Slováky, kteří uvěřili reformě, čekají nižší důchody. Ale všeho do času
Vypadá to jako špatná zpráva pro všechny, kteří plánují vzít svůj osud v penzi do vlastních rukou. První slovenští důchodci, kteří začnou na počátku příštího roku dostávat důchody z tamního druhého pilíře, budou mít penzi nižší než ti, kteří zůstali v plně státním systému. Jenže jsou jedni posledních, u kterých to platí.

Střední Evropou obchází strašidlo neúčinných penzijních reforem. Po Maďarsku, které peníze v penzijních fondech znárodnilo už na počátku vlády Viktora Orbána, se k obdobnému kroku rozhodlo i Polsko. Tak jako v případě Maďarska Poláky k akci dotlačil špatný stav státního rozpočtu a veřejných financí. V Česku si nová Sobotkova vláda dala likvidaci velmi mírné penzijní reformy předchozího kabinetu rovnou do svého vládního programu. A teď se zdá, že další argument odpůrcům penzijní reformy přidává Slovensko.
Tři eura
Jak v minulých dnech informovalo slovenské ministerstvo práce a sociálních věcí, dostanou v příštím roce ti Slováci, kteří si spořili na své důchody v druhém pilíři, po deseti letech, které od počátku jejich spoření uběhly, méně peněz, než kdyby do druhého pilíře nevstoupili a zůstali ve státním průběžném systému.
„Osoba, která měla čtyřicet let výdělek na úrovni průměrné mzdy a od roku 2005 byla spořitelem v druhém pilíři, by měla dostávat celkový důchod nižší přibližně o tři eura v porovnání s osobou, která byla 40 let pojištěná výlučně v prvním pilíři,“ prohlásil mluvčí ministerstva Michal Stuška. Prvním pilířem se myslí důchod vyplácený slovenskou Sociální pojišťovnou.
Jak je to možné?
Kde se ona tři eura ztratila? Jak vypočítal slovenský deník Pravda, může za to důchodová hodnota, která se na tamním výpočtu penzí podílí společně s výší výdělku a počtem odpracovaných let. K vypočtení aktuální důchodové hodnoty se dojde vydělením aktuální průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí předcházejícího roku průměrnou mzdou ve stejném období před dvěma lety. A protože průměrná mzda na Slovensku za poslední roky rostla, vzrostla důchodová hodnota mezi roky 2005 a 2014 o padesát procent. O takovém zhodnocení si mohou slovenské penzijní fondy jen zdát.
Ani v jednom z fondů, které na Slovensku vznikly při startu důchodové reformy v roce 2004, není podle deníku Pravda aktuální hodnota oproti počátečnímu stavu vyšší o víc než o 27 procent. Jedinou výjimkou mezi fondy je indexový fond ING, který však vznikl až v roce 2012. Zatím připisuje zhodnocení 38 procent.
Nadopované „státní“ důchody
Jenže důchody ze státní Sociální pojišťovny jsou „uměle nadopované“. Upozornil na to Miroslav Kozov z Allianz – Slovenské dôchodkové správcovské spoločnosti. „Druhý pilíř může spořitelům vyplácet jen to, co si reálně na své účty uložili,“ tvrdí Kozov, podle něhož stát z prvního pilíře na rozdíl od penzijních společností vyplácí víc, než kolik do něj dostává. A to i při odečtení výdajů spojených s penzijní reformou. „Část dnešních důchodů z prvního pilíře je financovaná půjčkami na úkor budoucnosti,“ dodává Kozov.
Protože i vzhledem ke snížení počtu pracujících v poměru k důchodcům bude tlak na průběžný systém stále růst, lze v budoucnu očekávat postupné snižování státních penzí, které budou z průběžného systému vypláceny. Přinejmenším v poměru k průměrnému platu. Zlaté časy státních důchodů končí. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat. Průběžný systém a jeho parametry jsou totiž plně v rukou politické reprezentace státu, pro kterou jsou a budou starší občané velmi vlivnou voličskou skupinou. To může slovenskou vládu donutit financovat státní penze z jiných zdrojů nebo zvýšit odvodový tlak na ekonomicky aktivní složku obyvatelstva. Nastat ale může i jiný, katastrofičtější scénář. Stát na udržení dnešního podílu důchodů vůči průměrným platům mít nebude a státní penze stěží vystačí na holé přežití.
Pro mladé a bohaté je druhý pilíř určitě výhodný
Tato alternativa ve druhém pilíři nehrozí. Slovenský příklad však ukazuje jiný závažný problém. Je jím vhodnost spoření ve druhém pilíři pro starší generaci střadatelů. Deset let, zvláště pokud svět projde takovou turbulencí finančních trhů, jako v letech 2008 a 2009, je pro uspokojivý výsledek spoření v druhém pilíři příliš málo. A to zvláště v nejméně rizikových dluhopisových fondech. Stále tak platí, že spoření ve druhém pilíři je výhodné zejména pro skupinu nadprůměrně vydělávajících střadatelů, protože ty první pilíř „trestá“ tím, že značnou část jejich nadstandardních příjmů ve výpočtu výšky důchodu nezohlední.
Druhou kategorií, pro kterou by se mělo spoření na penzi v druhém pilíři vyplatit, jsou mladší střadatelé. Mají velkou naději, že se jim peníze v druhém pilíři zhodnotí výrazněji a zajistí jim výrazně vyšší důchod než státní průběžný systém.
Související témata