Krize rodí příležitosti. Startupy očima expertů

Startupové prostředí pandemická situace ovlivňuje spíše okrajově. Přestože jsou negativní dopady onemocnění covid 19 na ekonomiku zřetelné, pro investory jde především o zvýšenou opatrnost, která však nutně neznamená krácení investic. Investoři se silným finančním zázemím, jako je právě Seed Starter České spořitelny, mají k dispozici dostatečný kapitál. Na přetřes ale přichází přístup k investicím do jednotlivých projektů. Zásadní změnu můžeme již nyní pozorovat u sledování burn-rate. Sílí totiž tlak na vynakládání peněz efektivnějším způsobem.

Dnešní situace ale nemění nic na tom, že se každý den objevují nové projekty, které se ucházejí o investorské financování. Bez ustání vznikají jak u nás, tak po celém světě zajímavé firmy, které přinášejí pozoruhodné produkty z nejrůznějších oblastí. Zvýšenou pozornost zaslouží česká společnost Investown.cz, která nabídne kolektivní investování do bytů se zhodnocením kolem čtyř procent. Ze zahraničí pak například projekt Newfront, který je jedním z nejrychleji rostoucích pojišťovacích zprostředkovatelů na americkém trhu.

České startupy jsou schopny prosadit se v evropském i světovém měřítku. Teď ale můžou mít problém s kapitálem. Trh se bude potýkat s nedostatkem finančních investic, a to hned z několika důvodů. Patří mezi ně snižující se příjmy, opatrnost při investicích, ale také vyčkávání investorů, jestli by v budoucnu nemohly dosáhnout ve společnostech většího podílu, kdyby se dostaly do problémů nebo klesla jejich hodnota. U zmiňované opatrnosti navíc statistiky ukazují, že pokud je investorem firma s vlastním výrobním programem, volnou hotovost si teď spíš ukládá jako rezervu. Tyto trendy se můžou výrazněji projevovat právě v oblasti startupů.

Výzvou bude pro startupy také pokles poptávky po jejich produktech a službách, který může značně zasáhnout méně zainvestované subjekty. Řešením by mohlo být propojení s většími hráči nebo ještě lépe propojení se subjektem, který si tímto rozšířením výrobního nebo obchodního řetězce vylepší svou pozici na trhu. V lepší pozici jsou určitě technologické startupy, zejména v oblastech jako umělá inteligence, robotické zpracování dat nebo matematické modelování. Opakovaně se ukazuje, že klíčem k úspěchu je vlastní produkt, nikoliv jen prodej lidské či technologické kapacity třetím stranám. Pozitivním vývojem by mohly projít také startupy z oblastí zdravého životního stylu, fitness, výživových doplňků, anebo také zajištění vzdáleného sociálního kontaktu s ohledem na dopady pandemie covid-19.

Největší výzvou bude vhodná komunikace produktu a vyvolání správných emocí v očích zákazníka, které povedou ke konverzi či nákupu. Mnoho produktů se v minulém roce prodávalo, a to i přesto, že společnost neměla zvučný brand, její komunikace byla slabá a neměla jasně specifikováno, kdo je jejím koncovým zákazníkem. Kvůli pandemii a s ní spojeným propadem ekonomiky se do existenčních problémů mohou dostat nejen startupy, ale i etablované firmy, které nemají jasně specifikované cílové skupiny svých potenciálních zákazníků. Firmy nadále nemohou ignorovat skutečnost, že se svými produkty nejsou jasně vyhraněné.

V Soulmates Ventures vnímáme, že nejzajímavější projekty z hlediska růstu budou v příštím roce z oborů, kterým se daří v jakékoliv ekonomické nebo epidemiologické situaci nebo napomáhají pandemii a krizi řešit či jí dokonce předcházet. Většinu takových projektů nacházíme v oborech greentechu a healthtechu, pro které jsou společným jmenovatelem dvě věci – silný pozitivní dopad na společnost a udržitelnost směrem k planetě. I za produktem, který má potenciál uchytit se na globálním trhu, musí stát zcela kompetentní lidé. Proto ve startupech, které u Soulmates Ventures procházejí akcelerací, klademe důraz na začlenění těch nejlepších expertů v daném oboru. Pouze v takovém případě se povede investorské peníze zhodnotit a zabránit mrhání kapitálu. Čeká nás ekonomicky náročné období, ve kterém uspějí jen ti nejlépe připravení.

