Články na téma: Jihočeský kraj

Jsou aktivní na poli kultury a ekologie, spolupracují se školami, otevírají okrajová témata. Když Lenka Greň a Magdaléna Čulík Simonová vidí, že městu Tábor chybí něco, co lze změnit, neváhají. Takhle vznikly třeba festivaly Táborské dvorky nebo Korzo. Vše pod záštitou kavárny a knihkupectví Jednota, kterou vedou. Do konce loňského roku stály také za bezobalovým obchodem Výběr, jeho provoz ale musely kvůli nízkým tržbám ukončit.

Letošní ročník soutěže o titul Firma roku a Živnostník roku zná po včerejším večeru vítěze všech krajských kol. Je to řada řemeslníků i firem rozmanitých oborů a zaměření. Najdete mezi nimi i „známé firmy“, které uspěly v minulých ročnících. Přinášíme kompletní přehled vítězů v krajích, kteří se zároveň stávají celorepublikovými finalisty. Kdo uspěje v celostátním klání, bude jasno v prosinci.

Hrdějovická kameninová keramika letos oslavila 123 let existence. Nebýt Zdeňka Maleny, který ji před osmi lety vzkřísil téměř z komatu, byla by už jen stále cennějším sběratelským artiklem. „Pravidla výroby jsou všude stejná, jen je třeba poznat obor a navázat dobré kontakty,“ vysvětluje šéf firmy.

Tři výrobní haly, které produkují stovky střech a dřevěných domů ročně, jsou energeticky soběstačné. Zbytky z výroby se ztopí v sušárně, zboží se rozváží sdílenou dopravou. „Udržitelně pro nás znamená výhodně. Nejsme žádní sluníčkáři, ale stavaři,“ říká Tomáš Nemrava, majitel firmy Nema. Otevíráme pro vás text z březnového Finmagu.

Podnikat začínali v podkrovní cimře a pronajaté půlce garáže. Dnes staví Kamil a Lukáš Kučerovi po celých jižních Čechách dřevostavby pro „dobrý život a odpočinek”. A říkají, že rodinné podnikání je hlavně o důvěře, kompromisu a společné vizi.

Rozený restauratér – tak by se dal charakterizovat Ondřej Vitha, komunikativní majitel českobudějovické vinotéky a kavárny Hroznovka. Přesto si musel úspěch tvrdě vybojovat. Přestál kritickou situaci, kdy byl nucen vyplatit obchodní partnerku, poté zvládl i covid, a dnes už se o budoucnost podniku nebojí. Může si i dovolit mít o víkendu zavřeno.

Sedlák. Jistě. Jenže: Martin Novák z Obory u Tábora má 500 hektarů půdy a 250 kusů dobytka, třetině domácností v obci dodává teplo, k tomu v bývalém špejcharu provozuje muzeum a galerii a ještě vaří pivo. A většinu toho dělá proto, aby něco neleželo ladem.

Do učebního oboru pekař se studenti moc nehrnou, zato hobby pekařů je spousta. Jen někteří ovšem dokážou proměnit koníčka v podnikání jako otec a syn Hanžlovi.

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volá po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Rozmach internetu, především sociálních sítí dal vzniknout i novému literárnímu žánru: instapoezii. Nejúspěšnější tvůrci na svých hrátkách se slovy dokážou vydělat miliony. „Typického autora instapoezie bych charakterizoval jako se slovy pracujícího influencera než jako básníka, který navazuje na nějakou literární tradici,“ říká Karel Piorecký z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Státní podniky jsou tu proto, aby si země udržovala pod kontrolou základní strategické schopnosti. Což vaření piva rozhodně není. Ovšem i tak Budějovický Budvar dokazuje, že rozhodování o budoucnosti národních podniků není nijak jednoduché a nemělo by se řídit politickými motivy.