Články na téma: spotřebitelské úvěry

Na jaře dostaly banky nakázáno: pokud přijde dlužník, že kvůli virové sezóně nemůže splácet, počkejte mu se splátkami. Virová sezóna na podzim pokračuje, odklad ale v listopadu ale končí. Banky slibují, že budou k lidem v potížích dál vstřícné.

„Všichni si myslí, že naši obchodní zástupci jsou chlapi, co mají dva metry a sto dvacet kilo. Z osmdesáti procent jde o ženy. Stejný člověk, který půjčku sjednává, pak každý týden vybírá jednotlivé splátky,“ vysvětluje v rozhovor šéf úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička.

Dokážou na českém trhu uspět peer to peer platformy, které při půjčování peněz vynechávají banky?

O byznysu na druhém konci světa, systému půjček v rozvojových zemích, divokém životě v Indii a boji s monopolem na Filipínách. Příběh manažera Vlastimila Hrabala.

U každé nabídky úvěru musí být dneska plný ruksak informací, aby se každý mohl bez obtíží dozvědět, za jakou cenu a za jakých podmínek si půjčuje. Jenže ouha – jsou lidi, kteří vědět nechtějí. Říkají, že si mám půjčit, abych se měl líp, tak si půjčím. Skupina poslanců z KDU-ČSL proto přichází s návrhem reklamu na půjčky prostě zakázat. Může to fungovat?

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje oproti bankám: střadatel totiž ke svému úročenému vkladu musí přidat ještě peníze navíc, ty se ale neúročí. ANO spořitelní družstvo se přesto loni dostalo ze ztráty a letos už chce počítat zisky.

Někteří lidé přesouvají na internet prakticky celý svůj život, jiní alespoň většinu svých nákupů. Michal Šmída tvrdí, že ví, jak za zboží z webu chceme opravdu platit. „Je potřeba zabít dobírku,“ hlásal titulek našeho rozhovoru před rokem a půl, když Šmídův projekt Twisto startoval.

Ekonomická krize je už zapomenuta a Češi se zase zadlužují jako diví. Bohužel se to netýká jen těch, kteří si to můžou dovolit. Podaří se novému zákonu o úvěru pro spotřebitele omezit byznys lichvářů?

Půjčování peněz je práce, která si žádá tvrďáka, ramena, lokty, energicky vysunutou bradu... Omyl. Půjčování peněz – nebo přesněji zprostředkování půjček – potřebuje empatii a entuziasmus. Tak tomu aspoň věří Lucie Tvarůžková.

„Půjčku chápeme jako zboží, a podle toho by se daná instituce k člověku měla chovat – jako k zákazníkovi,“ říká Lucie Tvarůžková, spoluzakladatelka peer to peer platformy Zonky.

Ministerstvo financí chce pořádně zregulovat trh nebankovních půjček. Nebankovním poskytovatelům úvěrů výrazně zpřísní pravidla a nově na ně bude stejně jako na banky dohlížet ČNB. Pomůže to spotřebitelům? Ptáme se advokátů Tomáše Sokola a Petra Němce, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, Daniela Hůleho z Člověka v tísni a také Heleny Kolmanové z ČNB.

Autobazarová půjčka má tři strany. Zákazníka, úvěrovou společnost a autobazar jako zprostředkovatele. Zákazník býval bit a zdá se, že za to přichází trest. Zatím dopadá na úvěrovky. Miloš Borovička, právník dTestu, ale upozorňuje na roli bazarů samotných: „Zástupci úvěrových společností naznačují, že se nechali natlačit do něčeho, co se jim už příliš nelíbí a ani zas tak nevyplácí. Samozřejmě je ale nikdo nenutil s pistolí u hlavy…“

Nestačí vám peníze do výplaty? Ve vašem napnutém rozpočtu se objevila dírka a potřebujete ji jen na pár dnů zalepit? Snadná pomoc, pár tisícovek vám na několik dní půjčíme, prakticky hned. Není v tom švindl, ale zaplatíte je pořádně draho. V Česku se zabydlují finské půjčky. Co si o nich myslet?

„Pět nebankovních společností nabízí férové půjčky, které obstojí v konkurenci bank. Tisíce jiných zkouší pořád stejný podfuk. Jejich cílem je udělat si z dlužníka vazala, dojnou krávu, která nedej bože, aby splácela,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Kde má smysl si půjčit? Komu se vyhnout obloukem? I o tom jsme si povídali v první části našeho rozhovoru.

Banky jsou po nejnovějším rozhodnutí Ústavního soudu zase na koni. V úvěrových dostizích ale nemůžou cválat, jen klusat. Jsou zapřaženy před vozík, ve kterém se ohání bičem sebevědomý klient.

S právníkem Petrem Chmelíčkem jsme rozmlouvali nejen o spotřebitelském právu a o boji o bankovní poplatky, ale také o tom, jak jsou Češi ochotni domáhat se svých práv a peněz u soudu. A o tom, že je možné si na soudní řízení, pokud v něm jde o peníze, sehnat investora, který za procenta ze „zisku“ pokryje náklady na proces.

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz ekonom Petr Teplý.

Velká voda nám přinesla půjčky na odstraňování následků povodně. A možná taky konečně i šanci chytit lichváře do pasti formulací současného trestního zákoníku. Otázka je, jestli si pro ně do té pasti někdo bude chtít sáhnout.

Když německý soud rozhodl, že poplatek za vedení úvěrového účtu, který vybírají některé tamější banky, je nezákonný, řekl si právník Petr Němec o peníze zpátky ve své české bance. Logika byla jednoduchá: německé a české zákony mají společný vzor, evropské směrnice, i jejich výklad by měl být tedy podobný. Peníze zpátky dostal – a spustil lavinu. Sledujte s námi jeden z nejzajímavějších sporů mezi bankovními otesánky a spotřebiteli, jaký poslední roky nabídly.

Mladý právník Petr Němec dokazuje, jak velké nepříjemnosti může bankám způsobit člověk, který se rozhodne bojovat proti nesmyslnému poplatku. Přečtěte si exkluzivní rozhovor pro server Peníze.cz.

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.