Články na téma: mezinárodní měnový fond

Angela Merkelová a Christine Lagardeová vyřeší problém s děravým řeckým vědrem. Neporadí si však s řeckou zadlužeností.

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Řecká vláda prohrála na celé čáře. Zbývá už jen minimalizovat vzniklé škody.

Budou Řekové ještě příští rok platit eurem? Jak by mohl v praxi vypadat odchod Řecka z eurozóny? Ptáme se předních českých ekonomů.

Řecké parlamentní volby skončily vítězstvím radikální levice. Ta chce skoncovat s přísnými úspornými opatřeními, které zemi naordinovala Evropská unie. Stane se Řecko prvním odpadlíkem eurozóny? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha a dalších lidí ze světa financí.

„Prostě jsme chtěli dát šanci někomu, kdo ještě nevládl,“ vysvětluje mi jeden athénský mladík, kterého místo právničiny živí v čase krize taxikaření.

Po německých volbách nastane nová éra, říká komentátor Mark J. Grant. Éra, kdy si Evropa bude muset přestat lhát do kapsy.

Masové pouliční protesty jsou projevem toho, že model Mezinárodního měnového fondu je tváří v tvář ekologickým a energetickým výzvám neudržitelný.

Škrtáme, škrtáme – a pořád se nemůžeme proškrtat k lepším hospodářským výsledkům. Škrtání bez hlubšího rozmyslu, pro škrtání samo a pro hezčí obrázek u ratingových agentur, k nim totiž prostě nevede.

„To od teď bude maďarský premiér Viktor Orbán sdělovat zásadní informace tak, že je publikuje na svém facebookovém profilu?“ ptal se mě v pátek redaktor Rádia Česko, když se mnou dělal rozhovor o posledním skandálu šéfa budapešťské vlády. Ten oznámil odmítnutí podmínek, kterými podmiňuje Mezinárodní měnový fond a Evropská unie poskytnutí stabilizační půjčky, právě na sociální síti.

Když nebudeme hodní, dopadneme jako to zlobivé Řecko, které zas neplní podmínky, uložené mezinárodními institucemi. Tak se u nás strašívá. Tomáš Prouza ve svém komentáři připomíná, že v průšvihu jsou i státy, které se podmínky snaží poslušně plnit. Jen jim to vůbec nepomáhá, naopak. Ale o tom je asi třeba mlčet!

Evropští lídři neprožívají odpočinkové léto. Angela Merkelová z hor v severní Itálii volala Mariu Montimu a slibovala, že pro euro udělá „vše potřebné“. Italský premiér jezdil po evropských hlavních městech a snažil se, aby udržel úroky za úvěry co nejníže. Během své dovolené na ostrově Sylt přivítal německý ministr financí Wolfgang Schäuble amerického ministra financí Tima Geithnera. A muž, kterého všichni sledují, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, slíbil: „Do Polynésie nepojedu, je to příliš daleko.“

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond zase vedou Evropané. Nebýt tajných služeb, mohlo být všechno jinak.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

Jan Macháček se ptá předních ekonomů na jejich názor na aktuální události. Co si myslí Pavel Kohout o pumpování peněz do evropských bank?

Zachrání Mezinárodní měnový fond euro? Nezachrání. Ze dvou důvodů.

Maďarský premiér Viktor Orbán možná dokáže využít dvoutřetinovou většinu v parlamentu k upevňování své moci. Ekonomice se však daří stále hůř.

Eurozóna je prý marodící činčila. Když si tohle přečtete v novinách a náhodou máte v šuplíku pár diplomů ze studentských literárních soutěží, vjede vám krev do hlavy. Inspirace! Po letech!

Jan Švejnar a Vilém Semerák z institutu CERGE publikovali studii o možném rozpadu eurozóny a jeho pravděpodobném dopadu na českou ekonomiku. Výsledek – což asi nikoho nepřekvapí – je nepříznivý. Podle prezentovaných výsledků ekonometrického modelu by česká ekonomika poklesla nejméně o 4, 5 procenta, vývoz by poklesl o 11, 5 procenta a míra nezaměstnanosti by vzrostla nejméně na 10, 5 procenta.

Česká republika by měla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na „záchranu eura“. Rozvířila se bohatá domácí debata ohledně její vhodnosti či nevhodnosti. Tato debata však míjí jeden podstatný bod: proč a jak by vlastně měnový fond měl zachraňovat euro?