Předplatit časopis Finmag

Dalších pět knih, které vám pomůžou pochopit pravici, která odmítá svobodu

Jeffrey Tucker
Jeffrey Tucker
30. 11. 2017

„Vzestup alternativní pravice v Evropě, Británii a Spojených státech zastihl mnoho lidí nepřipravených. V tom leží nebezpečí pro každého intelektuála, který se považuje za dostatečně sečtělého a vzdělaného. Vždycky se najde něco, co nečekáte, vždycky se dá něčemu novému naučit,“ uvádí Jeffrey Tucker svůj seznam knih, se kterými porozumíte pravicovému kolektivismu.

Dalších pět knih, které vám pomůžou pochopit pravici, která odmítá svobodu

Předešlá část:

První část přehledu knížek o pravici, která nemá ráda svobodu, končila postřehem Ludwiga von Misese o paralele mezi nacismem a americkou eugenikou. Jeffrey Tucker v souvislosti s eugenikou mluví o skrytých dějinách a připomíná, že eugenikou byla desetiletí před druhou světovou válkou okouzlena prakticky celá americká intelektuální elita.

Progresivismus je rasismus

Nejdůležitějším pramenem k této problematice je výjimečně zdařilá kniha Thomase Leonarda Illiberal Reformers: Race, Eugenics, and American Economics in the Progressive Era z roku 2016. Autor v ní ukazuje, jak v prvních dvou desetiletích 20. století eugenické teorie zamořily všechna odvětví společenských věd (a připojuje natolik výživný poznámkový aparát, že vás zabaví na celé týdny). V tehdejších knihách a článcích všech oborů lze najít obavy, že kvůli přistěhovalectví hrozí Americe „rasová sebevražda“, že krev národa bude otrávena míšením s lidmi podřadných národností a že je nezbytně nutné zajistit centrálně řízené rozmnožování, tak jak to se dělají farmáři se zvířaty. Tomu říkám utajená historie!

Můžete namítnout, že tohle tvrdili progresivisté, a nikoliv konzervativci. To je pravda, ale nelze nevzpomenout Hayekovu poznámku, že socialistické a fašistické tendence jsou nevyhnutelnými projevy frakcionářství každého jednotlivého hnutí. Pointou je, že užití slova „progresivní“ je tu absurdně chybné. Oni progresivisté byly ve skutečnosti zpátečníci, vymezující se proti výdobytku 19. století, liberalistickému laissez-faire, který poháněl ony výbušné demografické změny. Je velkou ironií politických dějin, že levice i pravice se spojily do jediné opoziční síly proti svobodné společnosti.

S tímhle problémem se vyrovnává další kniha, o které se chci zmínit. Je pro mě osobně důležitá, protože zodpověděla otázku, kterou jsem si dlouho kladl, ale nikdy jsem na ni nenašel odpověď. Zní takto: Jak je možné, že svobodná společnost byla rozvrácena tak rychle, rozhodně a bezodkladně, přestože lidé byli přímo obklopeni důkazy, že je funkčním a úspěšným uspořádáním? Nemohl jsem tuhle záhadu rozlousknout.

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje Českou modernu a vede nejúspěšnější aukční dům v Česku. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už po 150 let sbírá umění? A jak to, že ani nejmladší generace nemá důvod se vzepřít a sází na tenhle byznys?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky ze zenového kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání? A kdy se rozhoduje, zda uspějí?


Snobové a etatismus

Odpověď mi dala kniha Johna Careyho The Intellectuals and the Masses: Pride and Prejudice Among the Literary Intelligentsia, 1880–1939 (2005). Carey odhaluje jistou vlastnost britských intelektuálů z horních vrstev, o které se obvykle nemluví. Tito lidé volným trhem pohrdali; ne proto, že by nefungoval, ale právě proto. Vystrnadil starou šlechtu, přetvořil města, přinesl masám nové výrobky a proměnil vztahy mezi třídami. A to nenáviděli. Vzpoura proti laissez-faire byla poháněna snobstvím a vedla k úvahám o extrémních řešeních ve jménu vědy o zlepšení kvality rasy: vyhlazení podřadných.

