Články na téma: dluhová krize

Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Co je dovolené akademickému ekonomovi, není dovoleno Andreji Babišovi?

Německé volby budou tématem číslo jedna. Vlastně je vzhledem k jejich blízkosti s podivem, jak málo se o nich zatím píše. Přinášíme pohled slovenského ekonoma a politika Richarda Sulíka. Slovenska se – jakožto člena eurozóny – výsledky německých voleb možná dotýkají víc než nás. Což ale neznamená, že bychom jejich témata, průběh a výsledky měli sledovat méně bedlivě.

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož pád bude mít zásadní politické důsledky

Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: „Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama dělá ještě náročnější – přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vybalancovanější a celkově citlivější.“

Známý ekonom glosuje v rozhovoru vývoj v Evropě a mimojiné říká: „Hollande je slabší než Merkelová, protože teď rozhodují peníze, nikoliv politické ohledy. Francie už nemůže Berlín tak účinně vydírat za jeho provinění z druhé světové války a z Německa už začíná zaznívat: ‚Za svoje peníze chceme svoji muziku.‘“

Zastánce rozdělení eurozóny na sever a jih Hans-Olaf Henkel navrhuje řešení problémů eurozóny. Vedle odchodu čtyř nejbohatších zemí z měnové unie by Evropě podle něj pomohlo i rázné řešení obtíží finančního sektoru včetně rozsáhlé nacionalizace. Odmítá také tvrzení, že kancléřka Merkelová diktuje celé Evropě.

Když se německá kancléřka vrátila z posledního summitu eurozóny, bylo jen otázkou času, kdy se strhne bouře a zda zasáhne německou vládnoucí elitu a její eurointegrační konsenzus. Poprvé to totiž vypadalo, že byla zatlačena triumvirátem Francie, Itálie a Španělska do kouta a záchranu eurozóny už neřídí podle svých, německých pravidel.

„Fantastický objekt.“ Miliardář, slovutný investor a jeden z nejvlivnějších lidí planety George Soros si půjčuje tento výraz psychoanalytika Davida Tucketta, aby jím vystihl Evropskou unii v někdejším stadiu rozkvětu.

Ne, dnes se nebudu zabývat – nebo aspoň ne primárně – pohyby vzájemných kurzů měn, jde mi o proměnu celkové struktury trhu.

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Poslali řečtí a francouzští voliči eurozónu ke dnu? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Jana Procházky, Pavla Sobíška a dalších českých ekonomů.

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Nizozemsko je často pokládáno za ekonomiku v kondici a dáváno jiným zemím za vzor. Ovšem i Španělsko patřilo nedávno v některých oblastech ke chváleným premiantům...

Česká republika se společně s Velkou Británií nepřipojila k paktu o fiskální unii, který na konci ledna schválily ostatní země EU. Udělal premiér Nečas dobře, nebo toho budeme časem litovat? Zeptali jsme se Petra Macha, Tomáše Prouzy, Aleše Michla a dalších českých ekonomů.

Evropská banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. Pavel Kohout exkluzivně o měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.

Výhledy na rok 2012 nejsou dobré. Možností k dobrým investicím prý nebude mnoho. Vždy se ale najdou výjimky. Kde bude šance vydělat podle ekonomů Aleše Michla, Jana Traxlera, Romana Dvořáka či Lukáše Kovandy a dalších osobnosti ze světa financí?

Začátek ledna, čas k bilancování. Jaký byl minulý rok na akciových trzích? Asi vás nepřekvapí, že evropské akciové indexy v roce 2011 zaznamenaly největší ztráty, ale určitě vás bude zajímat, jak se dařilo motorům světové ekonomiky, jako je třeba Čína nebo státy Jižní Ameriky.

Rok 2011 nebyl pro akcie vůbec příznivý. Vyjma USA všechny hlavní trhy ztrácely. Nejhůř dopadli majitelé řeckých akcií. Nejlépe si vedly akcie – na Jamajce.

Za všechno může mamon zlých kapitalistů, ozývá se světem. Ve skutečnosti tam, kde máme tendenci obviňovat kapitalistu, často neselhal on, nýbrž regulátor.

Už dávno a dávno se o penězích a ekonomice nemluvilo tolik jako v loňském roce. A mluvilo se nejen hodně, ale taky hodně vážně. Pojďme si tedy rychle letem světem připomenout některé kuriózní situace ze světa financí, ke kterým loni došlo. Třeba vás čtení o nich přiměje zvednout na chvíli koutky nebo aspoň obočí.