Ivan Adamovič

Osmadvacátého ledna nás zastihla smutná zpráva o smrti Oldřicha Kulhánka. V nedožitých třiasedmdesáti letech v něm odešel grafik světového významu a kromě jiného autor podoby moderních českých bankovek. Dovolte nám u této příležitosti oprášit záznam z návštěvy v jeho ateliéru, který Finmag přinesl v říjnu roku 2009.

Umíte si představit, že byste začali žít zcela bez potřeby peněz? Brit Mark Boyle, zakladatel hnutí Freeconomy, to zkusil a zjistil, že to není zdaleka tak strašné. Jen si musíte přeskládat některé priority. Jeho návod může znít šíleně, ale zkuste té představě dát alespoň na vteřinu šanci.

Bojovníci s větrnými mlýny mohou být buď smutní hrdinové, nebo teatrální exhibicionisté. Dokumentarista Michael Moore se ve svém novém filmu demaskujícím samotný kapitalismus nebezpečně blíží k tomu druhému případu. Snímek O kapitalismu s láskou má českou premiéru 4. února.

Drahým autem přilákáte společnici na jednu noc, ale ne budoucí manželku. I takové výsledky vycházejí z psychologických experimentů amerických a kanadských vědců, s nimiž nedávno seznámil čtenáře magazín New Scientist.

Koncem roku bývá zvykem bilancovat či nahlížet za horizont událostí do věcí příštích. Osobně to pokládám za lehce pošetilé (proč zrovna teď a ne jindy?), ale v konkrétních případech někdy i inspirativní.

Čtení nejen pro ženy: Mýtus číslo 1: Vyznat se v počítačích je sexy a dají se na to balit kočky. Mýtus číslo 2: Lidi od počítačů zaujímají spodní příčku firemního žebříčku, to už radši na rande s poslíčkem. Jak se v tom vyznat? Možná jde o rozdíl mezi „geekem“ a „ajťákem“.

Slavného spisovatele science fiction a popularizátora vědy Arthura C. Clarka se lidé často ptali, zda věří na UFO, tedy na létající talíře domněle přilétající z vesmíru. Clarke odpovídal: „Kdybyste viděli tolik různých UFO, jako jsem v životě viděl já, také byste v ně přestali věřit.“ Mohl bych tento výrok pozměnit a říct: „Kdybyste četli o tolika koncích světa, také byste se ho přestali bát.“

Že snížení emisí skleníkových plynů nebude zadarmo, je každému jasné. Bitva mezi zeleným myšlením a emisemi se zatím rozhoduje nad občanovou peněženkou. Politici nechtějí ztratit hlasy voličů, a tak váhají s nepopulárními opatřeními. Nové výzkumy v USA a Velké Británii ukazují, že problém může být pouze ve špatném marketingu celé operace.

Banky prý hledají nové strategie jak obnovit užší kontakt se zákazníky a dostat je fyzicky do svých poboček. Píšeme o tom v chystaném prosincovém Finmagu. Ale když už se člověk dostaví, nestačí se divit.

Je novinář slouhou vyšších zájmů, nebo suverénním hlídacím psem demokracie? Takové otázky jsme se dotkli v rozhovoru s mediálním odborníkem Jaromírem Volkem, který vyjde v prosincovém Finmagu.

Svět zvedá hlavu skloněnou finanční krizí a už se na nás valí další katastrofa, zatím jen z pláten kin, ale kdo ví? Dnes má českou premiéru katastrofický snímek 2012.

Pavel Kohout na nedávné autogramiádě své knihy poznamenal, že neklamné příznaky krize viděl již řadu let před tím, než vypukla. Jenže Pavel Kohout se o tom nešířil, a jestli ano, tak s příliš velkým předstihem. Ono není snadné pustit si ústa na špacír a stát se prorokem. Zvlášť když se proroctví vyplní. Zač je toho loket si na vlastní kůži užil třicetiletý dálkový student ekonomie Park Dae-Sung z Jižní Koreje.

V chystaném čísle magazínu Finmag se podrobněji zaměříme na hazard a sázení, možná inspirováni životním příkladem Michala Horáčka, jenž zdobil obálku čísla říjnového. Jak známo, sázky se uzavírají také na vítěze prestižních literárních cen, jakou je Man Bookerova cena, nebo přímo Nobelova cena za literaturu.

Kypr se nachází v eurozóně, a přestože je to země malá a ještě nedávno víceméně rozvojová, ceny tam jsou vyšší než u nás, což Kypřané svádějí právě na přijetí eura. Ještě nedávno tu chodili po ulicích oslíci zapřažení do vozíků, dnes tu jen stěží objevíte cokoliv připomínajícího chudobu. Města procházejí zuřivou urbanizací a vesnice jsou jako vymalované, některé mají dokonce uprostřed pěší zónu plnou lákavých krámků.

Tento týden v úterý vyšlo v angličtině dlouho očekávané pokračování bestselleru Da Vinciho kód od Dana Browna. Pětisetstránková kniha se jmenuje The Lost Symbol (Ztracený symbol) a jak všichni už dlouho vědí, jejím ústředním námětem jsou mystéria kolem řádu svobodných zednářů.

Někdy v polovině 80. let si skupina spisovatelů science fiction uvědomila, že budoucnost, jaká je zobrazována ve vědecko-fantastických románech, je čím dál méně pravděpodobná. Svět současnosti dobývala výpočetní technika nabízející tak pozoruhodné proměny společnosti a člověka, že číst si v takové době o mimozemšťanech jim připadalo lehce nepatřičné.

Lifestylový magazín Economistu Intelligent Life se s mírným předstihem ohlédl za dominantními kulturními trendy prvního desetiletí nového tisíciletí. (Anglojazyčný svět pro první dekádu zavedl novotvar „noughties“. Mám pocit, že čeština se s tím ještě nijak nevypořádala.) Vybraný tým publicistů jmenoval osobní kandidáty na „trendy“ fenomény. Název článku i-Dekáda hovoří jasně o tom, co v odpovědích dominovalo.

V září vyjde časopis Finmag ve zcela nové podobě. Přinese také rozhovor s ekonomem Tomášem Sedláčkem o jeho bestselleru Ekonomie dobra a zla. Jak už to tak bývá, řekli jsme si víc, než se do časopisu vešlo. Nabízíme vám část rozhovoru, kterou (s výjimkou poslední otázky a odpovědi) v časopisu nenajdete.

Když jsme s kolegou Martinem Vlnasem zpovídali Tomáše Sedláčka pro chystané číslo tištěného Finmagu, ptali jsme se ho, proč ve své Ekonomii dobra a zla nepíše o Marxovi a jeho učení. Sympaticky otevřeně se přiznal, že z velké části kvůli obavě, jak česká veřejnost přijme jakoukoliv zmínku o zakladateli komunismu.