Články na téma: průběžný systém

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Ekonomické zákonitosti nakonec zlomí i houževnatý odpor Německa. Země stárne a brzy začne i chudnout, vysajou ji daně na financování důchodového systému. A seniory už nikdo nepřehlasuje.

Druhý pilíř prohrál v boji o image a nejspíš kvůli tomu prohrál všechno. Zvítězil jeho obraz jakožto parazita, který odklání peníze z hromádky určené všem někam do ztracena, mimo dohled a kontrolu. Ano, vyvádí peníze mimo kontrolu politiků, proto je u nich tak nepopulární. Ve skutečnosti ale nejde o protivníka prvního, státního pilíře, ale o jeho bratra v boji.

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

Vypadá to jako špatná zpráva pro všechny, kteří plánují vzít svůj osud v penzi do vlastních rukou. První slovenští důchodci, kteří začnou na počátku příštího roku dostávat důchody z tamního druhého pilíře, budou mít penzi nižší než ti, kteří zůstali v plně státním systému. Jenže jsou jedni posledních, u kterých to platí.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

Kdo jiný by měl mít jasno? Ptali jsme se ekonomů, finančníků a podnikatelů, jestli vstoupí do druhého pilíře důchodového systému.

Penzijní systémy západního světa narážejí na hranici svých možností. Přesněji: na hranici možností populace. Věková struktura obyvatelstva se za sto let radikálně proměnila. A nejde jen o to, že žijeme déle, ale i o to, kolik se rodí dětí. Příčina? Jednou z hlavních, říká ekonom Pavel Kohout, je takzvaný první pilíř důchodového systému.

Plánovaný druhý pilíř penzijního systému je nepromyšlený, pro lidi nevýhodný, jednoznačně neflexibilní a pro většinu občanů neefektivní.

Slovenská důchodová reforma byla jednou z nejodvážnějších v celé Evropě. Levicový kabinet Roberta Fica ji však odmítá dál financovat a vrací se zpět k průběžnému státnímu systému, v němž je spoření v penzijních fondech pouhým doplňkem.

„Vyzývám vládu České republiky, aby připravila opravdovou reformu penzijního systému. Přidání dalšího spoření dlouhodobě nic neřeší. Zaveďte mezigenerační důchodový systém, individuální důchodové účty na principu částečných rezerv a zvedněte rychleji věk pro odchod do penze,“ píše Jan Traxler Petru Nečasovi, Miroslavu Kalouskovu a Jaromíru Drábkovi.