Z korporátu ke klientům „z ulice“. Kvalitní dům má být standard, ne luxus, říká architekt
Dvě dekády pracoval pro korporátní svět velkých možností. Přineslo mu to ocenění a splněný dětský sen, ovšem s blížící se padesátkou začala architekta Luku Križka více přitahovat dostupná architektura pro všechny. „Chtěl bych, aby architektura sloužila lidem,“ říká.
Dneska tisíc lajků, zítra ani jeden. Marketing je plný nekompetentních lidí, varuje Brejcha
Čtvrtstoletí pracoval pro značky jako Coca-Cola, Mars nebo Lidl. S těmito zkušenostmi tvrdí, že většinu firem brzdí nedostatečné vzdělání a kompetence lidí v marketingu. „Staví jen na pocitech, dojmech a trendech,“ říká jeden z našich nejzkušenějších marketérů Honza Brejcha. Změnit to podle něj může vzdělání v evidence-based marketing.
Zachránit, co se dá. Se sekerou se dají dělat kouzla, říká tesař a opravář historických staveb
Vyučil se truhlářem, ale postávat u mašiny ve fabrice ho nebavilo. To nebyla tvůrčí práce, jakou si František Ungr představoval. Pak se ale zčistajasna objevil návrh, který mu změnil život: „Ty, Franto, oprav mi hospodu.“ Dnes tradiční tesař z Brd vyspravuje staleté roubenky od Šumavy po Krkonoše. „Z každé opravy se snažím vytěžit maximum a to maximum tam zase zachovat,“ říká.
Není to jen kus železa, říká výrobce seker. „Tu svou“ od něj má žena, děti i Petr Pavel
Říká o sobě, že není kovář ani řemeslník a že jeho práce je spíš vyšší level kutilství. Petr Pěchota, renovátor a výrobce seker Peter’s Axes, které používá k práci i špičkový tesař František Unger a našly si cestu i k prezidentovi Petrovi Pavlovi, ovšem sklízí ve svém oboru uznání. „Všechno dělám sám. I kožená pouzdra. Jsem naprostý samouk,“ říká v rozhovoru pro projekt Doklidu.
Když řemeslo umíte, musíte předávat. Mladí ale nejsou zvyklí na fyzickou činnost, říká parketář
Má nakažlivý smích a smysl pro humor. Nerad se zbavuje věcí, které ještě můžou sloužit. Parketářský mistr René Caran dokáže číst staleté příběhy zašlapané do zámeckých podlah po celé Evropě. Otevíráme pro vás článek z tištěného vydání Finmagu.
Řemeslo musíte milovat, jinak to nejde, říká knihvazačka. Každá kniha se prý rozpadne jinak
„Lidé si většinou myslí, že jsem knihovnice,“ říká Jana Gutteková, zatímco jehlou prošívá hřbet sbírky básní. „A když jim řeknu, že jsem knihvazačka, že knihy vyrábím, tak se zarazí: A to jako jde?“ Odemykáme pro vás další podnikatelský příběh z našeho projektu Podnikavé Česko, který najdete i v aktuálním tištěném časopise.
Začínali za „socíku“, krámy objížděli trabantem. Dnes jsou paličky Pellwood pro bubeníky pojem
Do podnikání se Vojta Pelíšek nehrnul. Až když mu táta oznámil, že skončí s výrobou proslulých paliček pro bubeníky Pellwood, protože se chystá do důchodu, začal řešit dilema: Má se vzdát nesvobodné jistoty v korporátu a živnost po tátovi převzít? „Táta byl přesvědčený, že jeho firma s jeho odchodem končí,“ vzpomíná dnes mladý Pelíšek.
Začínali na půdě, dnes staví celé domy. Inženýr neinženýr, montérkám se nebráníme, říkají
Podnikat začínali v podkrovní cimře a pronajaté půlce garáže. Dnes staví Kamil a Lukáš Kučerovi po celých jižních Čechách dřevostavby pro „dobrý život a odpočinek”. A říkají, že rodinné podnikání je hlavně o důvěře, kompromisu a společné vizi.

Vedl firmu, svařil ponorku. Špona v oku? Horší jsou kuličky, říká osobitý svářeč
Dokázal svařit ponorku, několikrát zkrachovat a znovu povstat. Jirka Valášek, svářeč, kotelník a propagátor řemesla, bez kterého se lidstvo ještě dlouho neobejde. Miluje železo a tvrdí, že doba železná ještě neskončila, protože lžičkou z titanu si kafe nikdo míchat nebude. „Vždycky je potřeba si něco přivařit, je to takový český fetiš,“ říká v rozhovoru pro projekt DoKlidu.

„Us*r mu jí“. Kameničina je nejdřív krev, až potom peníze, říká mistr z jihu Čech
Kámen je kámen. Ten je vždycky svůj. Má duši a energii a když ho nebudete respektovat, nic s ním nesvedete. A ještě vám nafackuje, říká Richard Vondrášek, kameník, který se řemeslu starému jak lidstvo samo věnuje přes třicet let. „Zkušenosti jsou zásadní, ale stejně je to pořád jen odhadování,“ říká o tradiční práci s kamenem v rozhovoru pro projekt Doklidu.

Oprášil zapomenuté řemeslo. Vývěsní štít je vaše vizitka, říká písmomalíř
Rozhodl se obnovit písmomalířské řemeslo a změnit tak podobu českých ulic. Daniel Plavecký maluje cedule a nápisy na kavárny, hospody a knihkupectví, protože věří, že estetika veřejného prostoru každého z nás silně ovlivňuje. Mimo jiné říká, že kdyby zmizely nápisy „krach cen“, lidé by měli hezčí den. „A třeba by pak i ve volbách volili trochu jinak,“ říká v rozhovoru pro projekt Doklidu.