Pokud by vás zajímalo, jakým způsobem se tato myšlenka uchytila ve Spojených Státech, nahlédněte do drásavých svědectví shromážděných v díle Edwina Blacka War Against the Weak: Eugenics and America’s Campaign to Create a Master Race (2003, 2012). Objasňuje, že eugenika hrála v době rozkvětu progresivismu zásadní roli. Zákony nařizující sterilizaci měly na svědomí šedesát tisíc obětí, ale to byl jenom začátek. Povaha a cíle režimu se proměnily. Transformoval se v komplexní sociální plánování, jež jednoduše nelze pochopit, dokud si nepřipustíme, že jeho hnací silou byly eugenika a rasismus (a nevyhnutelně i misogynie).

Liberal Fascism (2009) Jonaha Goldberga se pohybuje na stejném území. Je to výjimečné dílo a vysoce návratná investice pro příští desetiletí. Bohužel trpí nedostatkem v podobě autorovy nepřetržité touhy svalit všechnu vinu na „levičáky“ a „liberály“. Goldbergova neochota uznat, že eugenické hnutí mělo mnohem širší záběr a rozličnější ideologické projevy – které byly svou povahou v podstatě konzervativní –, činí z knihy jakýsi partyzánský manifest. Kdyby připustil, že vzpoura proti laissez-faire nebyla zdaleka černobílá, stálo by jeho dílo mnohem pevněji na straně svobody a proti etatismu ve všech jeho podobách.

Pravicové hegeliánství nabírá i náboženskou podobu. Obvykle to začíná malou sektou, která věří, že náboženství, ke kterému se hlásí, bylo nenapravitelně zkorumpováno moderní dobou, a upíná se ke starým textům, ze kterých chce věrouku obnovit v čistší, byť dosud zapomenuté podobě. Ve výsledku se pak odchýlí od přirozeného náboženského vývoje a místo toho zvolí racionální rekonstrukci.

Velcí vůdcové budují svá hnutí na příslibu čehosi převratného, co své následovatele odmění, což jde ruku v ruce s vynucováním oddanosti a vymýšlením zákazů rozličných druhů nemravnosti. V průběhu 20. století se taková uskupení objevovala u mnoha různých náboženských vyznání včetně katolíků, protestantů, židů, muslimů, vyznavačů magie či okultismu. Nezvyklým průvodcem touto problematikou je kniha Marka Sedgwicka Against the Modern World: Traditionalism and the Secret Intellectual History of the Twentieth Century.


Tohle je tedy souhrn děl, které otevírají dveře k novému intelektuálnímu zkoumání a osvětlují mnohé z toho, čím dnes žijeme. Nicméně ještě cennější je přečíst si díla myslitelů, kteří stáli na jeho ideovém začátku; od Johanna Fichteho a Friedricha Lista přes Johna Ruskina a Madisona Granta až ke Carlu Schmittovi a ještě dál. Odpor k liberalismu není nikde zřetelnější než tam, kde je veden samotnou autorovou rukou. Tímto způsobem jim můžeme nahlédnout do hlavy a porozumět jejich pohledu na svět. A to nám pak umožní proti němu bojovat.

Zastánci svobody musí mít širší náhled na hrozby, jimž dnes čelíme, a to si vyžaduje seriózní studium. Další krok je ale právě tak důležitý. Je potřeba vytvořit si vizi člověka, kterým se chceme stát, abychom dokázali co nejlépe přispět k posílení společnosti, v jaké chceme žít.

Z anglického originálu, který si můžete přečíst na FEE.org, pro Finmag přeložila Anna Urbanová

 

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Jeffrey Tucker

Jeffrey Tucker

Nejčtenější články

Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením
Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením
Změny v DPP od roku 2025: oznámené dohody nebudou, limit stoupne
Změny v DPP od roku 2025: oznámené dohody nebudou, limit stoupne
Inovace elektromobilů zkrátí čas dobíjení na minuty
Inovace elektromobilů zkrátí čas dobíjení na minuty
Danit a dotovat! Fialova vláda dělá opak toho, co hlásala
Danit a dotovat! Fialova vláda dělá opak toho, co hlásala
Vyplatí se živnost, nebo rovnou firma? Jak se rozhodnout, když začínáte podnikat
Vyplatí se živnost, nebo rovnou firma? Jak se rozhodnout, když začínáte podnikat

Zimní příběh

Sněte

Sněte

1290 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo