Články na téma: první pilíř

Co je největší problém našeho důchodového systému? Potřebujeme zásadní reformu penzí? Ptáme se ekonomů, politiků, zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.

Druhý pilíř prohrál v boji o image a nejspíš kvůli tomu prohrál všechno. Zvítězil jeho obraz jakožto parazita, který odklání peníze z hromádky určené všem někam do ztracena, mimo dohled a kontrolu. Ano, vyvádí peníze mimo kontrolu politiků, proto je u nich tak nepopulární. Ve skutečnosti ale nejde o protivníka prvního, státního pilíře, ale o jeho bratra v boji.

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.

„V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme,“ říká šéf důchodové komise Martin Potůček.

Vypadá to jako špatná zpráva pro všechny, kteří plánují vzít svůj osud v penzi do vlastních rukou. První slovenští důchodci, kteří začnou na počátku příštího roku dostávat důchody z tamního druhého pilíře, budou mít penzi nižší než ti, kteří zůstali v plně státním systému. Jenže jsou jedni posledních, u kterých to platí.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.