Marie Urubková

Sedm kilogramů malin v jediné lahvi, nově s přívlastkem světový šampion. Zlínská firma Martenz znovu vypálila rybník lihovarnické elitě, když si z prestižní soutěže destilátů v Londýně přivezla zlato. „Domácí automaticky neznamená dobrá,“ upozorňují autoři proslulé malinovice.

Projela padesát zemí světa, ale nejlepší kremroli ochutnala před čtyřiceti lety u své švagrové. Olga Gřundělová začínala v kuchyni, dnes voní její Staroměstské máslové trubičky od Prahy až po Ostravu. Vloni cukrářka rozjela trubičkový e-shop a letos převádí sladký byznys na své děti. „Za třicet let se český zákazník nezměnil. Vždy dokáže ocenit kvalitní výrobek,“ říká cukrářka.

S nadsázkou jí říkají valašský Apple. Firma ROBE lighting vyrábí světla, bez kterých se neobejdou ani velká světová show. V záři jejích produktů vystupují přední hvězdy jako kanadská zpěvačka Céline Dion nebo kapela Metallica.

Dezerty v injekčních stříkačkách už neservíruje. Šéfkuchař Přemek Forejt sám říká, že v restauraci Entrée už se „vyklidnili“. Chuť experimentovat mu ale zůstala a olomouckému podniku se pořád daří. Bojuje jen s problémem najít lidi. „Špičková kuchyň je puzzle, kde do sebe všechno zapadá, a protože děláme ve službách, personál musí být super,“ uvědomuje si.

Před patnácti lety udělal jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Smaltované cedule vyměnil za bylinky a z čejkovického Sonnentoru vytvořil jedničku na trhu, která vědomě odmítá dotace. Josef Dvořáček má jasnou vizi: s téměř půlmiliardovým obratem dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Často se setkává s nepochopením a výsměchem. Vytyčit si hranice a vybočit ze stereotypu je přitom jedno z umění, které generace Z ovládá bravurně. „Rychle se adaptujeme, a to je naše přednost,“ tvrdí o generaci Z Bára Stárek. A podnikatelům radí, aby těchto předností využili.

Otrhané džínsy střídá kult. Módu první republiky si vyhlášený krejčí Jaroslav Mejta jaksepatří užívá. Muž mnoha tváří. Obleky na míru šije více než třiatřicet let. Jeho příběh je cokoliv, jenom ne všední.

Vášnivý letec a nadšený motorkář rozpohybovali svět pod značkou Raveo. Firmu, která se zabývá prodejem elektropohonů, vypiplali od nuly a za celých třináct let neměli jedinou půjčku. Přijde doba, kdy budeme platit daně za roboty, tvrdí Radek Kaňovský a Aleš Zapletal.

Měl to být hec. Vytiskneme cello a pověsíme ho na zeď. Dnes jsou jediní na světě, kterým stačí k výrobě hudebních nástrojů 3D tiskárna. Jan Tobolík a Ondřej Kratochvíl vyprávějí o své posedlosti vůní popcornu i revoluci, kterou přerovské Sensio.cz v hudební branži ještě způsobí.

Foukal pohár pro papeže i lustry pro Bocci. Když se měl rozhodnout, jestli utratí milion za plyn, nebo pec vypne, neváhal ani minutu. Rok po krizi dodává luxusní dýmky do Dubaje a jede „do plných“. Ladislav Breznický a jeho skleněný svět v kostce. Račte vstoupit.

Svým dětem vždycky říká, že stejně jako hloupý Honza musí jednou sbalit to nejnutnější a vyrazit do světa na zkušenou. Podobně to udělal také on. Potkal princeznu, získal půl království v podobě ABO valve a dnes dělá s majiteli zlatých dolů pohádkový byznys. Pavel Pohořský se svou ženou Petrou tvrdí, že mít toulavé boty se zatraceně vyplatí.

Martinu Horákovi se podařil skutečný majstrštyk, když přesvědčil svět o tom, že nejlepší skládací lodě se dělají na Moravě. Od Kanady až po Havaj jich prodal přes tři tisíce, což už je docela slušná flotila. Plachetnice se stanem nebo létající katamarán? Tohle není fikce. To je Minicat.

Začínal s šesti zaměstnanci, kteří fungovali stylem „Přijdu si do práce, kdy chci.“. Výplaty počítal na kalkulačce. A zažil časy, kdy na ně nebylo. Dnes vyváží Tomáš Dudr pilové pásy do čtyřiceti zemí světa a jeho Dudr Tools patří mezi světový unikát.

Z hromady šrotu si dva podnikatelé Rudolf Ševců a David Minařík svépomoci postavili pec. Když se chystali nastěhovat čtyřtunový kolos dovnitř, propadla se jim podlaha. V Sehradicích nechali kus života. Dnes jejich Valašský chleba ale znají až v Praze. A chtějí ho dostat i do dalších českých měst.

Když si Emil Zátopek v roce 1952 v Helsinkách třikrát zaběhl pro zlatou medaili, navždy vstoupil do světových dějin. Dokázal něco, co se do té doby nikomu nepodařilo. Jako vítěz odchází z byznysu v těchto dnech také zakladatel Ovečkárny, dvaatřicetiletý Martin Bernátek.

Kdyby se zakladatel Ovečkárny Martin Bernátek narodil o osmdesát let dřív, s olympionikem Emilem Zátopkem by si v mnohém rozuměl. Neběhá, zato je vášnivý cyklista. „Vytrvalost je jedním z hlavních pilířů jakéhokoliv profesně úspěšného člověka. I když to může být přirozeně vrozená vlastnost, i ta se musí pilovat. A v tomto směru není snad nic lepšího než sport,“ říká.