ČSOB

Útok hackerů může firmu stát nejen peníze, ale i důvěru klientů. Nejlepší obranou je prevence a vzdělávání zaměstnanců, vysvětluje Tomáš Stegura, expert na kyberbezpečnost z ČSOB. V dalším díle Finmag podcastu mluví o nejčastějších typech útoků, ale i o stále rostoucí roli umělé inteligence.

Firmu LUNEK založil Lukáš Nekvapil z Tišnova na Brněnsku v době, kdy fotovoltaické panely byly spíš sci-fi technologií – příští rok firma oslaví dvacet let na trhu. Zažil tak všechny solární boomy i následné propady a dokáže díky tomu odhadnout, kam se celý obor ubírá. „Výrazný posun vidíme v řídicích systémech,“ říká 45letý podnikatel.

Devět z deseti firem v Česku už zažilo kyberútok a škody přesáhly tři miliardy korun. Nejslabším článkem v obraně proti kybernetickým útokům se přitom ukazují zaměstnanci. „Ale mohou se stát nejsilnějším prvkem defenzívy,“ říká Tomáš Stegura, ředitel pro kybernetickou bezpečnost skupiny ČSOB. Důležitá je proto podle něj hlavně osvěta.

Evropská směrnice NIS2, která zpřísňuje požadavky na kybernetickou bezpečnost ve firmách i institucích, dostala v Česku definitivní datum účinnosti. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb., který transponuje evropská pravidla do českého prostředí, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 4. srpna. Účinnosti nabude 1. listopadu 2025.

Česko je plné úspěšných firem, které stojí na rozcestí. Jejich zakladatelé si kladou otázku „kam dál“, ať už kvůli věku, nebo touze po změně. Jenže komu firmu předat, když ji nechce nikdo z rodiny a zároveň nechcete, aby se rozpadla nebo skončila v rukou spekulantů? Právě na tento moment se zaměřuje Fond firemního nástupnictví ADAX. „Ročně nás osloví stovky firem. A máme kapacitu na čtyři až šest akvizic,“ říká akcionář fondu a jeho obchodní ředitel David Fogad.

Před třiceti lety začali doslova na koleni. V přízemí domu v Bohuslavicích u Zlína tehdy rodina Večerkových napekla a zabalila první sáčky slaných tyčinek. Dnes už automatizovaná a robotizovaná továrna ve Zlíně chrlí měsíčně přes 200 tun různých slaných trvanlivých pochutin. A úspěch slaví daleko za hranicemi Česka. „Šli jsme do toho střemhlav,“ vzpomínají.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zvedá v Česku vlnu nejistoty. Co když na to nemáme lidi? Co když to nestihneme? Co když nás někdo natáhne? Podle Lukáše Kintra, ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ale není třeba propadat panice. Klíčem je selský rozum, realistický plán a zapojení vlastních lidí.

Zákon o kybernetické bezpečnosti míří do finále: chybí už jen podpis prezidenta. A vzápětí začnou tikat lhůty. Pokud se vás směrnice NIS2 týká, budete mít šedesát dní na přihlášení u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Tím to ovšem nekončí. „Vytvořte si plán,“ radí v dalším díle Finmag podcastu šéf kybernetického úřadu Lukáš Kintr.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který reflektuje požadavky evropské směrnice NIS2, dolehne na zhruba šest tisíc českých firem. Koho přesně se ale nová regulace týká a co musí firmy splnit? Na to jsme se zaměřili v dalším díle podcastu s ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukášem Kintrem. „Jedná se o minimální standard, který by dneska měli plnit všichni,“ říká o požadavcích nové legislativy.

Kybernetické útoky na firmy dnes už nejsou doménou ryzích hackerů. Stačí si je objednat jako v běžném e-shopu a zaplatit. Kyberzločin se profesionalizuje a čím dál víc ohrožuje i malé a střední firmy, které si často neuvědomují, že jsou v digitálním prostoru snadným cílem. „Na internetu jsme zranitelnější, než si myslíme,“ říká v prvním díle nové série podcastů Finmagu ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr.

Pojištění kybernetických rizik pomáhá firmám přežít útoky hackerů, ztrátu dat nebo výpadek provozu. Kryje finanční ztráty i náklady na obnovu IT systémů. Kolik stojí, co přesně pokrývá a jak si vybrat to správné?

Úspěch banky závisí na úspěchu klientů. Obzvlášť v období změn tak kladou důraz na poradenství a edukaci. Velké firmy totiž čeká od příštího roku povinnost nefinančního reportingu (ESG). Ředitel ČSOB Advisory Štěpán Černohorský vysvětlil, co to znamená a proč se odpovědnost vyplatí.

V létě přidali faktury s DPH, nyní rozšiřují dostupnost podnikatelského účtu i na malé firmy s ručením omezeným. Tedy aspoň na ty jednočlenné. Česká Air Bank spadající pod skupinu PPF tím posiluje svou pozici na trhu produktů zacílených na drobné podnikatele a živnostníky.

Třetí emise státních Dluhopisů Republiky přináší novinku: šestiletý protiinflační dluhopis garantující každý rok hrubý výnos 0,5 % nad inflací.

Apple Pay dobývá Česko. Aspoň podle novinových titulků. Může nová platební metoda změnit nákupní návyky Čechů, nebo jde jen o přifouknutou mediální bublinu?

Ministerstvo financí představilo chystanou emisi šestiletých spořicích dluhopisů pro občany. Jejich čistý výnos po šesti letech vychází na 1,77 procenta ročně.

Jak bude pokračovat souboj malých a velkých, nových a starých bank? Ptáme se ekonomů, analytiků, ekonomických novinářů a samotných bank.

Vítěze všech kategorií soutěže Banka roku 2015 už známe. A aby těch žebříčků nebylo málo, přidáme ještě jeden – pořadí bank na základě kvality jejich youtubových kanálů. Horní šprušle našeho žebříčku a Banky roku totiž zajímavě korelují. Uvidíme napřesrok, jestli se prokáže, že dobrá banka to musí dobře umět i s kamerou.

„Úvěrový byznys není jen o tom, kolik peněz rozpůjčujete, ale hlavně o tom, kolik se vám vrátí zpátky,“ říká Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky a Bankéř roku 2014.

Prodej bankovních produktů a pojistek. Prodej spotřebního zboží, vymáhání pohledávek, Poštovní lékárna… Česká pošta dostane občas sodu, že se věnuje i jinému byznysu než doručování. Nebo spíš za to, jak se mu věnuje. Pošta říká, že by byl hřích nevyužít sítě, kterou má k dispozici, a především – že se jen poštovními službami neuživí. Jak by si na sebe měla vydělávat?

Toto pondělí začalo upisovací období v pořadí již šesté emise státních spořicích dluhopisů, poprvé pod taktovkou Andreje Babiše. Úroky se propadly a podmínky emise jsou zase o něco komplikovanější. Půjdou i přesto dluhopisy na dračku?