Články na téma: senát

Od prvního ledna nového roku má začít platit novela zákona o dani z přidané hodnoty. Nebyly o ni příliš velké politické spory, jde hlavně o „technickou“ novelu. Nikomu tak nepřekáží a problémy způsobuje „jen“ podnikatelům, zejména těm menším. Ti budou mít doslova pár dní na to, aby si ji řádně prostudovali a přizpůsobili se stovkám změn. Lze to snad nazvat jinak než pokrytectvím?

Senátoři schválili novelu, která mění pravidla pro zaměstnávání lidí na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. První změny přijdou už za měsíc.

Senátor Zdeněk Hraba se zasazuje o změny u práva obrany se zbraní v ruce. Jde jen o populismus, který ani neumí dobře prodat. Česko přitom žádnou změnu u nutné obrany nepotřebuje.

Její největší pracovní starostí je, co si budou české, slovenské a maďarské děti přát pod stromečkem, zatímco doma se s manželem věnuje péči o těžce postiženého syna Maxe. Lenka Helena Koenigsmark ve Finmag podcastu mluví o tom, jak nyní hodlá své bohaté profesní i osobní zkušenosti využít v politice.

Role v anarchistické hradní partě, která se nikomu nezodpovídá a tančí kolem dohořívajícího ohně, jsou rozdány jasně. Nepochopitelné zůstávají pouze úlohy Ivany a Kateřiny Zemanových. Proč aspoň ony nemohly svému manželovi, respektive otci, dopřát důstojné zacházení a neubránily ho před tím, aby se stal pouhou věcí v rukou svých pochlebovačů?

Měla by se v Česku snížit věková hranice pro kandidáty v senátních a prezidentských volbách, nebo nejsou třicátníci na tyhle funkce ještě dostatečně zralí?

Pro limit čtyřiceti let není pořádný důvod, proto ho taky velká většina zemí nemá.

Jiří Hlavatý se necítí být podnikatelem. A přece se stal podnikatelem roku. Sám sebe vidí jako šéfa – asi není náhoda, že témuž slovu dával kdysi dávno přednost před všemi ostatními Tomáš Baťa. Jaký je příběh člověka, který dokázal postavit na nohy firmu na pokraji zhroucení a vybudovat z ní prosperující podnik?

Jára Cimrman dospěl k poznatku, že lidská řeč nevznikla ze snahy dorozumět se, ale z potřeby vykecat se (vyžvanit). Poslanci ji patrně pociťují stejně naléhavě jako zbytek populace. Proč jim tuto potřebu upírat?

Pomohla by naší politické scéně, respektive naší zemi, změna volebního systému? Přečtěte si, co si myslí šéf Transparency International David Ondráčka, aktivista Matěj Hollan, sociolog Petr Hampl a další zajímavé osobnosti.

„Lidé se chovají, jednají a přemýšlejí podle toho, v jakém systému právě žijí. Pokud se lidem řekne, že nesmí brát míč do rukou, ale musí se do něj kopat, hraje se fotbal, pokud se s míčem může i házet, hraje se ragby. A když pravidla umožňují obchody s pořadím na kandidátních listinách, hraje se hra na politickou korupci,“ říká ekonom a spolumajitel Partners Pavel Kohout.

Když byly v sobotu zveřejněny první výsledky sčítání hlasů v krajských a senátních volbách, jedna věc byla jasná každému: voliči se rozhodli vyprášit kožich vládnoucí ODS i dominantní TOP 09.

Je třeba změnit poměrný volební systém a uzákonit neústavnost nadbytečných výdajů.