Volný obchod

Novou Hedvábnou stezku z Číny do Evropy pohání internet. Levné zboží z čínských internetových tržišť začíná na starém kontinentu drtit celá průmyslová odvětví a nevyhýbá se ani Česku. Nejvyšší čas s tím něco udělat. Jenže rychlost mezi charakteristické vlastnosti Evropské unie nepatří.

Evropská unie má stát na volném obchodě bez hranic. Hranice ale existují: státy EU před sebou navzájem své trhy chrání. Unie má sice nástroje, jak rozbíjení jednotného trhu bránit, dobré nástroje – chybí ale vůle je používat, tvrdí viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza a zástupkyně Hospodářské komory v Bruselu Alena Mastantuono.

Evropská unie se obává Trumpových tarifů. Přitom vyhlásila „tarify“ sama na sebe. Její státy – a to včetně Česka – často překážky obchodu na vnitřním trhu kladou samy.

Pro ekonomiku nejsou cla nikdy výhra. Jenomže Donald Trump je nepoužívá jako nástroj domácí hospodářské politiky, ale jako převodovou páku k prosazení mocenských zájmů. A zatím mu to funguje. Evropa však má na to vzít mu vítr z plachet.

Skupina evropských spotřebitelských organizací včetně českého dTestu podala stížnost na čínské online tržiště Temu. U dozorových orgánů a Evropské komise napadají zejména netransparentnost platformy i manipulativní praktiky, které Temu podle nich používá. „Spotřebitelé by si měli dát velký pozor,“ říká ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Internetová tržiště, anglicky marketplaces, jsou jasným trendem poslední doby. Jejich principem je přímé propojování prodejců a zákazníků za úplatu, samy platformy pak vystupují jen v roli mediátora. S tím ovšem souvisí i zásadní nedostatek celého systému: zodpovědnost za neplnění platných pravidel se tříští. A vymáhat je často ani nelze.

Podpora volného obchodu už vyšla z módy. V bohatých zemích kvůli němu lidé údajně přicházeli o práci, a tak od něj politici upustili. Procentuální podíl obchodu na celosvětové ekonomice se dlouho zvyšoval, vrcholu dosáhl v době světové finanční krize, od té doby ale klesá. To je škoda, protože zajištění volnějšího obchodu se ukazuje jako jeden z nejlepších nástrojů rozvoje ve světě.

Britská vláda staví Potěmkinovu vesnici. Nazvala ji No Deal Brexit a investuje do ní miliardy liber.

Můžou obchodní války, které vyvolává americký prezident Donald Trump, odstartovat globální krizi? A jak se týkají Česka?

Je rozkol ve skupině G7 počátkem demontáže globálního obchodu? Kdo ví. Jasné je ale to, že globalizaci začínají podkopávat technologie.

Řada nevládních organizací ve skutečnosti vzala za své ochranářské cíle vlád.

Odchod Velké Británie z Evropské unie bude bez kompromisů. Alespoň podle britské premiérky, která pevně stojí za „tvrdým brexitem“. Co to bude znamenat pro Británii, co pro Evropu? A jak by se mělo k vyjednávání o podmínkách brexitu postavit Česko?

Prvním dnem tohoto roku oficiálně vznikla Euroasijská ekonomická unie. Česká ani světová media jí zatím příliš prostoru nevěnovala, nový mezinárodní útvar, v jehož centru stojí Rusko, ale za pozornost nepochybně stojí.

Lukáš Kovanda cestoval do Spojených států, aby poznal zákulisí vyjednávání smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi USA a Evropskou unií. Přinášíme jeho rozhovor s Fredem Bergstenem, který poodhaluje americké motivy k uzavření úmluvy.

Do kanálu můžete peníze vyhodit. Anebo je do něj investovat jako čínský magnát Wang Ťing.

Jak je možné, že se ekonomicky propojený kontinent před sto lety propadl do války? Nová kniha oživuje výbušnou směs paranoie a lehkomyslnosti, která vládla staré Evropě.

Každý poradce ve finančních záležitostech se pravděpodobně čas od času setká s klientem, který přímo a zcela vážně položí jednoduchou otázku: Bude válka?

Jak se domlouvá smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství? Potichu! Za to ostatně byli vrcholní představitelé řádně kritizováni. Lukáš Kovanda je na místě vyjednávání. Tisková konference, na které – zřejmě v rekaci na kritiku – měly být představeny výsledky dosavadních jednání, mu připomněla dadaistické divadelní hříčky.

Lukáš Kovanda, autor Kované ekonomie, je na cestách. Na vlastní oči a kůži hodlá prozkoumat, jak moc tajná jsou opravdu jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, tedy smlouvě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. První zápisek do svého obdeníčku posílá z Bruselu.

Má jít o největší dohodu o volném obchodu v dějinách. Přesto (právě proto?) je z Transatlantického obchodního a investičního partnerství mnohým nevolno. Cosi zásadního pro EU a USA se prý dohaduje za zavřenými dveřmi. Lukáš Kovanda, autor seriálu Kovaná ekonomie, jede do Bruselu a Spojených států zjistit, jak moc jsou dveře opravdu zavřené. Pro jistotu přibaluje pádné kovářské kladivo...

TTIP, Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Evropská unie se Spojenými státy vyjednávají dohodu o volném obchodu a investicích. Optimisté se těší na příval nového zboží i služeb, vyšší konkurenci, pracovní místa. Pesimisté se bojí vlivu lobby na vyjednávání a tvrdí, že smlouva posílí moc nadnárodních korporací. Co říkají experti, kterých jsme se na TTIP zeptali my?