Články na téma: racionalita

Požádali jsme sociologa Petra Hampla, jestli by pro Finmag v předvolebním čase nenapsal článek o tom, jak a proč volíme a jak se při tom mýlíme. Co zmůže rozum a na co nestačí. Výsledkem bude několikadílná analýza, jejíž první část přinášíme dnes. Kdo může za to, že si to hasíme stodvacítkouvstříc novému komunismu? Racionální a odpovědný pravicový volič.

Ekonomie už nám vysvětlila, jak bychom se měli v určitých situacích chovat. Behaviorální ekonomie, o které jsme si povídali s Petrem Houdkem, se snaží najít vysvětlení, proč se tak ve skutečnosti nechováme. Dlužno přiznat, že oproti světu klasických ekonomů, kde nenajdete než suchopárné a přísně racionální osoby, je svět behaviorálních ekonomů, kde je místo i pro ty, kteří se rozhodují i neracionálně, hravě nebo třeba i pošetile, poněkud barevnější a veselejší místo.

Zvýšit daně! Mocnější represi. Snížit daně! Víc kolků. Zdanit metanol jako líh. Zavést státní monopol na prodej lihovin. Nápadů vyvolala metanolová aféra hodně a hodně různorodých. Existuje také hodně zájmových skupin, kterým záleželo na tom, aby uspělo řešení výhodné právě pro ně. A z výsledků se dá usoudit, kdo drží nejvíc moci.

Lidé jsou ve svém ekonomickém rozhodování zoufale iracionální. Tak je to dnes v módě říkat. A samozřejmě to má platit i na investory. I investování je prý mnohem víc věc emocí než chladných kalkulací (a to častěji pochopitelně ke škodě investic). Až tak jednoznačné to ale být nemusí.

Nejrespektovanější vědci a publicisté planety sepsali katalog myšlenek a konceptů, které by neměly scházet v žádné hlavě. Dovybavíte si makovici?

Při rozhodování – včetně rozhodování o tom, co koupíte či nekoupíte a u koho to případně koupíte, hrají významnou roli emoce. Vlastně hrajou významnější roli než racionalita a rozumové argumenty. Jak a proč na emoce nejlíp zacílit?

Ponechme nyní na čas zdánlivě cynických dokladů z minulého dílu a zaměřme se na to, proč některé z nás výše zmíněné příklady popudily a rozhořčily? Kde se v nás ony pocity berou? Nejjednodušší odpověď, která se nabízí, je, že plynou z nepatřičnosti a z jisté víceznačnosti. Více v druhém a závěrečném díle seriálu.

Dvoudílný článek je svého druhu přípiskem k textu Tomáše Sedláčka „O nezištnosti a tržních principech“. Opětovně připomíná některé základní a úhelné kameny ekonomie jako badatelské disciplíny. Táže se na jejich hranice a možnosti a – snad – poodhaluje některé jejich vnitřní rozpory a nedůslednosti. Především se však pokouší říci, že v rámci ekonomie nemá smysl uvažovat altruismus do té doby, dokud se ekonomie neprobere z oblouznění sama sebou