Velký investiční seriál: Podílové fondy. Vyplatí se investovat pravidelně, nebo jednorázově?
Jaké jsou výhody a nevýhody pravidelných a jednorázových investic do podílových fondů? Co se u jednotlivých typů investic nejvíc podceňuje? A jaké jsou rozdíly v poplatcích? Přečtěte si další díl našeho seriálu pro začínající investory.

Po úvodním článku o investování do podílových fondů a navazujícím textu, který vás seznamoval s tím, kdo se vlastně v investičních společnostech o vaše peníze stará, se v rámci našeho Velkého investičního seriálu přesuneme k otázce, zda je lepší do podílových fondů posílat peníze jednorázově, nebo pravidelně. Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky Jana Michalíková připomíná, že rozhodující jsou vždycky individuální preference investora: „Jestli má zájem koupit si konkrétní fond, nebo má k dispozici větší částku, pak je pro něj vhodná jednorázová investice, pokud chce investovat dlouhodobě a po menších částkách, tak jsou pro něj určeny pravidelné investice.“
Nevíte, kde začít?
Chtěli byste začít s investováním, jen nevíte kde?
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
Pravidelné investice jsou oblíbenější
Zástupci investičních společností shodně hlásí, že od vypuknutí poslední finanční krize se stále víc lidí přiklání k pravidelným investicím. Bohužel nejde o důsledek nějaké promyšlené strategie, ale o ukázkový příklad investování podle „zpětného zrcátka“ – tedy o jednu ze základních investičních chyb. „Největší přílivy prostředků jsme zaznamenali v první polovině roku 2007, tedy v době, kdy trhy už dlouho výrazně rostly, a naopak nejnižší vklady a nejvýraznější výběry jsme evidovali v březnu 2009 – v době, kdy byly trhy nejníž. Investoři v podstatě nakupovali nejdráž a prodávali nejlevněji, tedy nejhorším způsobem, jaký si lze představit. Naštěstí většina klientů poklesy ustála a brzy své ztráty dohnala. Nicméně od té doby jsou investoři obecně výrazně opatrnější a volí raději pravidelné investice,“ říká ředitel prodeje společnosti Conseq Richard Siuda.
Portfolio manažer Partners investiční společnosti Martin Mašát také upozorňuje, že bychom nikdy neměli z úvahy vyloučit svůj investiční horizont: „Pokud se někdo rozhodne investovat na delší dobu, tedy pět let a víc například do akciového fondu, tak by ho opravdu neměly stresovat denní výkyvy hodnoty fondu v řádech procent, protože v delším období to má na výkonnost fondu marginální vliv.“
Velký investiční seriál

Pokud už jste zjistili, že jenom šetřit nestačí, a chtěli byste se začít rozkoukávat ve světě investic pro obyčejné lidi, je tu právě pro vás náš nový Velký investiční seriál:
- Kdy a proč začít?
- Od koho si nechat poradit a komu se radši vyhnout
- Sázky na jednu kartu se nevyplácejí. Diverzifikujte
- Riziko. Váš věrný kamarád
- Ochrana investora. Kdo mu pomůže v nesnázích?
