Sázka na ocenění

Šéf Asociace pro kapitálový trh Josef Beneš odhadl, že aktiva fondů peněžního trhu v říjnu klesla o tři až čtyři miliardy korun, tj. asi o čtyři procenta. Do konce roku to může být až o 10 %. Je ale otázka, zda bude tento „run“ pokračovat. Nyní jsou totiž zajímavou investicí.

Správci peněžních, případně dalších fondů mohli samozřejmě o problémech těchto, ale i dalších fondů (dluhopisových a částečně i smíšených) informovat dřív. Některé fondy peněžního trhu (v menší míře se to týká i dluhopisových a smíšených fondů) investovaly v menší míře do problémových aktiv, například dluhopisů Lehman Brothers, islandských bank nebo ruských obligací. Za hlavní příčinou poklesu ceny jejich podílových listů ale správci majetku označili především paniku na trhu, díky které trhy doslova zamrzly.

U podobných aktiv tak nebylo možné provést reálné ocenění. Ke slovu přišlo podle Beneše konzervativní stanovení jejich hodnoty na základě odhadu expertů. K poklesu ceny podílových listů těchto fondů přispělo i výrazné zvýšení kreditního rozpětí (spready) při transakcích s cennými papíry.

Spíš pro agresivní investory

Situace na trzích se zvolna uklidňuje, s řadou aktiv je již tedy možné obchodovat, takže bude přesněji možné stanovit jejich tržní cenu. Nikdo sice není schopen odhadnout, jak se budou trhy dál vyvíjet, opakování problémů spojených s nedostatkem hotovosti se ale díky masívnímu přílivu peněz ze státních, případně dalších zdrojů neočekává.

Mezibankovní úrokové sazby šly rovněž dolů. Lze proto očekávat, že tržní ocenění cenných papírů v portfoliích fondů peněžního trhu, ale i některých dluhopisových a obligační části portfolia smíšených fondů bude vyšší než dosud. A noví investoři na něm mohou vydělat.

Kdo si s tedy s investicí do fondů peněžního trhu pospíší, má šanci na zajímavější výnos. Je těžké přesně odhadnout, kolik to může být. Vezmeme-li v úvahu zhruba dvouprocentní pokles těchto fondů, který by nové ocenění vyrovnalo, a výnos těchto fondů do splatnosti kolem tří a půl procenta, dostáváme se k pěti a půl procentům za rok. Místopředseda AKAT Jan Kabelka připouští, že podobný odhad může být reálný.

Jedním dechem je ovšem třeba dodat, že podobná strategie jde tak trochu proti duchu fondů peněžního trhu, které jsou určeny hlavně pro konzervativní investory. Jejich současný nákup rozhodně představuje agresivnější strategii, založenou i na předpokladu, že se již nebude situace na trhu, jehož likvidita donedávna v podstatě zamrzla, opakovat.

Daleko větší ztráty zaznamenaly kvůli nucené změně ocenění obligací dluhopisové fondy. Ze stejného důvodu postihly také dluhopisovou složku portfolií smíšených fondů. Ty nyní představují ze stejného důvodu jako u fondů peněžního trhu, tedy z důvodu konzervativního expertního ocenění portfolia v době zamrzlých trhů, ještě zajímavější investiční příležitost.

Správce Fondu korporátních dluhopisů ČP Investu Daniel Kukačka (viz článek Lehman Brothers straší fondy) odhadl možný výnos tohoto fondu podle průměrné výše kuponu a nárůstu cen dluhopisů v průměru na patnáct procent za rok.

Zda má pravdu, si bude možné – podobně jako u fondů peněžního trhu – ověřit daleko později. Znovu je přitom třeba dodat, že jde stejně jako u fondů peněžního trhu o strategii vhodnou pro agresivnější investory, a nezbývá než doufat, že jsou již zamrzlé trhy minulostí.

Foto: Profimedia