Předplatit časopis Finmag

Jak v Polsku a Maďarsku. Konečně jsme pravý Visegrád

Luboš Palata
Luboš Palata
29. 6. 2019
 15 413

Mohutná demonstrace na Letné popostrčila současnou Babišovu vládu k jejímu pádu. Jenže výsledek bude nejspíš pravý opak toho, co si demonstranti přáli.

Jak v Polsku a Maďarsku. Konečně jsme pravý Visegrád

V pátek to bylo třicet let, kdy se na západě Maďarska začala stříhat železná opona. Krajinou kolem Neziderského jezera se pak jako příslovečnou dírou v hrázi začal během léta 1989 valit proud lidí z nesvobodného Východu na svobodný Západ Evropy. Stačilo pak necelého půl roku od přestřižení prvního hraničního drátu a východoevropská totalita padla – v Polsku, v Maďarsku, Československu, v Bulharsku a koncem roku za nejdramatičtějších okolností i v Rumunsku.

Zpětný chod

Po třiceti letech jako by parník dějin přešel na zpětný chod. Problémy s dodržováním pravidel demokracie a právního státu mají už několik roků Polsko a Maďarsko. Tamní veřejnoprávní sdělovací prostředky už zase vysílají stranickou a státní propagandu, propagandu těch, kteří jsou u moci. Nejvíc to platí v Maďarsku. Tamější premiér Viktor Orbán se přímo chlubí, že v zemi likviduje „liberální demokracii“ (ve skutečnosti prostě demokracii) a nahrazuje ji ideologickým paskvilem navazujícím na autoritářské Maďarské království (1920–1946) regenta Miklóse Horthyho; policie, prokuratura a ani vládnoucím Fideszem ovládané soudnictví tu na představitele moci už nedosáhnou. Výsledkem je obludná míra korupce. Jak mi před časem řekl jeden západní diplomat v Budapešti, špičkám současné moci „už nestačí vily, ale kupují si rovnou zámky“.

V Polsku je vývoj fázově opožděn a Právu a spravedlnosti přece jen v rychlejším postupu brání, že nemá ústavní většinu. Ústava se ale obchází a Ústavní soud, obazený sympatizanty vládnoucí strany, tomu nebrání.

Evropská komise vůči oběma zemím pro nedodržování pravidel právního státu a zásad demokracie spustila proces podle článku 7. Tedy proces směřující k žalobám u Evropského soudu a případně až pozastavení členství v Unii.

To Česko a Slovensko byly až dosud „jiný“ Visegrád. Slovensko si nejtemnější kapitolu odžilo hned po získání samostatnosti za vlády Vladimíra Mečiara (1992–1998). Jeho nástupci už si pak dávali pozor, aby se drželi v mezích, které v Bruselu projdou. Premiér Fico, který se začal vzhlížet v sousedovi Orbánovi musel za dramatických okolností odejít a zdá se, že Slovensko se za poslední rok vydalo opačným směrem, než kterým míří Poláci a Maďaři. Zvolení proevropské liberálky Zuzany Čaputové prezidentkou je symbolem této „dobré změny“.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Obludná anomálie

Horší to je už delší dobu v Česku, které marně zápasí s politickou anomálií v podobě Andreje Babiše, druhého nejbohatšího českého občana a zároveň nejmocnějšího politika v zemi. Český zákon o střetu zájmů, přijatý ještě v době, kdy byl Babiš „pouhým“ ministrem financí a demokratické strany měly v Poslanecké sněmovně většinu, jeho střet zájmů nevyřešil, ale jen zakryl. 

Jeho média MF Dnes nebo Lidové noviny nevyměnily ani managment a dál píšou, jak se na stranické noviny sluší a patří. Babiš zůstává jediným beneficientem zisků obřího koncernu Agrofert, jehož úspěch je navíc zčásti dán dotacemi z Evropské unie a od českého státu. Koncern řídí prostřednictvím svých advokátů i příbuzných v klíčových orgánech svěřeneckého fondu.

Že důkazy o tom musely přijít ze Slovenska, kde mají lepší zákon o veřejných zakázkách, je už kapitola sama o sobě. Stejně jako to, že to vadí podle předběžné zprávy Evropské komise Evropské unii, nikoli českým státním orgánům.

Odhodit přítěž, změnit směr

Prozápadní kurz držely v Česku dvě síly. Koaliční ČSSD se svými většinou proevropskými politiky a premiérovy ekonomické zájmy. Jenže obojí slábne.

Třísettisícová protivládní demonstrace v Praze na Letné upozornila zahraničí, že se v Česku se děje něco velmi znepokojujícího, a svět si vzal Prahu na chvíli pod drobnohled. A nejen celé Evropě, ale i za oceánem najednou musely vidět postavu premiéra-oligarchy stojícího v zásadním střetu zájmů, ovládajícího třetinu médií, s problematickou minulostí.

Ostrakizovaný Andrej Babiš ale nemusí nikam odejít. Může se zbavit těch, kteří se mu stávají přítěží, sociální demokraty vyměnit za Okamuru potěšit Hrad, který dávno o změnu kurzu usiluje – a demonstranti z Letné dosáhnou pravého opaku toho, o co usilovali.

Až se v předvečer třicátého výročí sedmnáctého listopadu odpůrci Andreje Babiše znovu sejde na Letné, může být už pozdě na všechno: tandem Babiš-Zeman bude mít s podporou komunistů a neofašistů pevně v ruce všechnu moc. A demontáž polistopadové demokracie se může rozběhnou plným tempem.

Když si před osmadvaceti lety země Visegrádu slibovaly, že spolu budou v dobrém i zlém, málokdo čekal, že to zlé může vypadat takhle. Že po letech budou tvořit spolek republik, kde to – s čestnou výjimkou Slovenska – demokracie zase pěkně projíždí.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní fotka: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte (22)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo