Články na téma: imigrace

Španělsko je z pohledu loňského vývoje nejúspěšnější zemí mezi ekonomicky vyspělými státy sdruženými v organizaci OECD. V ekonomickém růstu předstihlo dokonce i Spojené státy. Ještě před pár lety přitom bylo symbolem předlužené upadající země. Co za tímto „zázrakem“ stojí a co si z toho může odnést Česko?

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Evropě hrozí uprchlická krize 2.0. A to starý kontinent ještě nedokázal vstřebat krizi první.

Do pomerkelovského Německa se může vrátit konzervativní politika.

V rozpočtu Evropské unie na roky 2021–2027 toho bude hodně jinak. Západ má střední Evropy dost, začal myslet sám na sebe a dodatečně nám vrací naše chování v uprchlické krizi.

Dvacet pět roků od vzniku samostatné České republiky máme Slováka v čele vlády a slovenskou primátorku hlavního města. Slovenské investiční skupiny si rozdělily místní média i podstatnou část ekonomiky.

„Už několik let pozorujeme, že mladí odkládají přechod do dospělosti,“ říká psycholog Jan Šerek. Může v tom být strach převzít odpovědnost, ale i nemožnost najít jistotu v práci – často jsou mladí skupinu nejvíc ohroženou nezaměstnaností. Tato nedozrálost se odráží v příklonu mladých k radikalismu, v ochotě naslouchat populistům i ve snížené toleranci k cizímu.

Měl by stát usnadnit firmám přijímání zahraničních pracovníků i navzdory kritice, že tak v Česku snižuje cenu práce?

Ve střední Evropě jsou miliony nezaměstnaných. Firmy přesto zachraňují Ukrajinci.

Evropa protentokrát není rozdělená do americké a sovětské sféry vlivu, ale rovnou do dvou paralelních realit.

Populární filozof vzkazuje: přestaňme imigranty blahovolně tolerovat a nabídněme jim společnou politickou vizi, společný boj.

Ne každé rozhodnutí západních ministrů a úředníků je správné – ale když se do mentorování pustí čeští politici a komentátoři, nezbývá než si k festivalu trapnosti otevřít popkorn.

Do roku 2004 se u nás chodilo na vojnu povinně. Dnes už na ni nikdo nemusí. Stále častěji se ale objevují názory, že ve světě přibývá hrozeb, kvůli kterým by stálo za to povinnou vojenskou službu obnovit.

Tématem uplynulého roku může být Řecko, Čína, migrace i kvantitativní uvolňování.

Co letos udělalo největší radost a co naopak nejvíc zklamalo ekonomy, politiky, podnikatele, lidi z univerzit i neziskovek?

Našim dětem™ bude nejspíš jedno, kolik vlčáků necháme čenichat v lánech za Břeclaví. Stoprocentně ale pocítí následky toho, čemu kvůli téhle panice nevěnujeme dost pozornosti.

Lidi jsou příliš svobodní, mají moc práv a málo dohledu. Ale nemějte strach, všeho do času.

Vyjádření podpory Petru Hamplovi od představitele brněnské kavárny.

V senátu vystupují hoaxeři, v televizi kyberšmejd varuje před kyberšmejdy a pak se v ní řeší, jestli kouření vůbec škodí zdraví. To by nemělo být přijatelné ani v sezoně psychotropních hub.

Vicepremiér lže o německých dávkách pro uprchlíky nebo o počtu Turků v Berlíně. Navrhuje nerealistické opevnění hranic a na štít si ve válce proti imigraci dává bezdomovce, které ještě před rokem vytlačoval z Václaváku. Nenechejte své blízké, aby mu na to skočili.

„Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel,“ tvrdí ekonom Pavel Kohout. Proč ale sociální stát neustále bují a jakou roli hraje v současné migrační vlně? Nejen o tom jsme si s Pavlem povídali v rozhovoru, jehož první část si dnes můžete přečíst.