Infrastruktura

Žijeme v zemi nedotknutelných dvorků. Dokládají to výsledky obecních referend pořádaných souběžně se sněmovními volbami. Upozornily na zakořeněný jev, který vysvětluje, proč Česko neroste a neprosperuje tak, jak bychom si představovali.

Česko sice splnilo svůj závazek vůči NATO, ale hlavně díky účetním trikům a dlouhodobým závazkům, které budou splácet až příští vlády. Skutečné výdaje na obranu porostou – a pokud z nich mají těžit i firmy a společnost v podobě lepší infrastruktury, nebude to zadarmo. Bez půjček se vyšší ambice v oblasti bezpečnosti ani dopravy prostě nezaplatí.

Stát rozšiřuje své podnikatelské aktivity. U vlády vedené premiérem z pravicové ODS to vyvolává údiv. Jak dopadne jeho vstup na developerský trh, proti kterému brojí Hospodářská komora?

Vláda ve středu schválila model financování rozvoje strategických podnikatelských parků prostřednictvím Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS). Ta má připravovat průmyslové zóny ve strukturálně postižených regionech. Materiál posvětila i přes ostrou kritiku největšího podnikatelského svazu, Hospodářské komory.

Česká armáda umí nakoupit tank, vrtulník nebo třeba letadlo. Když ale dojde na moderní technologie, postavené na robotice nebo AI, ujíždí nám vlak. Tvrdí to Lucie Brešová, partnerka Fondu Presto Tech Horizons. Velkou inspiraci v propojování startupů s vojenskými technologiemi vidí v Izraeli.

K čemu je chystaná regulace NIS2? Na co nový zákon o kybernetické bezpečnosti? A proč mám já do kyberbezpečnosti vůbec investovat? To jsou otázky, které si dnes klade nejeden podnikatel. Zástupci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a další experti je na největší odborné konferenci o kyberbezpečnosti v Česku zodpověděli v mnohem širším kontextu než dosud.

Lákalo by vás spouštět velký byznys v zemi, která má nedokončenou dálniční sít a je závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí? Právě tak může vypadat Česko ke konci tohoto desetiletí – zastaralé a pokulhávající za sousedy, včetně Poláků.

Vyostřená situace v pneumatikárně Nexen Tire u Žatce dokresluje to, s čím se počítalo hned od vzniku průmyslových zón. Pokud budou plné jednoduchých montoven stojících jen na manuální práci a levné síle, dlouhodobý přínos pro českou ekonomiku a společnost nemají.

Minimálně v hlavním městě bude jedním z hlavních témat podzimních komunálních voleb. Strany se poperou, kdo dostaví městský okruh. Tentokrát by bylo výjimečně nejlepší, kdyby to dopadlo jako vždycky. Že by se to zas nepovedlo. Pojďme si ještě před otevřením volebních místností říct, proč.

Nejmenším vsím není dobře. A zvlášť pak není dobře jejich obyvatelům, kteří zůstávají bez rozumného dopravního spojení odříznuti od základních služeb, jako je třeba obyčejný obchod s potravinami. Nabídka služeb v obcích pod půl tisíce obyvatel dál klesá a vláda vymýšlí záchranné programy. Například dotace pro obchody… Co na to experti?

Při tradičním novoročním běžeckém rozhovoru jsme si s ekonomem a poradcem ministra financí Alešem Michlem povídali o letošních vyhlídkách české ekonomiky a také o tom, jak a kde na finančních trzích hledat stabilitu.

Infrastruktura se musí konečně začít přizpůsobovat lidem a lidé přestat přizpůsobovat infrastruktuře. Něco takového zařídí jen inženýři znalí psychologie a dalších humanitních věd.

Stát má v plánu v roce 2015 hospodařit se stamiliardovým schodkem. Není to zbytečně moc? A míří peníze opravdu tam, kde jsou potřeba? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáše Kovandy, státního tajemníka Tomáše Prouzy, poradce ministra financí Aleš Michla a dalších lidí ze světa peněz.

Moraváci můžou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, než je úspěšná Praha, nemají.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

Mistrovství světa ve fotbale sníží deficit běžného účtu, pomůže stabilizovat měnu, lehce nakopne HDP a dále pozvedne životní úroveň Brazilců. Proto také věřím brazilským akciím.

Zimní olympiáda v Soči je líčena jako jedinečný sportovní svátek. Je s ní ale spojený také neuvěřitelný příběh megalomanie, arogance, korupce, klientelismu a úpadku olympijských ideálů.

V byznysu i politice jde někdy víc o image než o realitu. Pokud jde o unijní fondy, Polsku se podařilo vytvořit si obraz vzorňáka. A vydělalo na tom miliardy eur.

Na nouzový návrh státního rozpočtu pro příští rok sice nakonec nedošlo, alespoň ale víme, kde bude Miroslav Kalousek příště škrtat. Co si o tom myslí ekonomové Tomáš Prouza, Pavel Kohout, David Marek či prezidentský kandidát Tomio Okamura?

Polsko investovalo desítky miliard do vybudování rychlého železničního spojení s Německem. Teď však zjišťuje, že Němcům se do budování jejich části infrastruktury nechce. Bývalé východní Německo, se kterým Polsko sousedí, se totiž rychle vylidňuje.

Slabší kurz realu, nižší úrokové sazby, letní olympijské hry, MS ve fotbale, silná generace třicátníků… to vše jsou důvody, proč by brazilská ekonomika měla růst. Jak se na růstu podílet?