Články na téma: Alena Schillerová

Andrej Babiš má nakročeno do Strakovy akademie. Pokud se mu comeback podaří, vrátí se s ním nejspíš i elektronická evidence tržeb. Plánovaná EET 2.0 může být podnikatelsky přívětivější než její první verze. Anebo ještě nevybíravější.

Hnutí ANO se chystá po návratu k moci obnovit elektronickou evidenci tržeb. Slibuje, že její nová verze bude pro podnikatele méně nákladná a jednodušší. Musí být, jinak by z ní Ústavní soud mohl udělat trhací kalendář.

Dáme státní finance do pořádku bez toho, abyste to pocítili a abychom zvyšovali daně. Dá se takovému ujištění věřit?

Připoutejte se, daň z demokracie raketově roste a s politikou nízkých daní a vysokých sociálních výdajů brzy narazíme. Rozpočet na příští rok tento okamžik významně přibližuje.

Tornádo na jižní Moravě šokovalo svou silou. Ministryně financí Alena Schillerová, která řeší kompenzace poškozených, naopak nijak nepřekvapila svou zmateností.

Korona-nekorona, tato vláda se rozhodla dělat dluhy. Jedno, zda je krize, anebo ekonomika šlape. V rozpočtu na příští rok utrácí velké peníze a šetří drobné.

Při svém boji s covidem vystříhli politici do rozpočtu díru, kterou se nikomu nebude chtít lepit. Natož šetřit nebo platit dluhy. Ve volebním roce se ještě poveselíme – a pak se uvidí. Takové je ostatně heslo dne v zemi, kde se neplánuje a nikdo se nechce zamýšlet, ani co by mohlo přijít za 14 dní.

Nepovedla se, je pomalá a neprůhledná. Tak hodnotí experti v široké shodě podporu, kterou pro podnikatele kvůli dopadům koronaviru připravila vláda.

Jak se za čtyři roky fungování osvědčila elektronická evidence tržeb? A má smysl ji za dva roky resuscitovat, nebo spíš zaslouží poslední ránu z milosti?

Zrušit, nezrušit? Na dva roky, nebo navždy? A pokud se se superhrubou rozloučit, kde vzít peníze do už tak děravého státního rozpočtu?

Letos kolem 400 miliard, v příštím roce přinejmenším polovina. Jak vážný problém představují rekordní schodky státního rozpočtu? A půjde ještě šlápnout na brzdu?

Alena Schillerová dostala úkol – rozdávat peníze. Plní ho svědomitě a nehledí přitom na stav státní pokladny.

Měli by důchodci dostat několikatisícový příspěvek jako kompenzaci za těžkosti během pandemie koronaviru? Podaří se vládě návrh prosadit? A pokud ano, jedná se o spravedlivé řešení, nebo kupování voličů?

Penzisté přidáno dostanou, žádný strach, na tom se koalice shodne. Bojuje se o to, kdo si za přidávání připíše zásluhy.

Dočkáme se nižšího zdanění práce, nebo jde jen o plané sliby politiků? A jak by státní rozpočet kompenzoval ztrátu příjmů?

Časy se mění a politika s nimi. Ohlášený odchod Miroslava Kalouska ze sněmovny nabízí otázku, co je v krizi horší: Tupé škrtání, nebo tupé zadlužování?

Paušální daň má drobným podnikatelům ulevit od papírování a prý i hrozby kontrol. Návrh projedná vláda a pak zamíří do parlamentu. Pokud to půjde hladce, má novinka fungovat už pro příjmy za rok 2021.

Šetřením se z krize prý nedostaneme, musíme se z ní ven proinvestovat. Zatím to ale spíš vypadá, že se z ní zkusíme prožrat. Do půlbilionového schodku vláda schová jak staré průšvihy, tak i nové dárky pro voliče.

Na „Kalouskovy dluhy“ z časů globální krize budeme brzy vzpomínat jako na plochou historku okresního formátu.

Psal jsem před devíti měsíci, jaká rizika představuje nezodpovědné hospodaření Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Nemám žádnou radost, že na moje slova došlo. Horší je, že teď zadlužují příští generace ještě ostřejším tempem.

Měli by investiční poradci a zprostředkovatelé nahrávat všechny hovory se svými klienty?