Možná to bude znít zvláštně, ale pandemie je pro startupy velkou příležitostí. Jsou charakteristické svou flexibilitou a dynamikou vývoje. Pandemie je pro ně proto daleko větší šancí než pro velké korporáty, kde je i výměna zrcadla na záchodcích projektem na tři měsíce. Startupy musí čelit třem zásadním výzvám: byrokracie, financování a lidské zdroje. Pokud jim chceme pomoci, tak se musíme právě na tyto tři oblasti zaměřit. O omezení byrokracie se neúspěšně snažila už nejedna vláda. S financováním to začíná být lepší, protože i některé velké a silné nadnárodní firmy jsou ochotny se na financování dobrých nápadů podílet. U lidských zdrojů je problém, že kvalitních lidí je málo. A ti, kteří mají potenciál a chuť změnit profesi, zase nemají peníze a čas trávit dva měsíce v rekvalifikačním kurzu. Přimlouval bych se tedy za to, aby stát více zpřístupnil kvalitní a efektivní rekvalifikace co největšímu počtu lidí. Aby nebyly jen pro formu, ale aby skutečně připravily na výkon nové profese.

Pandemie negativně zasáhla řadu startupů zejména v oblasti cestovního ruchu nebo restauračních a ubytovacích služeb. Z dlouhodobého hlediska ale bude většina startupů z krize spíše profitovat. V důsledku pandemie je totiž jasně vidět tlak na digitalizaci celého českého byznysu, a právě v digitalizaci mají startupy před ostatními velký náskok.

Lze proto očekávat, že do technologického segmentu přiteče ještě víc kapitálu z velkých korporací a tradičních odvětví průmyslu a služeb. Řada společností bude muset přehodnotit své fungování a upravit stávající byznysmodely, a to ještě rychleji, než se původně předpokládalo. Právě startupy a technologické společnosti pro ně mohou být nejrychlejší cestou, jak inovovat a digitalizovat většinu oborů a zachovat si tak vlastní konkurenceschopnost.

Zvýšenou pozornost doporučuji věnovat startupům působícím v oblastech, které v důsledku pandemie raketově porostou. Z mého pohledu se jedná o oblasti delivery a last-mile solutions (DoDo, Zásilkovna), on-line potraviny (Rohlík), média, gaming a e-sport (Gjirafa, Oddin), on-line sales (Cloudtalk), extrakce a automatizace dat (Apify) a řada dalších.

Koronakrize zasahuje firmy, které dosud prosperovaly, a otevírá prostor pro nové. U nás vidíme, že startupů vzniká víc. Do programu Start it @ČSOB se přihlásil rekordní počet startupů – dvakrát víc, než bylo do té doby obvyklé. Stejný trend vidíme i v zahraničí.

Krize přináší nové potřeby i příležitosti. Zavedené firmy potřebují pomoci s digitalizací. Do digitálního světa se stěhují i služby, které si většina z nás vůbec nedokázala digitálně představit. Boom zažívá vzdálená zdravotní péče v kombinaci s wearables, online vzdělávání i fitness. Vznikají ale třeba i řešení pro psychoterapii a teambuildingy. Vedle toho do budoucna ještě vzroste tlak na snížení uhlíkové stopy a prosperovat zřejmě budou udržitelná řešení. Investoři investují do startupů dál, ale jsou opatrnější a vždy chtějí vidět platící zákazníky a záložní plán.

Startupy jsou oslabené i tím, že nemají finanční polštář, ale naštěstí jsou flexibilní. Už od jara tedy snižují úvazky, vypovídají pronájmy atd.

