Koronapuč: Armáda řídí firmy, Orbán žádá moc diktátora

Maďarská armáda má zhruba dvacet osm tisíc mužů, mizernou výzbroj a mezi členy NATO jeden z nejmenších rozpočtů v poměru k velikosti země. V posledních několika letech ale vláda Viktora Orbána armádě výrazně přidala a oznámila po mnoha letech nákup nových zbraní, například 44 německých tanků Leopard 2 a dvou tuctů německých samohybných děl za v přepočtu celkem 7,5 miliardy korun.

Zároveň zřejmě armáda absolvovala výcvik v managmentu a ekonomii. Jnak si lze jen těžko vysvětlit proč – v rámci boje proti koronaviru – pod její kontrolu přešly desítky největších podniků v zemi. Včetně třeba atomové elektrárny Paks, ale také potravinářských podniků, rafinérií nebo firmy provozující televizní a rádiové vysílače. „Akční skupina zodpovědná za zajištění bezpečnosti klíčových maďarských společností bude plánovat a organizovat výkon potřebných činností, které jsou nezbytné pro plynulý chod země. Učiní tak prostřednictvím oddílů ministerstva obrany,“ píše se v dopise, který byl zaslán klíčovým firmám v zemi. „Ve vybraných podnicích vojáci sledují a koordinují práci,“ citovala agentura TASR vysvětlení ministra obrany Tibora Benka, co budou vojáci ve firmách vlastně dělat.

Ozbrojení vojáci byli v minulých dnech také rozmístěni v ulicích maďarských měst. Opoziční poslanci v čele se socialisty se na vládu obrátili s výzvou, aby vysvětlila důvod nasazení armády v míře, která nemá za poslední desítky let v Maďarsku obdoby. Na otázky, k čemu tak „drastická opatření“ jsou v boji s koronavirem dobrá, ale nedostala opozice odpověď.

Výjimečný stav a rozpuštění parlamentu

Brzy by ale pravděpodobně přijde o možnost je – minimálně v parlamentu – i klást. Orbán, byť má se svým Fidesz v parlamentu ústavní většinu a jeho provoz tedy úplně pod kontrolou, žádá, aby se parlament na zbytek roku rozpustil a dal vládě zmocnění vládnout pomocí dekretů. Výjimečný stav má být navíc možné držet na neomezeně dlouhou dobu. Během jeho trvání mají být zakázána referenda i vyhlašování voleb. Vládní návrh také obsahuje návrh pětiletého trestu vězení za šíření „poplašných zpráv“.

Opozici se počátku týdne podařilo zabránit přijetí ústavního zákona o rozpuštění parlamentu ve zrychleném schvalování, k němuž Orbánův Fidesz potřeboval čtyřpětinovou většinu hlasů. Závěrečné hlasování se tak odsunulo na příští týden, kdy bude Fideszu při normálním schvalování stačit už „jen“ ústavní většina. „Epidemie je naším společným nepřítelem, ale zbytky naší svobody a demokracie jsou naším společným pokladem,“ uvedla parlamentní opozice ve svém společném prohlášení, v němž kolegy z Fidesz vyzvala, aby návrh Orbánovy vlády neodsouhlasila.

Školy jedou 

Zatímco v otázce politické moci a nasazení armády přistoupila maďarská vláda k nebývale tvrdým opatření, v oblasti vlastního boje s koronavirem patří maďarská opatření naopak k těm nejměkčím. Nebyla například ani přerušena výuka na základních a střední školách. Kabinet to zdůvodnil tím, že nákaza koronavirem u dětí a mladých lidí v drtivé většině nepůsobí vážné potíže. Pro denní studium se ale uzavřou vysoké školy, dálkové studium bude pokračovat. „Uzavření škol by znamenalo opakování školního roku,“ zdůvodnil podle maďarské tiskové agentury MTI pokračující provoz škol Gergely Gulyás, šéf úřadu předsedy vlády, považovaný za druhého nejmocnějšího muže země po Orbánovi. Zároveň varoval občany, aby dodržovali už vyhlášená omezení pohybu, protože státní orgány mají možnost kontrolovat jejich pohyb prostřednictvím jejich mobilních telefonů.

Maďarsko má zatím oficiálně poměrně malý počet potvrzených případů nákazy – ve středu jich nebylo ani 200, připadá na ně ale vysoký počet úmrtí – ke středě jich bylo devět. 

Maďarské zdravotnictví patří k jedním z nejslabších v rámci Evropské unie a trpí podle názoru maďarských expertů velkým podfinancováním. Otázkou proto je, zda koncentrace moci i okázalé nasazení armády nemá předejít situaci, kdy se způsob boje Orbánovy vlády s koronavirem stane předmětem kritiky a protestů velké části Maďarů.

Oficiálně ale maďarská vláda zůstává velmi optimistická. „Epidemie bude mít nepochybně značné ekonomické důsledky a většina zemí se nyní snaží vyhnout se recesi. Maďarské šance ale patří k nejlepším,“ uklidňoval ve středu šéf Orbánova úřadu Gulyás. Maďarsko sice v minulých letech dosahovalo poměrně vysokého hospodářského růstu, ale jeho ekonomika přesto zůstává nejméně výkonnou v rámci Visegrádské čtyřky. K dobru si může připočítat veřejný dluh pod průměrem EU – zhruba 70 procent HDP (český dluh, jeden z nejnižších v EU, je kolem 30 procent HDP), ale určitě záleží i na tom, jak dlouho budou důležité firmy řídit důstojníci. Nechat je jako dlouhodobý management nezní jako nejlepší nápad.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní fotka Viktora Orbána z letošního února: Alessia Pierdomenico / Shutterstock.com

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.

Zdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

Koupit Finmag