Volby: v Polsku přituhne
Byli jsme moc měkcí, vzkázal vládce Polska Jarosław Kaczyński, poté co jeho Právo a spravedlnost v nedělních parlamentních volbách udrželo moc jen s odřenýma ušima.
Bylo to doslova o fous. Polská opozice promarnila v nedělních volbách šanci odstavit po čtyřech letech od moci samovládnoucí Právo a spravedlnost. To získalo rekordních 43 procent hlasů.
Především hlavní opoziční síla, Občanská koalice (KO), předvedla ve volební kampani jen matný výkon a její výsledek (27 %) hluboce zaostal za očekáváními. Koalice postavená na základech osm let (2007–2015) vládnoucí Občanské platformy a několika menších stran nedokázala představit reálnou alternativu k populistickému, nacionalistickému a autoritářskému programu Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosława Kaczyńského, které vládlo poslední čtyři roky. Kritika vlády a volání po obraně demokracie a právního státu dokázala přesvědčit jen asi čtvrtinu voličů.
500 plus zabralo
Strana Právo a spravedlnost dokázala využít pokračující konjunktury a rozdat sociálně orientované dávky hlavně svým stávajícím voličům, rodinám s dětmi, penzistům, na získání nových cílila zrušením daně z příjmu mladým do 26 let. Zdaleka ale nesplnila všechno, co slibovala, program na výstavbu sta tisíc bytů skončil fiaskem, v katastrofálním stavu zůstává polské zdravotnictví, polští učitelé si můžou o platech jako na českých školách nechat jen zdát a dalo by se pokračovat.
„Mnoho mých známých říká, že Kaczyński byl od roku 1990 první, kdo jim něco reálně dal. A proto ho budou volit. Tomu se těžko odporuje,“ říká třicetiletá Małgorzata, pocházející z malého města na východě Polska. Výkladní skříní jednobarevné vlády PiS se stal program 500 plus, tedy přídavek 500 zlotých měsíčně (asi 3300 korun) na každé dítě. Především pro rodiny na polském silně katolickém venkově, kde je stále obvyklé mít tři až čtyři děti, to znamenalo skutečně citelný příjem.
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje Českou modernu a vede nejúspěšnější aukční dům v Česku. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už po 150 let sbírá umění? A jak to, že ani nejmladší generace nemá důvod se vzepřít a sází na tenhle byznys?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky ze zenového kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání? A kdy se rozhoduje, zda uspějí?
Země nových dálnic
Po celém Polsku také pokračovaly velké infrastrukturní projekty, především dálnice a rychlostní silnice se po celé čtyři roky stavěly tempem, které se z Česka může zdát neuvěřitelné. Například z Varšavy do východopolského Lublinu se dá dnes s výjimkou několika desítek kilometrů před polskou metropolí dojet po zcela nové dálnici – a takových příkladů jsou desítky.
Z velké části se sice staví peníze z fondů Evropské unie a vláda PiS vlastně jen pokračuje v modelu nastaveném předchozí vládou Občanské platformy, ale to nic nemění na tom, že Polsko velmi rychle v infrastruktuře dohání a někdy i předhání ještě před deseti patnácti lety mnohem vyspělejší Česko. Včetně toho, že ve Varšavě či Krakově dojedete na letiště už několik let pohodlně speciálními vlaky, čehož se v Praze starší generace už asi nedožije.
V Polsku je také poprvé od roku 1990 doslova práce pro všechny, nezaměstnanost spadla pod pět procent. Do země přišlo (poprvé v polské historii) něco mezi jedním až dvěma miliony ukrajinských gastarbeiterů – vláda PiS se na rozdíl od Babišova a Sobotkova kabinetu nebála otevřít pracovní trh, a i díky tomu polská ekonomika šlape. To, že v čele vlády je poslední dva roky skutečně špičkový ekonom, bývalý bankéř Mateusz Morawiecki, přineslo Polsku ekonomickou stabilitu a růst, navzdory zmíněnému prudkému růstu sociálních výdaje.
Vládní televize, závislé soudy
Z těchto důvodů většina těch, kteří PiS volili, a bylo jich přes 43 procent, což při 61procentní účasti znamená asi osm milionů voličů, tolerovala snahu šéfa PiS Jarosława Kaczyńského o ovládnutí státu a likvidaci některých základních pilířů demokracie.
Z veřejnoprávních sdělovacích prostředků jsou dnes sdělovací prostředky „národní“ a především polská televize (TVP) se stala doslova služkou vládní moci. Postupně se likviduje nezávislost soudů, kam PiS dosazuje své lidi. To sice narazilo v Evropské unii, ale vláda dělala různé úkroky, které jí umožnily obcházet i rozsudky Evropského soudu.
O tom, jak Právo a spravedlnost obsadilo na základě stranického, nikoli odborného klíče svými lidmi, mnohdy nekompetentními, všechny dosažitelné posty v početných polostátních firmách, ani nemluvě.
PiS také za státní peníze a s pomocí svých lidí v různých státních institucích doslova přepisuje historii posledních čtyřiceti let v Polsku, dělá ze současných vládců hlavní hrdiny boje proti komunistické totalitě a ze svých odpůrců zrádce a kolaboranty s komunisty.
Byli jsme příliš měkcí
Pro většinu voličů PiS to jistě nebyl důvod, proč stranu volit – jen nad tím kvůli sociálním programům a slušné hospodářské situaci země prostě mávli rukou. Pro další čtyři roky Polska je však varující, že z těsného výsledku si vzal šéf PiS Jarosław Kaczyński jediné ponaučení. „Byli jsme příliš měkcí,“ prohlásil po volbách. „Zasloužili jsme si dopadnout ještě lépe a musíme do příštích voleb získat další voliče,“ nabádal své straníky. Kaczyński, byť nemá žádnou státní funkci, zůstává v Polsku fakticky neomezeným vládcem. Vládnoucím, jak se tady v Polsku říká, „ze zadního sedadla“.
To bude podle komentářů polských novinářů z nezávislých médií jediné. Další utužení nedemokratických tendencí, snaha o vyhnání zahraničních vlastníků médií, zavedení novinařiny jako regulovaného povolání, dokončení výměny soudců, tlak na kulturu, aby víc odpovídala stranické polské nacionální a silně katolické linii atd.
K tomu bude mít PiS stále většinu pěti hlasů v Sejmu, která mu umožní vytvořit jednobarevnou vládu. Zisk druhé komory parlamentu, tradičně poměrně slabého Senátu, je pro polskou opozici jen symbolickým úspěchem, který na rozložení sil změní jen málo. Ale dává jí alespoň naději, že by za rok mohla uspět v prezidentských volbách a vyměnit PiSu zcela loajálního Andrzeje Dudu. Ale to jsou zatím jen sny.
Pro tuto chvíli platí: Právo a spravedlnost znovu vyhrálo volby a bude dál neomezeně vládnout Polsku. A v tom, co před čtyřmi roky začalo, bude pokračovat a přitvrdí. Polskou demokracii nečekají lehké časy.
Autor je redaktor Deníku; úvodní fotka J. Kaczyńského Profimedia
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu