Daňová zátěž

Jak se Starostové dívají na možné snížení daňové zátěže živnostníků? Chtěli by zavést vyšší úlevy pro začínající podnikatele? A co říkají na případnou legalizaci švarcsystému? V dalším předvolebním dotazníku odpovídá na naše otázky Lucie Sedmihradská, ekonomická expertka STAN.

Jak se Piráti dívají na daně, švarcsystém, povinné odvody či podporu začínajících firem? Přinášíme další díl předvolebního speciálu Finmagu. Na naše otázky orientované na podnikatelská a ekonomická témata odpovídá ekonomický a energetický expert Pirátů Václav Vislous.

Před každými parlamentními volbami sestavuje Finmag předvolební dotazník, ve kterém se snaží zjistit, jak by vypadalo podnikání, kdyby kandidující subjekty dostaly šanci realizovat svůj program. Přečtete si v prvním volebním speciálu, jak se Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a lídryně hnutí Stačilo! dívá na zdanění podnikatelů, odvody, švarcsystém nebo podporu startupů.

Parlamentní volby 2025 se neúprosně blíží. Složení nové Sněmovny, a tedy i vlády, si Češi zvolí ve dnech 3. a 4. října 2025. S programy se však současné politické subjekty příliš nechlubí, víc než na obsah se soustředí na emoce. To ale neznamená, že se nebudeme ptát.

Důchody, benefity, jistota příjmu, ale i rizika podnikání, daně, odvody – klíčové faktory, které ovlivňují rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním. Lze ale jednoznačně určit, co se vyplatí víc? Přinášíme velkou analýzu výhod a nevýhod.

Když jsme se v roce 1990 nadšeně pustili do budování kapitalismu, měli jsme všelijaké iluze. Domnívali jsme se (alespoň někteří z nás), že končí doba všemocného státu. Věřili jsme, že jeho aparát bude redukován na minimum potřebné pro zachování základních funkcí: udržení bezpečnosti, spravedlnosti a infrastruktury. Dneska už víme, že to tak není. Proč? A existuje šance, že se to změní?

Relativní úpadek Evropské unie oproti USA a zbytku světa trvá už čtvrtstoletí od vzniku měnové unie. Evropa navíc, zdá se, neslyší ani na hlasitá varování z poslední doby. Nedávná analýza agentury Bloomberg proto nebývale ostře projekt společné Evropy kritizuje. A ukazuje, že kdyby unijní ekonomika držela krok s USA, byla by zhruba o tři biliony eur (76 bilionů Kč) větší. Existuje ale vůbec ještě recept na nápravu?

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Jak velký problém představuje v Česku zdanění práce? Je ve srovnání se světem vysoké? Šlo by lidem ulevit, aniž by vykrvácel státní rozpočet?

Bankovní daň je nesmysl. Může především dobře posloužit v předvolební kampani. A ano, může přinést i nějaké peníze do rozpočtu. Nenechte se ale mýlit: než je tam banky nasypou, vyberou je od nás. Daňový systém je džungle, která nepotřebuje nové přírůstky, ale radikální prořezávku. Zjednodušení, zpřehlednění a ze všeho nejvíc stabilitu.

Česká vláda začíná boj proti šedé ekonomice ze špatného konce. Místo aby se zabývala opatřeními, která dokážou opravdu snížit motivaci podnikatelů k „odchodu“ do šedé zóny, dává jim najevo, že jim nevěří a že je nebere za důvěryhodné partnery.

Jsou živnostníci z hlediska daňové zátěže opravdu tak zvýhodněni, jak nám často tvrdí politici? A jak nejlépe srovnat „nepoměr“ mezi živnostníky a zaměstnanci? Zeptali jsme se ekonomky Markéty Šichtařové, odboráře Víta Samka, zástupců asociací podniků a živnostníků Karla Havlíčka a Jiřího Víška a dalších osobností ze světa financí a podnikání.

Fakt, že stát zvýhodňuje OSVČ před zaměstnanci, by měl být argumentem pro snížení zaměstnaneckých daní.

Nezaměstnanost je rekordně vysoko a vláda s tím není schopná nic udělat. Co radí ekonomové Petr Mach a Tomáš Prouza, protikladní sociologové Jan Keller a Petr Hampl a další zajímavé osobnosti?

Papírově možná nejlepší premiér, jakého kdy Itálie měla, ve funkci neuspěl.

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Vláda škrtá a ždímá, seč jí stačí síly. Máme to ale zapotřebí? Neudusíme tím hospodářský růst? Loni jsme s překvapením zjistili, že jsme schodek rozpočtu snížili podstatně víc, než bylo naplánováno. Z čeho vláda – která se loni o tolik sekla – vychází, když ordinuje další škrty a další zvyšování daní? V tomto duchu se v Hospodářských novinách ptá Jan Macháček předních ekonomů. Nabízíme odpověď Pavla Kohouta.

Komentátor Jan Macháček se v Dialogu ptá významných českých ekonomů na jejich názor na vládní návrhy změn v daních. Připomíná přitom, že daněmi méně sužované Polsko roste rychleji než naše země, podivuje se tomu, že se zatím nezvyšuje rekordně nízká česká daň z nemovitostí. Druhým bodem takzvaného boje se schodkem rozpočtu: jsou výdajové škrty. Vláda slibovala, že nebude snižovat platy učitelů, ale činí tak. Vzdělání je přitom pro konkurenceschopnost země klíčové. Přinášíme odpověď Pavla Kohouta.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vyhlásil švarcsystému válku. Firmám i pracovníkům hrozí vysoké pokuty. Neměl by se ale švarcsystém spíš legalizovat? Zeptali jsme se advokáta Tomáše Sokola, ekonomů Aleše Michla a Tomáše Prouzy a dalších zajímavých osobností.

„Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne,“ říká italský ekonom Enrico Colombatto.