Jak vyzrát na akciový trh? Netrefuj. Střílej!

Pojďme si to ukázat na příkladu. Představme si tři investory: Martina, Honzu a Pavlu. Všichni tři měli volně k dispozici měsíčně dva tisíce korun a všichni je během 40 let do roku 2021 investovali prostřednictvím ETF do nejznámějšího amerického akciového indexu S&P 500. Jenže každý jinak.

Nechejme teď stranou, že v roce 1981 burzovně obchodované fondy neexistovaly a o investování jsme si v Česku mohli nechat zdát – s korunami si to prostě snáz představíme.

Každý tedy investuje celkem 960 tisíc korun. Svět za tu dobu pozná pět velkých akciových krizí. Černé pondělí (1987), válku v Kuvajtu (1990), splasknutí internetové bubliny (2000–2002), finanční krizi (2007–2009) a pandemii covidu (2020).

Časovači

Martin se snažil časovat trh, ale moc se mu nedařilo. Během 40 let nakoupil pětkrát, vždycky těsně před tím, než se trh propadl. I když měl těžko uvěřitelnou smůlu, jeho investice má po 40 letech hodnotu 8,35 milionu. Vloženou sumu se mu podařilo zhodnotit hlavně proto, že investici nikdy neprodal.

Honza měl mnohem větší štěstí. Stejně jako Martin nakupoval pětkrát, stejně jako on sušil do nákupu peníze na účtu, ale podařilo se mu, o čem sní profesionálové z Wall Street: vždycky načasoval nákup na den, kdy trh dosáhl dna. V roce 2009 tak třeba kupoval akcie s 56procentní slevou. V době největšího pesimismu a zpráv o konci světa udržel chladnou hlavu a svých 960 tisíc proměnil za 40 let ve 12,3 milionu.

Neuvěřitelná klika mu vynesla o pět milionů víc než Martinovi.

Kup a zapomeň

Pavla investovala pasivně. V roce 1981 nastavila trvalý příkaz na dva tisíce měsíčně a o víc se nestarala. Nestresovala se propady, neřešila ani jednu ze zmíněných krizí a na rozdíl od přátel nenechala peníze ležet ladem na účtu. Nakupovala, když byl trh na vrcholu, když byl nejníž, i když se pohyboval mezi tím.

Než šla do důchodu, podívala se na investiční účet a zjistila, že má hodnotu 15,9 milionu korun. Daleko za sebou nechala Martina, ale o víc než 3,5 milionu překonala i Honzu.

Jak je to možné? Honzovi se sice podařilo nákupy načasovat dokonale, ale většinu času jeho peníze zahálely na účtu bez jakéhokoliv zhodnocení. Pavla se nesnažila načasovat trh ani odhadovat budoucí vývoj, každý měsíc poslala stejnou částku a o nic víc se nestarala. Jako jediná si ale asi uvědomila efekt složeného úročení a odchází do důchodu s největší sumou.

Časování trhu se může zdát jednoduché, ale historie je dlážděná neúspěšnými obchodníky, kteří přišli o víc než jen svůj majetek. Je velmi nepravděpodobné, že se komukoliv podaří načasovat nákupy stejně, jako se to podařilo vymyšlenému Honzovi. A i když se to podaří, výsledek může být pořád horší než při pravidelném a disciplinovaném investování, pro které se rozhodla Pavla.

Text vyšel v rámci investičního speciálu magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu, jehož je Portu hlavním partnerem.

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Vyklesaný Facebook je teď hodně zajímavý, říká investor Šura
• Jak efektivně investovat do sociálně odpovědných společností
• Mladí při investování zbytečně riskují, říká Krejčí
• Investiční zelenáči, pozor! Bude to chtít pevné nervy...
• Místo Netflixu se radši naučte investovat, říká centrální bankéř Michl