Česká správa sociálního zabezpečení

Na program poslední schůze končící vlády byl zařazen i návrh skupiny poslanců ze stran, které formují vládu novou. Návrh na zásadní snížení růstu minimálních odvodů na sociální pojištění (a v návaznosti paušální daně v prvním pásmu). Odvody by pak nerostly o devět stovek, ale jen o dvě. Vláda návrh odmítla. Jak to bude dál?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele startuje v roce 2026. A dobrý start bude klíčový. Ačkoli potenciálně skutečně šetří mzdové účtárně energii, množství dat, která úřadům hlásíme, ani trochu neklesne. Naopak: měsíčně toho budeme muset servírovat mnohem víc – včetně informací, které úřady nikdy nedostávaly.

V Česku byl na konci října rekordní počet podnikatelů. Proč tomu tak je, na to se názory liší, protože vysvětlení není jednoduché. Jedno se ale nabízí – polovina nových OSVČ je mladších 30 let. Jsme snad svědky nástupu nové generace podnikatelů?

Nově sestavovaná vládní koalice poslala do Sněmovny novelu zákona, která zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro výpočet minimálních záloh na sociální pojištění. Měsíčně by podnikatelé měli v roce 2026 platit oproti původnímu plánu Fialovy vlády o 715 korun míň. Zákon se ale nepodaří přijmout včas. Jaké je řešení?

Pokud vaše firma využívá ePortál České správy sociálního zabezpečení, měli byste zbystřit. Podle experta Jana Bonaventury se systém potýká s chybami při správě plných mocí. Situaci podle něj může ještě zhoršit nástup jednotného měsíčního hlášení. Sociální správa oponuje, že únik dat nehrozí. Chyba prý není v systému, a pokud se objeví, je to chyba uživatele. „Ty chyby tam jsou a jsme schopni je doložit,“ stojí si však daňový poradce za svým.

Odvody OSVČ v roce 2026 se možná změní méně výrazně, než měla v plánu končící Fialova vláda. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů slibuje zastavit dosavadní nárůst vyměřovacího základu z 35 na 40 procent. Neznamená to ale, že odvody neporostou. Kolik tedy podnikatelé a živnostníci na minimálních zálohách v roce 2026 zaplatí? Spočítali jsme možné scénáře.

Mám si vybrat paušální daň, nebo se dál trápit s přiznáním či platit daňovým poradcům? Tu otázku si klade nejeden podnikatel. Zkouší si různé kalkulačky paušální daně (taky jednu nabídneme) a – kalkuluje. Finmag se ve své anketě ptá expertů, jak vlastně nad paušální daní přemýšlet a co všechno vzít v úvahu. Tady jsou jejich odpovědi.

Vláda schválila výši minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění pro rok 2026. Podnikatelé s minimálními zálohami zaplatí měsíčně zase o tisícovku víc. Za rok na povinných pojištěních odvedou státu přes 108 tisíc korun. Mění se i výše paušální daně v prvním pásmu.

Minimální zálohy na sociální pojištění a zdravotní pojištění budou příští rok zase o tisícovku měsíčně vyšší. Dohromady budou podnikatelé s minimálními zálohami odvádět na povinných pojištěních přes devět tisíc korun měsíčně. Za rok zaplatí přes 108 tisíc korun. Mění se i výše paušální daně v prvním pásmu.

České firmy se od dubna 2026 nevyhnou zásadní změně. Staré formuláře o odvodech, mzdách a zaměstnancích zmizí, místo nich přijde jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Co bude nutné odevzdávat, co se ruší a co naopak zůstává? A kdy a kde hrozí sankce? Přinášíme vám velký přehled ke klíčové změně.

Hlavní zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů už vyšel ve Sbírce zákonů. Jenže jen těžko by fungoval bez doprovodného zákona, kterým se mění jiné zákony. Ten Senát poslancům vrátil a Sněmovna ho dnes na poslední chvíli schválila. Včetně mnoha přílepků.

Senát dnes schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Od příštího roku by tedy firmy měly místo pár desítek formulářů měsíčně vyplňovat a posílat jenom jeden. Senátoři ale zároveň vrátili poslancům doprovodný zákon, bez kterého to fungovat nebude.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Od příštího roku by tedy firmy měly místo pár desítek formulářů měsíčně vyplňovat a posílat jenom jeden.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele jde do finále. Poslanci ale k připravovanému návrhu zákona načetli několik pozměňovacích návrhů a jeden z nich může zejména menším firmám zkomplikovat život: nové zaměstnance budou muset evidovat u sociálky ještě dřív, než vůbec nastoupí.

Od roku 2026 nahradí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele řadu formulářů, které dnes zaměstnavatelé posílají správě sociálního zabezpečení, úřadu práce, finanční správě nebo statistickému úřadu. Koho se nová povinnost dotkne, jak bude jednotné hlášení fungovat, komu a jak se bude posílat? V přehledu k jednotnému měsíčnímu hlášení nabízíme konkrétní odpovědi.

Nárok na otcovskou dovolenou nemají jen zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečně činné. Pravidla pro podnikatele jsou ale trochu jiná a vyžadují určitou přípravu. Jaké podmínky musíte splnit, kolik můžete dostat a kde o dávku žádat? Dočtete se v našem přehledu.

Podali jste už daňové přiznání? Možná vás ještě čeká odevzdat přehled o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení a přehled o výši daňového základu pro zdravotní pojišťovnu. Poradíme, jak podat přehledy OSVČ v roce 2025 (za rok 2024), a připomeneme důležitou novinku, na kterou nesmíte zapomenout.

Česko by se mohlo stát přívětivější zemí pro byznys. Pokud ovšem dotáhne do konce další digitální projekt, kterým je revoluční zjednodušení administrativních povinností pro firmy, a neutopí v něm miliardy korun.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dostalo zelenou. Návrh zákona, jehož cílem je především pomoci zaměstnavatelům, kteří musí pravidelně odesílat až 25 různých měsíčních hlášení na více úřadů, schválila vláda na svém středečním jednání. Hospodářská komora ho označila za průlomovou změnu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) se digitalizuje. Respektive: outsourcuje digitalizaci na zaměstnavatele, kteří od letoška fakticky podávají k ČSSZ za zaměstnance už i žádosti o ošetřovné. Úřad je teď upozorňuje na chyby, které při tom dělají.

Správa sociálního zabezpečení bude nové zaměstnavatele registrovat podle jiného klíče než dřív. Pro přidělení kontaktního pracoviště už nebude rozhodující, kde firma sídlí nebo má provozovnu. Pro koho se něco mění?