Diskuze: Nejdůležitější tabulka na celém světě

Josef Fraj|29. 4. 2015 14:05| reakce na JH - 28. 4. 2015 16:14

To netvrdí zlí jazkové. To je fakt, protože CPI neříká nic o poklesu cen v důsledku inovací, pokud je inflace překryje. Pokud by cena televize klesla o 5% a stát docílí inflace 2%, tak cena stoupla o 7% proti stavu, kdy stát/CB nezasahuje. CPI ovšem vidí jenom 2%. Pokud by televize vykazovala průměrný vliv inovací, znamenalo by to, že inflace je 7%, kdežto nárust cen dle CPI 2%.

Jiří Suchý|29. 4. 2015 13:45| reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2015 14:37

"Přírůstek peněžní zásoby nekrytý odpovídajícím nárůstem výroby zboží a služeb "ředí" kupní sílu peněz."
ta věta právě popisuje vámi zmíněnou rychlost oběhu, takže Váš celý první odstavec je zbytečný

Pokud vláda vydává dluhopisy, vytváří tím často nové peníze, které se dostávají do oběhu přes bankovní systém, ty jsou často vynaloženy nesmyslně a způsobí znehodnocení měny. Právě proto, že nárůst množství peněz není doprovázen odpovídajícím nárůstem poptávky a tudíž rychlosti oběhu nových peněz. Pak za to může vláda.
Největší zásluhu na inflaci má ale samozřejmě bankovní systém. FIAT měny, které umožňují obtížně regulovatelné vytváření nových peněz v komerčních bankách formou úvěrů, jsou business snů. Všechny krize ukazují, jak neúčelně a špatně jsou tyto peníze vytvořené proti dlužnímu úpisu vynaloženy a proto nutně způsobují znehodnocení měn opět z důvodu, že nárůst množství peněz není podložen nárůstem poptávky po nich.
Důsledkem je růst cenové hladiny pro všechny, peníze rozkutálené do hloupostí, předlužení spotřebitelé, tudíž poptávka na dně, tudíž brzy nabídky na dně, tudíž o něco později hromada nesplácených úvěrů, tudíž banky v problémech, proto buď tiskne centrální banka nové peníze, nebo stát vydává dluhopisy a zachraňuje banky. Ale co dál, banky jsme zachránili, mají na účtech hromadu likvidity, ale komu ji půjčí? na začátku máme předlužené spotřebitele a nabídku a poptávku na dně Pak už zbývá jen stát a jeho další dluhopisy. Kam ta cesta vede, vidíme na jihu Evropy.
Na začátku byly peníze vytvořené při podpisu úvěrové smlouvy v prostředí FIAT money.

Josef Fraj|29. 4. 2015 13:08| reakce na Aleš Müller - 28. 4. 2015 08:41

Pokud to dobře chápu, tak to platí jen v případech, kdy je pokles cen důsledku inovací rychlejší než inflace, jako je tomu v oboru IT. Pokud je inflace větší než pokles cen, což je případ většiny oborů, tak to stat. uřad nevidí.

Jiří Suchý|29. 4. 2015 12:58

Je bohužel smutnou pravdou, že hodně lidí zaměňuje příčinu a následek. Od nepaměti se inflací označovalo snížení hodnoty jednotky měny. Jejím důsledkem byl růst cenové hladiny. Dnešní myslitelé nemají problém schovat pod jeden pojem jak příčinu, tak následek. Pak jeden mluví o voze, druhý o koze, přesto oba o tom samém pojmu. Někteří myslitelé dokonce tvrdí, že bez inflace to nejde ( většinou myslí následek), bez ní by se nám vedlo špatně. Přitom už Kosma ve své kronice píše o tom, že ani mor ani vpád cizích vojsk nespáchá na lidu takové škody, jako když král znehodnocuje svoji měnu. Je zajímavé, že Kosma nepíše o nárůstu cenové hladiny, ale o znehodnocení měny.
Finančnictví je asi jedinou oblastí lidského konání, kde neplatí pevné jednotky. Všichni ostatní si nejdřív domluvili pevné jednotky, proto je třeba jeden metr pořád stejný. Nepodléhá inflaci. Přitom třeba pro truhláře by bylo fajn, podepsat smlouvu na 2metrovou skříň a dodat jen 1,5metrovou, protože centrální truhlářská asociace rozhodla o změně délky jednoho metru, délka bude od teď jiná, ale stále budeme mluvit o jednom metru. Truhláři to přece potřebují pro svůj růst.
To, že s penězi tyto čachry provádět lze, je jen díky tomu, že o tom skoro nikdo neví. Výmysly o tom, že "lidoví investoři" se rozhodují podle inflace ( ať už je tím myšleno cokoli) je pak nesmyslná. Kdyby o tom věděli, pravděpodobně by nedělali rozhodnutí podle inflace, ale vzali vládnoucí smečku útokem.
Hlavním zdrojem nových peněz jsou dnes za nekrizové situace komerční banky. Rezervní požadavky jsou dnes skoro nulové, takže můžou poskytovat úvěry a nakupovat dluhopisy do nekonečna. Jelikož jsou příliš velcí, aby padli, všechen šrot od nich za novou likviditu v krizových dobách nakoupí centrální banky. Neříkají tomu výkup šrotu, ale kvantitativní uvolňování. Ten název opět popisuje důsledek, ne příčinu. Příčina, kterou je výkup šrotu, přinese kvantum nově uvolněných dolárků, eur,...a protože se jedná o jinak pojmenovanou inflaci i růst cenové hladiny.

Richard Fuld|29. 4. 2015 08:45| reakce na JH - 28. 4. 2015 19:14

No to je pěkný argument. Nikoho to neunavuje. Proč by to mělo vládu unavovat? Naopak.

Michal Weinfurtner|28. 4. 2015 21:03| reakce na RumBum - 28. 4. 2015 14:03

Mluvíte o investorech v souvislosti se spotřebním košem? Vy nejste ani ekonom amatér, jste jen amatér.

JH|28. 4. 2015 19:14| reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2015 18:41

No kdyby znehodnocování peněz mělo neutrální dopad, tak sa s tím vládcové a mocní po staletí neunavovali.

Richard Fuld|28. 4. 2015 18:42| reakce na JH - 28. 4. 2015 16:14

Tak z článku tak nějak vyplývá, že každý má to své vlastní CPI, které se navíc ještě významně pořád mění. :-) V makroekonomice jde ale o agregaci údajů a tam CPI opodstatnění jednoduše má.

Richard Fuld|28. 4. 2015 18:41| reakce na JH - 28. 4. 2015 15:25

Tak samozřejmě, že to nefunguje na haléř přesně. To by pak musel každý mít jiný úrok podle složení jeho spotřebního koše, aby to fungovalo dokonale. V principu ale ta kompenzace poklesu kupní síly úrokem probíhá. Že to není 100% přesná kompenzace je věc vedlejší.

Richard Fuld|28. 4. 2015 18:38| reakce na Tomas Kaleta - 28. 4. 2015 15:36

Neplatí. Mohou nastat i opačné situace. V dlouhodobém horizontu nula od nuly pojde.

JH|28. 4. 2015 16:14| reakce na Tomas Kaleta - 28. 4. 2015 15:36

No právě. "Zlí jazykové" tvrdí, že oficiální - CPI inflace je poloviční, a někteří rejpalové dokonce tvrdí, že je třetinová proti reálné inflaci. Možná má tetka z Orlických hor o reálné inflaci přesnější představu, že davy davy statistických expertů...

Tomas Kaleta|28. 4. 2015 15:36| reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2015 14:37

Pisete ze znehodnocovanie statneho dlhu inflaciou je kompenzovane urokom, ktory stat plati. A co ak je oficialne vykazovana inflacia nizsia ako skutocna (akoze je) a uroky su v pomere k realnej inflacii priliz nizke? Neplati potom ze inflacia je skryta forma zdanenia?

JH|28. 4. 2015 15:25| reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2015 14:37

Jasně, inflace je "kompenzována" úrokem, který vláda určí podle tzv. inflace "vycucané" v z indexu CPI. No ale velikost této tzv. inflace si mohou navolit podle libosti...Stačí trošku pozměnit spotřební koš - např. vymění máslo za mikroprocesor atp. V USA vyhodili z koše vlastnické bydlení a nahradili je bydlením nájemným. A ejhle, inflace klesla. Že v té době kulminovala bublina na hypotečním trhu a ceny nemovitostí "šílely" jaksi pominuli.

Gabriel Pleska|28. 4. 2015 15:03| reakce na Igor Nemec - 28. 4. 2015 11:41

Cigarety Start se od loňska vyrábějí pod značkou (Start by) Chesterfield. Dělnické cigarety to už ale dávno nejsou, cenově se šouply do střední třídy, kvalitativně je podstřelil bambilion značek. Red and White jsou právě cigarety od nižší střední třídy dolů.

Richard Fuld|28. 4. 2015 14:37| reakce na JH - 28. 4. 2015 12:39

Jen bych doplnil, že koncept "ředění kupní síly" je obdobně zavádějící jako koncept inflace ve smyslu růstu cen. Kupní síla měny závisí pouze a jen na rychlosti objemu a rychlosti oběhu peněz v ekonomice, nikoliv toliko na změnách objemu peněžní zásoby. I při růstu peněžní zásoby může cenová hladina klesat v důsledku nižší spotřeby (nižší rychlosti oběhu peněz v ekonomice) a naopak. Ignorování faktu, že na kupní sílu peněz mají vliv jen peníze v objemu, v němž se účastní transakcí se zbožím, jehož cena má vliv na index růstu cen, je jen další slepou uličkou.

Inflace jako skrytá forma zdanění je nesmysl. Inflace je standardně kompenzována úrokem, takže k žádnému zdaňování nedochází a stát na inflaci nic nevydělá. Stát sice dostane DPH a spotřební daně z vyšší ceny, ale zase dostane peníze, které byly znehodnoceny inflací. Rovněž znehodnocení státního dluhu je kompenzováno právě úrokem, který stát platí. Dopady inflace mohou být pouze na kupní sílu mezd, které nebyly přiměřeně valorizovány. To ale není dopad činnosti vlády, ale zaměstnavatelů.

Richard Fuld|28. 4. 2015 14:23| reakce na . - 28. 4. 2015 12:54

Článek se mi líbí a dokonce jsem ho pochopil. :-) Nevím co proti mě a panu Březinovi máte?
A samozřejmě že nejsem příznivcem monopolu na padělání peněz. Toto Vaše označení FIAT měny pouze dokládá, že o tom nic nevíte, resp. pokud něco, tak se jedná pouze o pomatené bludy.

RumBum|28. 4. 2015 14:03

No, jsem sice ekonom - amater, ale rekl bych, ze je to trosicku jinak. Inflace - tedy pokles hodnoty penez - nuti vlastniky penez, aby je investovali. Při deflaci naopak racionalni inverstor penize necha ve slamniku, protoze se ziskavaji hodnotu samy o sobe. Ale ekonomika spomaluje. Pro centralni banku je potom problem, jak takovou ekonomiku probudit. Nema na to prostredky - zvlast, kdyz uz pujcuje penize za nulovy urok.
Naopak problem inflace je, ze pokud je prilis velka, dochazi k tzv. inflacni spirale. Nejvetsi obavu z inflace maji v soucasnosti Nemci, protoze inflace predznamenala nastup Hitlera. Proto taky nesou nelibe tisteni penez v Eurozone.
Centralni banky se obecne snazi drzet inflaci kolem 2% - z dlohodobe zkusenosti nejstabilnejsi pasmo.

