EU po koroně. Česko poprvé zaplatí víc, než od Unie dostane. Zvykejme si

Visegrádská skupina je společenství zemí, které ani po šestnácti letech v Evropské unii nepochopily, jak má fungovat evropská spolupráce, pokud má mít nějaký smysl a budoucnost. Že v ní jde také o společnou pomoc zemím, které na tom nejsou tak dobře jako ostatní, nebo státům, které se z různých důvodů ocitnou v problémech. Říká se tomu solidarita.

To slovo pro vlády Polska, Maďarska ani Česka stále nic neznamená. Bratislava sice dokázala v minulých letech i díky příslušnosti k eurozóně překročit svůj stín a chovat se evropštěji než zbytek Visegrádu, jenže dnes má v čele mezinárodně nezkušeného premiéra Igora Matoviče, který se zatím jen veze.

Visegrád je dnes z evropské perspektivy spolek remcalů, který téměř nikdy nepřichází s reálnou alternativou plánů, jenom říká, proč to nebo ono nechce. Bylo to vidět znovu na summitu Visegrádské čtyřky v jihomoravské Lednici minulý čtvrtek. Summitu, který měl najít společné stanovisko či alternativu středoevropské skupiny k evropskému koronavirovému balíku a návrhu sedmiletému rozpočtu Unie.

Nic kloudného ze sněmování čtveřice premiérů nevypadlo. Polsko a Slovensko, na které má podle avizovaného výpočtu z koronavirové pomoci vyjít poměrně vysoká částka, prosadily, že Visegrád jako celek přes původní brutální odsudky českého a maďarského premiéra projekt předložený Evropskou komisí podpořil. Přidal ale také spoustu typických visegrádských připomínek. Třeba, že skupina nepřipustí, aby bohatší země jako Itálie nebo Španělsko, které se přitom po koronavirovém propadu ekonomik ocitly opravdu ve velkých ekonomických potížích, dostaly víc peněz než země chudší. Rozuměj ty visegrádské.

Bohaté Česko, chudí Češi

Jenže podle mezinárodně uznávaného ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly vlastně Česko chudé nebo chudší není. Jeho úroveň je stejná jako úroveň Španělska. Proto chce Andrej Babiš prosadit, aby se od výkonu ekonomiky odečítaly dividendy, které ze země odcházejí do zahraničí, a její výkon tak výrazně snižují.

To je sice šikovně vymyšleno, ale těžko s tím někdo bude souhlasit. Od Babiše to zní velmi podivně, zvlášť když za šest let jako vicepremiér a premiér neudělal žádný reálný krok, aby odchod dividend z Česka alespoň zkomplikoval.

Podobné je také čarování s nezaměstnaností, která v nejpostiženějších zemích Unie samozřejmě přispívá k tomu, že je jim nutno pomoci víc než jiným. A Česko se svojí nejnižší nezaměstnaností v Unii je na tom samozřejmě bito. Babiš proto požaduje nezaměstnanost z kritérií úplně vypustit.

Samozřejmě ne všechno je na argumentaci Visegrádu špatně. Pro koronavirový plán pomoci by se jako základ skutečně měl brát především reálný pokles ekonomik v důsledku epidemie. Ale rozhodně by se nemělo čekat na data z konce tohoto roku, jak tvrdí jako mluvčí Visegrádu Babiš. Pomoci evropské ekonomice jako celku je třeba co nejrychleji, aby byl nárůst stejně rychlý jako pokles.

Bez vlastního plánu

Nekonstruktivní a vypočítavá pozice Visegrádu s Českem v čele vede k tomu, že uskupení v Evropské unii neberou vážně. Podobně jako v minulosti nepředstavuje totiž žádný alternativní plán. Ani k návrhu Německa a Francie na půl bilionu eur grantů pro nejpostiženější země, který podporuje jih Evropy, ani k návrhu „šetřivé čtyřky“, tedy Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska, která chce jen poloviční objem pomoci, a ještě v podobě půjček nikoli dotací.

Evropská komise ve svém návrhu, který je teď na stole, jen dala tyto návrhy dohromady. Brusel tedy nechává na členských státech, jak si s tím na červnovém videosummitu, nebo červencovém zřejmě už skutečném sněmování hlav států, nakonec poradí.

Visegrád a nové členské státy jako celek mají slabou pozici. Šetřivý návrh je pro ně nevýhodný, protože z něj téměř nic mít nebudou. Německo-francouzská varianta je pro ně výhodnější, ale nejvíc prostředků by pro ně nejspíš znamenal návrh Bruselu. 

Jednání o podobě koronavirové pomoci je propojené s vyjednáváním o aktualizovaném rozpočtem Evropské unie na roky 2021 až 2027. Z něhož země východu Evropy budou stále ještě výrazně víc dostávat, než do něj dají. Proto nakonec bude Visegrád a s ním celá východní Evropa souhlasit s kompromisem, který se dá čekat někde mezi třemi zmíněnými návrhy. A poprvé se tak budou v rámci Unie podílet na ekonomické pomoci určené někomu jinému, než jsou oni sami.

Autor je redaktor Deníku

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag