Diskuze: Bídníci vs. Notre-Dame

Michal Mrozek|30. 4. 2019 06:19| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:00

Pane Fulde, já si už nemůžu pomoct... Vy jste prostě...vzácný zdroj. :D

Josef Fraj|29. 4. 2019 22:48| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:17

To už opravdu nestojí z komentář.

Alexander Novotka|29. 4. 2019 21:07| reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 14:28

Protože prostě bleděmodrý velbloud… Sice to nemá logiku, ale je to přiléhavé... :-D

Ondřej Palkovský|29. 4. 2019 20:42| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:54

Co to je "kumulativní kupní síla"?

Ondřej Palkovský|29. 4. 2019 20:39| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:52

Není mi jasné toto:

Může ve společnosti S funkčním tržním prostředím dojít k nerovnoměrnému rozdělení příjmů z jiných důvodů, než z důvodu existence tržního přerozdělování? Například z těch důvodů, z kterých k tomu s vysokou pravděpodobností dojde ve společnosti BEZ funkčního trhu?

Jan Amos|29. 4. 2019 17:56| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 15:57

Vy tvrdíte, že lidé vyvolávají krizi tím, že se na ni připravují.

Já zase tvrdím, že ekonomové nejsou schopni ani zjistit, zda krize je nebo není., natož aby ji předpověděli.

Vždy se najdou tací, kteří tvrdí, že krize je, jiní, že není, další, že byla a že jsme se ode dna odrazili.

Nejsou schopni se ani shodnout, zda je užitečné měřit inflaci nebo jádrovou inflaci, zda je třeba sledovat HDP nebo HND, zda je lépe sledovat průměrnou mzdu nebo její medián, nebo diskreční zůstatek.

Nejsou schopni se shodnout na metodice měření.

A pak přijdete vy a začnete hlásat svoji jedinou správnou terorii účetních peněz. Možná dokonce i s dobrým úmyslem vysvětlit okolní chaos. To vám neberu. Jen si osobně myslím, že hlásáte blbosti, které chaos zvyšují. Ale smířlivě uznávám, že ve vašem případě slova a myšlenky neškodí, protože jste zatím žádné následovníky nebyl schopen přesvědčit.

Znám řadu lidí, které vy nazýváte "kapitalisty", pro které jsou jejich zaměstnanci něco jako rozšířená rodina. A dokonce cítí odpovědnost za to, že jejich firma jim a na nich závislých lidech dává práci. A chtějí tu práci pro ně udržet. Třeba i tak, že si jako majitelé nevyplácejí mzdu a zisk vracejí do rozvoje firem. Vy jste zřejmě nikdy nic takového nezažil. Možná proto, že jste takovým "kapitalistům" nebyl schopen nic užitečného nabídnout.

Jan Amos|29. 4. 2019 17:43| reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 15:41

Nerozumím.

Jan Amos|29. 4. 2019 17:41| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:00

On i například Apple bylsvého času nad propastí a kdyby zaměstnanci nesouhlasili s tím, že budou dočasně pracovat bez nároku na mzdu, byla by po současném technologickém šampiónu veta.

Před cca 10ti lety jsem souhlasil s návrhem majitele společnosti vzdát se na potřebnou dobu platu (cca 9 měsíců) výměnou za podíl na firmě. Dnes už do práce chodit ani dojíždět opravdu nemusím.

Toto vy nikdy nepochopíte - protože nikdy nebudete schopen kromě planých žvástů vyprodukovat nic užitečného ani vytvořit pracovní mísro pro další lidi. Vy budete právě ty nefunkční molochy udržovat při životě zápornými nebo nulovými sazbami a levnými penězi.

Je ale prima vědět, že vy ničemu škodit nemůžete, protože kromě výronů grafomanie si jen těžko lze představit, že by vám někdo za něco užitečného byl ochoten platit.

Michal Mrozek|29. 4. 2019 16:46| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:31

"Je něco jiného posuzovat celou ekonomiku a něco jiného posuzovat individuální chování jednotlivce." Děkujeme, že se jasně ukazuje, kde mají Vaše teorie základy. A ještě si k tomuhle výplodu troufáte připsat, že jde o realitu. :) Vaše teorie budou stále znovu narušovány individuálním chováním jedince, jinak to ani nelze...

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:34| reakce na Boris Otokar Hodlak - 26. 4. 2019 22:03

Založte si firmu, zaměstnejte zaměstnance, mějte úspěch a budete mít určitě lepší způsob tržního přerozdělování, než směnu růžových jezevců se sousedem.

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:31| reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 16:05

Vy zajímáte leda tak sám o sebe a ne o realitu. :-) Ta Vás evidentně nezajímá. :-)

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:25| reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 11:46

Proč si tedy žádali o občanský průkaz? Za podpis na společenské smlouvě bych zcela směle považoval podpis na žádosti o občanský průkaz. :-) Když už chcete být takový formalista. :-)

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:24| reakce na Honza _ - 29. 4. 2019 14:29

Nepřistoupit na jakékoliv vydírání je těžké bez ohledu na to, kdo a čím Vás vydírá.

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:17| reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 14:28

Proč by muselo být přerozdělování vědomé? Ostatně stát taky nemá vědomí a přerozděluje.
Proč by muselo být přerozdělování násilné? Státní je násilné a tržní je (zpravidla) dobrovolné.
Účastníci trhu dosahují při směně různé efektivity a z tohoto důvodu dochází k tržnímu přerozdělování.
Kdyby byl trh dokonale efektivní k tržnímu přerozdělování by zřejmě nedocházelo.

"Aktéři trhu vstupují do směnného vztahu dobrovolně, tedy jen v případě, že směnu považují všichni za výhodnou." To ale přece vůbec neznamená, že se ex post neukáže, že byla tato směna pro jednu stranu výhodnější. Toto je přesně podstata tržního přerozdělování. Na úrovni účastníků směny oba směnou zpravidla získávají (nebo alespoň tomu věří) více užitku, než měli oba před směnou. Nicméně měřeno objektivně v tržních cenách stanovených v peněžních jednotkách evidentně někteří účastníci trhu nakonec získají majetek s vyšší cenou. Od určité úrovně pak začne být působení tohoto principu viditelné i pro Vás. :-)

Michal Mrozek|29. 4. 2019 16:05| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 15:09

No právě, že vaše teorie jsou mi už důvěrně známé. Takže se nemusíte obtěžovat, nemají s realitou moc společného, což dokazujete v každém příspěvku. A protože mě zajímá realita, zdržte se prosím dalších nesmyslných příspěvků.

Richard Fuld|29. 4. 2019 16:00| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:16

No a právě protože zde máme takové firmy, tak zde také máme institut minimální mzdy. :-) Firmy, které nedokáží zaplatit práci svých zaměstnanců tak, aby dokázali bez dluhů zaplatit alespoň základní potřeby, jen zbytečně spotřebovávají vzácné zdroje. :-)

Richard Fuld|29. 4. 2019 15:57| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:14

Ozdravný mechanismus? Vyhánění tyfu morem považujete za léčbu?

Firmy nedrží nad vodou snižování mezd. Firmy drží nad vodou koupěschopná poptávka po její produkci. Snížením mezd koupěschopnost poptávky nezlepšíte!

"Osud zaměstnanců mi není lhostejný, ale na rozdíl od vás i z praxe vím, že je nezachrání nějaké teoretické tlachání na webu, ani stát, ani odbory, ale především onen kapitalista, který jim nabídne práci. " Tohle je to plané tlachání.

Kdo bude lidem nabízet práci, když bude klesat poptávka po jejich zboží a službách? Žádný takový kapitalista není. To může udělat jen stát. Proberte se už?

V první řadě je zachránit firmy? Jak? Snížením mezd a tedy dalším snížením poptávky po jejich produkci? Problém se řeší tak, že se odstraní jeho příčina, nikoliv tak že se příčina ještě posílí.

Když udržíte a posílíte kupní sílu poptávky, udržíte a zachráníte i ty firmy. Pokud firmy necháte snižovat mzdy a tím dále oslabovat kupní sílu poptávky, tak tím krizi pouze (a zcela zbytečně) prohloubíte.

Peníze z navýšení daní jsou v krizi k ničemu, protože ty taky snižují kupní sílu poptávky. V krizi by měly daně naopak klesat, aby posílila kupní síla poptávky. To jsou nejjednodušší "vrtůlníkové" peníze, které má stát k dispozici a ani k tomu nepotřebuje centrální banku.

Peníze "z ničeho" nejsou v krizi taky špatné.

Já nikoho nikam nevyštvávám. :-) Jen upozorňuji kritiky tohoto státu, že mají možnosti, jak se z něj vymanit a najít si stát "lepší".

Josef Fraj|29. 4. 2019 15:41| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:14

Chcete snad naznačit, že mudrc a vynálezce kulatého čtverce popírá sám sebe? :D

Richard Fuld|29. 4. 2019 15:23| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 14:21

Zase zapomínáte na úroky. :-) Dlužníci nesplácejí jen inflací znehodnocovanou jistinu ale i úroky, které zcela nebo částečně znehodnocování jistiny kompenzují. Často pak úrok zmnožuje majetek věřitele, nejen kompenzuje inflaci.

Inflační cíl je zde jako určitý polštář před pádem ekonomiky do deflační spirály, nikoliv kvůli umořování státních dluhu. :-)

Jan Amos|29. 4. 2019 15:16| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:35

"pokles mezd nepadá v úvahu..."

Ale padá. Řada firem to tak činí a je to správně. Nepadá to do úvahy u státních zaměstnanců a i proto považuji práci pro státní mašinérii pro mě za naprosto nepřijatelnou.

Jan Amos|29. 4. 2019 15:14| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:35

Samozřejmě, že krize jsou ozdravným mechanismem. A možnost snížení platu zaměstnanců je především způsob, jak přežije firma tuto krizi, nikoliv jak jí proplují její zaměstnanci.
Osud zaměstnanců mi není lhostejný, ale na rozdíl od vás i z praxe vím, že je nezachrání nějaké teoretické tlachání na webu, ani stát, ani odbory, ale především onen kapitalista, který jim nabídne práci.
Takže v první řadě je nutné zachránit pracovní místa a tedy ony firmy.
Vy pořád věříte na finance z ničeho. Například z daní.

Jste to především vy, kdo štvete lidi za hranice, když se jim tady nelíbí. A tedy i z této ekonomiky. A tedy klidně utlumíte vámi vždy vzývanou spotřebu, když by ji měli vyvolávat lidé, kteří se vám nelíbí.

Richard Fuld|29. 4. 2019 15:09| reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:34

Předně tady nikomu neradím. Jen uvádím svůj názor a jestli Vy osobně ho považujete za pro Vás osobně neužitečný, je mi opravdu šumák. Ve vší úctě centrální banka nemá za úkol řešit Vaši individuální ekonomickou situaci.

Kdybyste znal mé názory, tak byste věděl, že tvrdím, že horší časy přichází právě proto, že se na ně lidé začnou horlivě připravovat. Horší časy nepřichází jen tak bez důvodně, automaticky, jak si myslíte. Ano, je to sice ten nejlehčí způsob, jak o tomto přemýšlet, ale to je asi tak vše. Samozřejmě také platí, že když se Vy individuálně nezačnete na horší časy připravovat, tak tím příchod horších časů sám nezastavíte. Horší časy přichází často právě proto, že se na ně začne připravovat příliš mnoho lidí a příliš horlivě a tomu jednotlivec bez patřičného vlivu nezabrání.

Je něco jiného posuzovat celou ekonomiku a něco jiného posuzovat individuální chování jednotlivce. Z hlediska celé ekonomiky může být hromadná horlivá příprava na krizi příčinou krize a lze tak uzavřít, že by se lidé neměli na ekonomickou krizi příliš horlivě a "odpovědně" připravovat. Na druhé straně je pošetilé myslet si, že když budou politici každý den varovat před přicházející krizí, že se lidé na ni nezačnou připravovat. A máme tu klasické dilema. Získám více tím, že se začnu připravovat na krizi (přestože tím mohu přispět k nárůstu rizika příchodu krize), nebo tím že se na ni připravovat nezačnu (a tím mohu alespoň přispět ke snížení rizika příchodu krize)? Záleží na mentalitě. Individualisté se začnou připravovat i když ví, co tím mohou způsobit. Lidé více sociálně zaměření se budou snažit přípravy nepřehánět nebo se nebudou připravovat vůbec (chudí ani nemají jak).

Samozřejmě, že bez ohledu na riziko příchodu krize by lidé měli mít přiměřené rezervy na svou osobní individuální krizi vždy. A jakmile je potká a oni své rezervy vyčerpají, měli by po té co se z krize dostanou, začít budovat přiměřené rezervy zase.

A samozřejmě že nic neplatí na 100%. Krizi může vyvolat jen výrazné omezení spotřeby. Takže abyste nenaříkal, že byste vlastně nemohl spořit ani na důchod, protože byste tím vyvolal krizi, tak samozřejmě platí, že přiměřené spoření není škodlivé. Jen pokud se překročí kritická mez, pak teprve se začne projevovat negativně. Vše je o dynamice a intenzitě těch procesů. Něco ekonomika zvládne, něco už ne.

Richard Fuld|29. 4. 2019 14:35| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 14:25

Kdo tady píše, že propouštěním zaměstnanců se něco vyřeší? Já rozhodně ne. Jedině Vy byste mohl, když už si uvědomujete, že pokles mezd nepadá v aktuální situaci v úvahu.

