4. 2019 12:20
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Capouch|9. 4. 2019 12:20| reakce na Zdeněk Suchý - 9. 4. 2019 08:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Kárl Vonásek|9. 4. 2019 11:30| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 7. 4. 2019 16:17
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Zdeněk Suchý|9. 4. 2019 08:30| reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 14:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Honza _|9. 4. 2019 08:22| reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 13:21
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|8. 4. 2019 14:46| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 13:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Pozner|8. 4. 2019 14:29| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 13:30| reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 13:21
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 13:27| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|8. 4. 2019 13:21| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|8. 4. 2019 12:52| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 11:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 11:43| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 10:57
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Capouch|8. 4. 2019 11:22| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|8. 4. 2019 10:57| reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:13
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:17| reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:13| reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Boris Otokar Hodlak|8. 4. 2019 10:09| reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|8. 4. 2019 09:57
Nahlásit
Jan Capouch|8. 4. 2019 09:12| reakce na Josef Fraj - 8. 4. 2019 04:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
foxy|8. 4. 2019 08:28| reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|8. 4. 2019 04:09| reakce na Jan Capouch - 8. 4. 2019 01:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Capouch|8. 4. 2019 01:10| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 7. 4. 2019 16:17
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|7. 4. 2019 17:50| reakce na Josef Fraj - 7. 4. 2019 15:48
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jaroslav B. Kořínek|7. 4. 2019 16:17| reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|7. 4. 2019 15:51
Nahlásit
Josef Fraj|7. 4. 2019 15:48| reakce na Martin Brezina - 6. 4. 2019 18:37
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Pozner|7. 4. 2019 12:27
Nahlásit
Jan Capouch|7. 4. 2019 10:42
Nahlásit
Jan Krejčí|7. 4. 2019 09:03
Nahlásit
Martin Brezina|6. 4. 2019 18:37
Nahlásit