- Letadlo s garancí tvrdého přistání
- Výnosy z investic a daně
- Kroťte chamitivosti, ale i strach
- Proč v investicích zaostáváme za Západem
- Jak investovat v krizi? Zapněte autopilota
- Podílové fondy: Úvod
- Kdo se stará o vaše peníze
Proč nespoléhat jen na spoření, ale také investovat? Dobré důvody vám v rozhovoru představí Jan Vedral
V pravidelné anketě vám poradí odborníci
Průměrujte náklady, snížíte riziko
Ten, kdo chce své peníze průběžně zhodnocovat v dlouhodobějším horizontu, se nejspíš přikloní k pravidelným investicím. Kromě toho, že člověka naučí odkládat spotřebu, spořit a dodržovat investiční strategie, je jejich výhodou především takzvané průměrování nákladů. „U jednorázových investic podléhá investorská veřejnost velmi často efektu minulých výnosů. Při pravidelné investici si zkrátka nastavíte trvalý příkaz a máte jistotu, že budete nakupovat, ať už budou trhy růst, nebo klesat. Tím, že investujete stále stejnou částku, nakupujete menší množství podílových listů při růstu cen a naopak za nižší ceny nakupujete vyšší počet. Díky tomuto efektu, který se také někdy označuje jako „diverzifikace v čase“, se při poklesu cen velmi rychle snižuje i průměrná nákupní cena, díky čemuž se po případné krizi na finančních trzích investor dostává velmi rychle do zisku,“ vysvětluje Richard Siuda.
Jedním dechem ale dodává, že si investor musí uvědomit, že průměrování nákladů je nejsilnější na začátku investování, kdy je celková výše portfolia nízká, a jeho efekt v čase postupně slábne. Pokud dosahují vaše investice například stovek tisíc korun, potom vás pravidelně investovaných tisíc korun měsíčně nezachrání. „Proto doporučujeme pro dlouhodobé pravidelné investice volit programy životního cyklu, které portfolio ke konci programu postupně zkonzervativňují,“ říká Siuda.
Neplatí navíc ani to, že vám pravidelné investice v dlouhodobém horizontu za každou cenu vydělají víc než investice jednorázové. Pokud totiž budou trhy v průměru růst, potom byste víc vydělali tak, že vše investujete hned. Tím, že investujete později, se naopak o část výnosů připravujete. Nezapomínejte ale na to, že vyšší výnos je vykoupen vyšším rizikem – to znamená vyšším kolísáním hodnoty investice u jednorázové varianty v porovnání s pravidelnou.
Jaký je rozdíl v poplatcích?
Začínající investory jistě zajímá také to, jak se u podílových fondů liší pravidelné a jednorázové investice z hlediska poplatků. S investicemi jsou spojeny dva základní druhy poplatků – vstupní a manažerský. Manažerský poplatek se počítá průběžně po celou dobu investice vždy z aktuální hodnoty portfolia – mezi jednorázovou či pravidelnou investicí tak v tomto případě není žádný rozdíl. Jiné už je to ale u vstupního poplatku, který by měl hradit počáteční náklady, tedy především distribuci, zpracování smlouvy, nastavení investičního programu a tak dále. „U jednorázové investice se tento poplatek počítá procentem z investované částky, například za investici sta tisíc korun do akciového fondu zaplatíte pět procent, tedy pět tisíc korun. U pravidelných investic se vstupní poplatek aplikuje podobně jako u jiných produktů odvozením od cílové částky. Například pokud chci investovat do akciového fondu tisíc korun měsíčně po dobu dvaceti let, zaplatím vstupní poplatek z cílové částky 240 000 korun při sazbě 3,5 procenta, tedy celkově 8400 korun. Poplatek může investor uhradit zvlášť, případně se strhává z prvních pravidelných vkladů. Například z každé tisícikoruny měsíčně se 250 korun investuje a 750 korun strhne na vstupní poplatek,“ názorně vysvětluje Richard Siuda.
Při sjednávání smlouvy s vybranou investiční společností si nezapomeňte zkontrolovat všechny náležitosti. Mohlo by se vám totiž přihodit, že narazíte na vykuky, kteří si na klientech chtějí vzít víc, než je obvyklé. „Na našem trhu působí jistá neseriózní firma, která si na rozdíl od zavedených zvyklostí účtuje dva poplatky – jednorázový ve výši čtrnáctinásobku měsíčního vkladu za „poradenství“ a kromě toho také průběžný z každého vkladu. Paradoxní je, že spoustu klientů dokáže přesvědčit, že ještě ušetřili,“ varuje finanční analytik Aleš Tůma.
Související témata