.|28. 4. 2015 12:54

Marna snaha. Zdejsi brezinofuldovsti obdivovatele monopolu na padelani penez takoveto clanky z principu odmitaji pochopit.

JH|28. 4. 2015 12:39| reakce na Josef Fraj - 28. 4. 2015 08:06

Zlatá slovo. Možná je to chyba i nás, kteří chápeme pojem inflace v původním smyslu, ne tak jak jej politici a jejich služební "taky ekonomové" překroutili. Možná bychom měli při každé příležitosti, až do omrzení opakovat - růst cen NENÍ inflace, ale je jejím projevem. Inflaci způsobuje růst peněžní zásoby. Přírůstek peněžní zásoby nekrytý odpovídajícím nárůstem výroby zboží a služeb "ředí" kupní sílu peněz. A dále bychom měli říkat, že politici milují inflaci, neboť je to skrytá forma zdanění a přerozdělování bohatství. Bez inflace by nemohli uplácet své voliče jejich vlastními penězmi. Stejně tak by bez inflace stěží sháněli peníze na financování svých blbých nápadů, včetně válek...

Petr Síla|28. 4. 2015 12:30| reakce na Igor Nemec - 28. 4. 2015 11:41

Cigarety START se již nevyrábí, proto tam nejsou - http://cs.wikipedia.org/wiki/Start_%28cigarety%29

Igor Nemec|28. 4. 2015 11:41

Našel jsem si tu tabulku, to je fakt síla :-)
Zejména položky jako ORANŽÁDA, PŘIKRÝVKA PROŠÍVANÁ, PLYŠOVÁ HRAČKA ...
Navíc v životě jsem neslyšel o cigaretách RED AND WHITE, přitom dělnické kuřivo START tam není :-(

Aleš Müller|28. 4. 2015 08:41

Ve výkazech, které jsem několik let poskytoval ČSÚ, byla kolonka na porovnání kvality a výkonu zboží, čili porovnání inovací. Musel jsem několikrát konzultovat s pracovníky ČSÚ tuto problematiku, neb Moorův zákon byl vidět v plném proudu. Za klesající cenu bylo k dispozici lepší zboží - to ČSÚ neštymovalo, ale nakonec to akceptovali. Před několika lety tedy ČSÚ uměla započítat inovaci, a je-li tomu i dnes, autor článku se v tomto detailu mýlí.

Josef Fraj|28. 4. 2015 08:06

Inflace vy smyslu nárůstu cenové hladiny je uměle vytvořený fetiš podobně jako třeba HDP. Stačí do té excelové tabulky dát jiný sortiment nebo změnit jeho váhu a vyjde přesně to, co si zadavetel přeje. Celé je to jenom maskýrovka, která má zakrýt, že vládnoucí elity konfiskují benefity z technického pokroku (všechny ty lepší a levnějšší Fabie, televize a podobně) plus skutečný nárůst cen. Spolu s mýtem o škodlivosti deflace a blahodárnosti inflace ve výši 2%, byl vytvořen nástroj na inflační zdaňování obyvatelstva, aniž by si toho většina obyvatel všimla. Pokud cena televize klesne meziročně o řekněme 5% a CB splní svůj cíl 2% "prospěšné" inflace, tak je každý, kdo si koupí televizi, oloupen o 7% její hodnoty. A tím lupičem jsou vládoucí politici a jim vytvářené instituce.

Teprve návrat k ekonomické definice inflace ve smyslu zvýšení objemu peněžní zásoby to ukáže v plné nahotě.

P.S. Zdůvodnění škodlivosti deflace zpožděnými nákupy je tak slabomyslné, že nechápu, jak je možné, že to někdo bere vážně. Chápu, že tím oblbují guvernéři CB, protože oni inflační zdaňování technicky zajišťují, ale proč to po nich papouškují třeba novináři fakt nechápu. Neměli by to být právě novináři, kdy celý te olupovací mechanismus lidem polopatě vysvětlí.