Články na téma: infrastruktura

K čemu je chystaná regulace NIS2? Na co nový zákon o kybernetické bezpečnosti? A proč mám já do kyberbezpečnosti vůbec investovat? To jsou otázky, které si dnes klade nejeden podnikatel. Zástupci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a další experti je na největší odborné konferenci o kyberbezpečnosti v Česku zodpověděli v mnohem širším kontextu než dosud.

Lákalo by vás spouštět velký byznys v zemi, která má nedokončenou dálniční sít a je závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí? Právě tak může vypadat Česko ke konci tohoto desetiletí – zastaralé a pokulhávající za sousedy, včetně Poláků.

Vyostřená situace v pneumatikárně Nexen Tire u Žatce dokresluje to, s čím se počítalo hned od vzniku průmyslových zón. Pokud budou plné jednoduchých montoven stojících jen na manuální práci a levné síle, dlouhodobý přínos pro českou ekonomiku a společnost nemají.

Minimálně v hlavním městě bude jedním z hlavních témat podzimních komunálních voleb. Strany se poperou, kdo dostaví městský okruh. Tentokrát by bylo výjimečně nejlepší, kdyby to dopadlo jako vždycky. Že by se to zas nepovedlo. Pojďme si ještě před otevřením volebních místností říct, proč.

Nejmenším vsím není dobře. A zvlášť pak není dobře jejich obyvatelům, kteří zůstávají bez rozumného dopravního spojení odříznuti od základních služeb, jako je třeba obyčejný obchod s potravinami. Nabídka služeb v obcích pod půl tisíce obyvatel dál klesá a vláda vymýšlí záchranné programy. Například dotace pro obchody… Co na to experti?

Při tradičním novoročním běžeckém rozhovoru jsme si s ekonomem a poradcem ministra financí Alešem Michlem povídali o letošních vyhlídkách české ekonomiky a také o tom, jak a kde na finančních trzích hledat stabilitu.

Infrastruktura se musí konečně začít přizpůsobovat lidem a lidé přestat přizpůsobovat infrastruktuře. Něco takového zařídí jen inženýři znalí psychologie a dalších humanitních věd.

Stát má v plánu v roce 2015 hospodařit se stamiliardovým schodkem. Není to zbytečně moc? A míří peníze opravdu tam, kde jsou potřeba? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáše Kovandy, státního tajemníka Tomáše Prouzy, poradce ministra financí Aleš Michla a dalších lidí ze světa peněz.

Moraváci můžou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, než je úspěšná Praha, nemají.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

Mistrovství světa ve fotbale sníží deficit běžného účtu, pomůže stabilizovat měnu, lehce nakopne HDP a dále pozvedne životní úroveň Brazilců. Proto také věřím brazilským akciím.

Zimní olympiáda v Soči je líčena jako jedinečný sportovní svátek. Je s ní ale spojený také neuvěřitelný příběh megalomanie, arogance, korupce, klientelismu a úpadku olympijských ideálů.

V byznysu i politice jde někdy víc o image než o realitu. Pokud jde o unijní fondy, Polsku se podařilo vytvořit si obraz vzorňáka. A vydělalo na tom miliardy eur.

Na nouzový návrh státního rozpočtu pro příští rok sice nakonec nedošlo, alespoň ale víme, kde bude Miroslav Kalousek příště škrtat. Co si o tom myslí ekonomové Tomáš Prouza, Pavel Kohout, David Marek či prezidentský kandidát Tomio Okamura?

Polsko investovalo desítky miliard do vybudování rychlého železničního spojení s Německem. Teď však zjišťuje, že Němcům se do budování jejich části infrastruktury nechce. Bývalé východní Německo, se kterým Polsko sousedí, se totiž rychle vylidňuje.

Slabší kurz realu, nižší úrokové sazby, letní olympijské hry, MS ve fotbale, silná generace třicátníků… to vše jsou důvody, proč by brazilská ekonomika měla růst. Jak se na růstu podílet?

Pozítří začíná v Polsku a na Ukrajině mistrovství Evropy ve fotbale, jedna z největších událostí ve sportovním světě a současně také jedna z nejdražších. Zvláště pro země, které musí velkou část nutné infrastruktury budovat, což je právě případ Polska a Ukrajiny.

Jak vypadá svět, ve kterém stát škrtí oficiální podnikání, a zároveň nezvládá poskytovat základní služby? Ne tak bezútěšně, jak by se mohlo zdát.

Kupon jsme letos lepili na přední sklo už po osmnácté. Možná nadešel čas promyslet celý systém úplně znova.

Když benzin stojí 35 korun za litr, život v satelitním městečku se prodraží. Napadlo by vás ale, že by mohl na tenhle životní styl doplácet i daňový poplatník, který v satelitu nebydlí? Kniha Sprawl Costs tvrdí, že ano.