Takže byste chtěl léčit krizi propouštěním zaměstnanců, kteří se stanou v důsledku poklesu spotřeby nadbytečnými?

Propouštěním ani snižováním platů se z krize způsobené zaostáváním kupní síly poptávky za nabídkou nedostanete. Jen ji tím prohloubíte. A tak to přece podle Vás má být. Krizím se přece nemá bránit ani předcházet. Krize mají přece proběhnout a odstranit neefektivní producenty. O zaměstnance tu přece vůbec nejde! Tak si nehrajte na zachránce zaměstnanců. Jejich osud je Vám přece u víte čeho.

Michal Mrozek|29. 4. 2019 14:34| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:28

Samozřejmě, vaši teorii znám, ale už mě moc nezajímá. Podle vás je velká chyba připravovat se na horší časy. Navzdory tomu, že přijdou, tak jak přišly už tisíckrát. Děkuji za vaše rady, tady nejsou nijak užitečné.

Honza _|29. 4. 2019 14:29| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:01

Tam ale jen jedna strana má silnější ekonomickou pozici než druhá. Pokud toho jedna strana využívá, druhá na obchod nepřistoupí a zkrachuje. Třeba.
Pokud nepřistoupíte na daňový "obchod" se státem, jdete do vězení.

Richard Fuld|29. 4. 2019 14:28| reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:09

"Např."Veřejnost a firmy znejistí a odloží spotřebu." Veřejnost nemá proč znejistit, když dojde ke snížení cen."

To máte pravdu. Veřejnost neznejistí jen pouhý pokles cen. Veřejnost ale obvykle znejistí to, co poklesu cen předcházelo. Pokles cen bývá projevem znejistění spotřebitelů (omezení spotřeby a přípravy na horší časy). Ne naopak. Jinými slovy nejprve začnou spotřebitelé vystrašení např. periodickým dlouhodobým strašením, že přijde krize, spořit a omezovat spotřebu (spotřebitelé se začnou připravovat na tu krizi) a teprve pak přijde pokles cen a scénář naznačený panem Bendou.

Josef Fraj|29. 4. 2019 14:28| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:16

Už opravdu naposledy:

Trh nic nepřerozděluje. Přerozdělování je vědomý akt násilného přesunu bohatství od jedné osoby/skupiny k jiné osobě/skupině. Trh žádné vědomí nemá a aktéři trhu vstupují do směnného vztahu dobrovolně, tedy jen v případě, že směnu považují všichni za výhodnou. Přerozdělování je popření trhu. Tržní přerozdělování je stejný nesmysl jako kulatý čtverec.

Skutečnost, že účastníci trhu dosahují při směně různé efektivity není dáno v žádném případě trhem, ale zcela jinými faktory. Tržní mechanismus nemůže žádným způsobem ovlivnit efektivitu směny konkrétního účastníka.

Nechápete, co je to přerozdělování a nechápete, co je to trh. Nevěřím, že jste schopen to pochopit, tak už se nebudu pokoušet vám to vysvětlit.

Jan Amos|29. 4. 2019 14:25| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:19

Zato propuštěním zaměstnanců a změnou výplatní pásky na sociální dávky kupní sílu udržíte.
Jistě, protože sociální dávky vznikají ze vzduch, stát si jich může natisknout kolik chce...

Jan Amos|29. 4. 2019 14:21| reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:09

Samozřejmě s vámi souhlasím. Snaha po vyvolání inflace je dána jen tím, že stát je zadlužený až po uši a centrální bankéři mu pomáhají jako distributoři cinknuté měny tuto měnu vnucovat obyvatelstvu.

Inflace je jeden ze způsobů, jak restrukturalizovat dluhy. Co mě v odkazovaném textu nejvíce zaujalo, je posun hranice 2%, ke kterému centrální bankéři vzhlížejí jako ke kosmologické konstantě, na úroveň 5%.

Pak by k umoření dluhu došlo už za nějakých 14 let. No to se nám to hoduje, když nám ostatní (nedobrovolně) půjčují.

Richard Fuld|29. 4. 2019 14:19| reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 13:42

Příčinou pádu do deflační spirály je zpravidla dlouhodobé zaostávání agregátní kupní síly poptávky vůči produkčním kapacitám a Vy vidíte problém v nemožnosti snižovat mzdy. Bravo! Tohle už vymyslel Kalousek. :-) Posledním hřebíčkem do rakve ekonomiky v deflaci způsobené zaostávání kupní síly poptávky za nabídkou by bylo právě snižování mezd.