Články na téma: ministerstvo práce a sociálních věcí

Česko by se mohlo stát přívětivější zemí pro byznys. Pokud ovšem dotáhne do konce další digitální projekt, kterým je revoluční zjednodušení administrativních povinností pro firmy, a neutopí v něm miliardy korun.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dostalo zelenou. Návrh zákona, jehož cílem je především pomoci zaměstnavatelům, kteří musí pravidelně odesílat až 25 různých měsíčních hlášení na více úřadů, schválila vláda na svém středečním jednání. Hospodářská komora ho označila za průlomovou změnu.

Ministerstvo práce odpálilo počátkem roku další vlnu digitalizace. Týká se dávek nemocenského pojištění a je kulišárnou na firmy, kterým přidává práci. Pro stát ji musí dělat zdarma.

Pětadvacet různých pravidelných měsíčních hlášení nahradí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Vláda ho prezentuje jako „revoluční digitalizační projekt“, který firmám výrazně zjednoduší administrativu.

Zaměstnavatelé, jejichž provozovna byla při povodních vytopená, odříznutá od světa nebo od dodávek energií, surovin a podobně, musí svým zaměstnancům za dobu, kdy nemohli chodit do práce, vyplatit náhradu mzdy. Úřad práce jim teď polovinu přispěje. Přinášíme přehled, jak a za jakých podmínek o příspěvek v programu Povodeň 2024 žádat.

Poslanci definitivně schválili návrh, který začínajícím podnikatelům umožní odložit si platby sociálního pojištění. Pojištění doplatí pozdějí, na začátku mají mít podle navrhovatelů zákona mít možnost peníze směřovat do byznysu.

Vláda schválila program podpory firem, které postihly povodně. Pokud jejich zaměstnanci nemohli nebo nemůžou odvádět svou práci kvůli takzvaným překážkám v práci na straně zaměstnavatele, vyplácí jim zaměstnavatel náhradu mzdy. Na tu jim přispěje stát.

Minimální mzda v roce 2025 stoupne skoro o 2000 korun. S novým mechanismem jejího výpočtu podnikatelům končí čekání, jak a kdy vláda o výši minimální mzdy v dalším roce rozhodne. S posledním letošním dnem skončí taky zaručené mzdy.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v srpnu hodnoty 3,8 procenta a zopakovala tak výsledek z předchozího měsíce. Trh práce se po předchozím růstu nezaměstnanosti už dokázal vyrovnat se zpřísněním podmínek zaměstnávání brigádníků.

Minimální zálohy na sociální pojištění budou příští rok vyšší skoro o tisícovku. OSVČ ale zaplatí víc i na pojištění zdravotním. Dohromady budou podnikatelé s minimálními zálohami odvádět na povinných pojištěních skoro osm tisíc korun měsíčně. O víc než tisíc korun proti letošku.

Takzvaná flexibilní novela zákoníku práce měla přinést pracovnímu trhu větší pružnost. Některé ze změn, které dnes schválila vláda, skutečně zaměstnavatelům život usnadní, některé ale zase spíš zkomplikují. Tady je přehled.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v červenci oproti předchozímu měsíci narostla o 0,2 procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,8 %, uchazečů o práci bylo i 10 327 víc. Vysátý trh práce představuje podle ekonomů problém hlavně pro sektor stavebnictví.

Nelegálně zaměstnávající podnikatelé a firmy se mají od nového roku ocitnout na „seznamu hanby“. Podle ministerstva práce a sociálních věcí to má mít odrazující efekt, protože s těmito porušovateli zákona nebudou pak chtít další firmy spolupracovat. Hezká myšlenka, v praxi to ale zřejmě dopadne jinak. Tady je pár argumentů proč.

Vláda se částečně vzdává kontroly nad minimální mzdou. Ta má v příštích letech být kolem 45 procent průměrné mzdy. Novela zákoníku práce také zjednoduší systém zaručených mezd.

Nová pravidla pro home office jsou dobrou zprávou pro většinu zaměstnanců. Ne tak pro zaměstnavatele: jednou provždy prý budou muset pochopit, že pokud šetříte firemní toaleťák a kávovar, měli by vám platit víc.

Návrh koaličních stran platit dětem v mateřských a základních školách obědy ze státní kasy rozvířil v minulých týdnech bouřlivou diskuzi. Jak se na snahu politiků dívá Ivana Tykač, zakladatelka neziskového projektu Obědy pro děti, a co vedlo k podpoře dětí, respektive rodin v nepříznivé finanční situaci, ji?

Má smysl zvyšovat hranici životního minima, od kterého se odvozuje řada sociálních dávek, nebo v této oblasti není štědrost státu na místě?

„Obce a ani stát si nevědí rady, nedokážou dlouhodobě uplatnit politiku vedoucí k sociálnímu začleňování. Občas se sice najde výjimka, obecně ale vidíme hlavně řadu špatných rozhodnutí,“ říká Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi.

Páteř chystané vlády Andreje Babiše bude vychýlená doleva. Postarají se o to jak sociální demokraté, tak komunisté.

Minulý měsíc se naposledy sešla Odborná komise pro důchodovou reformu. Jakou práci od roku 2014 odvedla? Mají podobné pracovní skupiny vůbec nějaký smysl, mají vliv na rozhodování politiků v praxi, nebo slouží spíš jako okrasa či kouřová clona?

Stigmatizace rané předškolní výchovy je absurdní a nebezpečná.