Startupů, které stihly svá investiční kola ještě před pandemií, se podle mého situace tolik nedotkla. Naopak měly skvělou příležitost pracovat na svém produktu, přizpůsobit se, nabrat kvalitní tým a připravit se na rozvolňování. Ostatní projekty musejí dokázat, že jsou připraveny čelit dnešním výzvám. Určitě se změnilo a mění přemýšlení investorů, kteří budou chtít znát plán, kdyby se podobná krizová situace opakovala. Jednoznačně tedy vidím výzvu v tom, že investoři budou opatrnější, což ale zajistí dostatek kapitálu pro startupy, které skutečně přinášejí hodnotu. Zakladatelé budou víc přemýšlet nad smyslem a udržitelností svého byznysu, navíc bude na trhu víc schopných lidí, kteří možná v průběhu pandemie přišli o práci. Bude tedy skvělá příležitost k získání kvalitnějšího týmu. Výhodu budou mít ti, kteří nabídnou hybridní způsob práce, kdy někteří lidé pracují remote a někteří onsite.

Vyšší pozornost si myslím nyní zaslouží startupy, které pečují o člověka ať už z pohledu duševního či fyzického zdraví a projekty řešící společenské problémy. U nás přišli vývojáři s vlastní iniciativou na začátku první vlny, projekt jsme hned podpořili. Vzniklý portál Pomuzeme.si propojuje dobrovolníky s organizacemi, kde potřebují pomocnou ruku, například s domovy pro seniory. Podařilo se nám na jaře i na podzim zmobilizoval několik stovek lidí.

Vliv pandemie na startupy je jak negativní, tak pozitivní. Upřímně si myslím, že víc pozitivní, tak začnu s těmi negativy. Hodně investorů „zamrzlo“, hlavně soukromých, angel investorů. Mají třeba najednou sami problémy. Někteří čekali na velké výprodeje a výhodné nákupy, ani ne tak ve startupech, ale tam, kde to znají. Samozřejmě je teď složité se scházet a domlouvat investice. Pozitivní je, že opatrný sentiment u investorů pomalu mizí. Nic tak hrozného se nestalo, alespoň ne mezi startupy. Propad byl velmi krátký a objem investic rychle roste. Venture kapitálové fondy se vlastně nikdy nezastavily, většina z nich v investicích pokračovala a všichni investoři jsou online.

Každá krize je příležitost pro něco nového. Je to ideální doba pro vznik startupů. Musí přesvědčit uživatele o změně a investory o tom, že se do nich vyplatí investovat. Evropa potřebuje stále více investorů. Zvýšenou pozornost si zaslouží všechny startupy, které dělají věci jinak. Online služby, medtech, blockchain. U nás třeba SmartGuide, Tatum nebo HoloMe.

Skutečně tržní ekonomika si s pandemií poradí. Španělská chřipka svět před stovkou let také přivedla do prosperity dvacátých let, označovaných nejen v USA jako „roaring twenties“. Horší než chřipka i covid je pro ekonomiku přeregulovanost, přerozdělování či předluženost. Bohužel, právě to dusí i české startupové prostředí. Ukazatel síly kreativní destrukce – tedy ukazatel počtu každoročně založených a zaniklých firem – je v Česku zhruba poloviční v porovnání s USA. Není tu tedy dostatečně efektivní proces, při němž neúspěšné firmy zanikají a dávají prostor schopnějším konkurentům.

Když nyní souhrou politických okolností může díky daňovému balíčku dojít ke snížení daní, tedy snížení přerozdělování, i údajně pravicoví politici a ekonomové ho kritizují. A dokládají tím, jak jsou ve skutečnosti levicoví. Tady je důvod, proč se v Česku startupům asi nikdy nebude dařit tolik jako v USA. Už jsme zemí příliš zlevicovatělou a socialistickou. Raději necháme peníze státu, aby založil zase nějaký státní fond na podporu startupů, než abychom vítali, že nám díky snížení daní zůstane více peněz a budeme moci investovat do nějakého startupu sami za sebe. To je stěžejní problém: mnozí Češi, i ti údajně pravicoví, jsou radši, když za ně rozhodnutí, co s penězi, udělá „erár“, než aby přijali odpovědnost a šli s vlastní kůží – a vlastními penězi – na trh.