Články na téma: obchodní bilance

Pro Českou republiku by to byla katastrofa, hodnotí odborníci dopad cel, kterými vyhrožuje nově zvolený americký prezident Donald Trump. Pocítily by to firmy i naše peněženky. Je tak na místě se ptát, jak by se taková cla projevila a na koho by dopadla nejvíc. A hlavně: lze se jim nějak vyhnout?

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Jméno Šinzó Abe skloňují v posledních měsících světová média ve všech pádech. Tedy aspoň média v jazycích, které pády mají. I ta ostatní jsou ale plná staronového japonského premiéra, prý strůjce dalšího japonského hospodářského zázraku. Nové svaly japonského hospodářství skutečně na pohled vypadají impozantně. Jenže mají spíš co do činění s anaboliky než s poctivým zvedáním železa.

Olympijská sláva v Londýně skončila. Co ale na kolbištích, která jsou otevřená pořád, na kterých se nesoutěží jen jednou za čtyři roky. Pavel Kohout hodnotí hospodářské výkony zemí světa. Kdyby se konala ekonomická olympiáda národů, kdo by získal medaile? V čem by se soutěžilo? A jak si vede Česko?

Relativní slabost naší měny má jasné vysvětlení.

Španělsko trpí bankovní krizí a rekordní nezaměstnaností. Obchodní bilance se propadá. Veřejný dluh se blíží k 80 procentům HDP. Přitom ještě nedávno byli Španělé dáváni za příklad dobrých hospodářů.

Přinášíme třetí a zároveň poslední díl analýzy Pavla Kohouta, psané exkluzivně pro Finmag.

Diskuze kolem Řecka vytěsnily z veřejné pozornosti podstatnější záležitosti. Na Řecko jen k jeho smůle připadla role obětního beránka. Záchrana tohoto státu je ve skutečnosti veřejnou ekonomickou popravou. Propaganda se snaží přesvědčit Evropany, že jejich kontinent stojí a padá s rozpočtovou zodpovědností. Kdo neposlechne, bude popraven.

Uprostřed rámusu kolem Řecka jdou stranou významnější zprávy. Kdo například ví, že Evropská centrální banka od počátku krize napustila do evropského bankovnictví téměř bilion eur? A kdo si povšiml, že francouzská obchodní bilance padá do minusu jako kámen?

Italské dluhopisy lámou rekordy. Ne každý milník je ale důvodem k oslavě. Právě naopak. Výnosy z desetiletých dluhopisů vystoupaly o 48 bazických bodů na 7,25 procenta, dvouleté pak vyskočily dokonce o 73 bodů na 7,11 procenta. Podle expertů jde o hraniční hodnotu, která není dlouhodobě udržitelná. Společně s výnosu dluhopisů pak rostly i pojistky proti úvěrovému selhání. Co se stane, pokud se Italům a Bruselu nepodaří trhy uklidnit? A je to vůbec možné? Více v exkluzivním rozhovoru s Pavlem Kohoutem.

Spojené státy každoročně spotřebují zboží v hodnotě o 600 miliard dolarů vyšší, než je jejich vlastní produkce. Tento schodek musí krýt dovozy, na které si půjčují od celého světa. Co by se mohlo zdát jako ohromná globální nerovnováha, je zdánlivě v pořádku, na americkém obchodním deficitu je totiž založen současný světový měnový systém.