Odcházející šéf České spořitelny: Přežijí bankovní kolosy vstup do digitální éry?
Vstupujeme do digitální epochy, ve které se svět bankovnictví od základů změní. Banky v současné podobě prý nemají šanci na přežití. Budeme už v roce 2020 žít pod neustálým dohledem technologií, které nám budou radit, co dělat? Přečtěte si poslední rozhovor s Pavlem Kysilkou v čele České spořitelny.
Už za pár dnů vstoupí do nové životní etapy. Jedna z nejvýraznějších postav našeho bankovnictví s koncem letošního roku opustí Českou spořitelnu, které v posledních pěti letech šéfovala. Když si s ekonomem Pavlem Kysilkou povídám o situaci na českém bankovním trhu, je jako vždy rozvážný a věcný. Zároveň se nebojí otevřeně mluvit o tom, co mohl ve své funkci udělat jinak. Ve chvíli, kdy se dostaneme k novým technologiím, je ve svém živlu. Zapáleně vypraví nejen o tom, jakým způsobem bude do pěti let probíhat komunikace klientů se svou bankou, ale i o tom, jak nám budou mobilní aplikace podávat zprávy o našem aktuálním zdravotním stavu.
Pavel Kysilka
Narodil se v roce 1958. Vystudoval fakultu ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Během let 1986–1990 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a podílel se na řadě publikací zaměřených na transformaci naší ekonomiky. V roce 1990 se stal proděkanem pro vědu na národohospodářské fakultě VŠE. Zároveň působil jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku. Vedl projekty podpory malých a středních firem a založení Českomoravské záruční a rozvojové banky.
V roce 1992 byl jmenován členem bankovní rady Státní banky československé. Připravoval měnovou odluku Česka a Slovenska a řídil zavádění české koruny. Působil také jako expert Mezinárodního měnového fondu a podílel se na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí. V roce 1993 se stal viceguvernérem ČNB, v roce 1998 jejím výkonným guvernérem. Před příchodem do České spořitelny působil v Erste Bank Sparkassen v Praze jako výkonný ředitel pro oblast IT, organizace, lidských zdrojů a služeb. V roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Od ledna 2011 vykonává funkci předsedy představenstva.
Jak hodnotíte pět let, které jste strávil v čele České spořitelny?
V podstatě šlo o pokrizová léta. Naše ekonomika se v problémech potácela zbytečně mnohem déle než sousední země a zbytek Evropy. Českou spořitelnu jsme ale přesto tímhle obdobím provedli při vysoké ziskovosti a výborných finančních výsledcích. Symbolické je pro mě i to, že odcházím na přelomu dvou zásadních etap její historie.
Co tím přesně myslíte?
Končí průmyslová epocha a nastává epocha digitální. Dramaticky to změní všechny druhy byznysu – od bankovnictví, energetiky, automobilové výroby, přes šoubyznys až po zdravotnictví. Zajímavé bude sledovat, jestli tuhle revoluční změnu dnešní banky vůbec přežijí. Já jsem přesvědčený, že ano, ale rozhodně ne v současné podobě.
Jak se s touto změnou dokáží popasovat velké banky? Na jednu stranu mají dobré zázemí a hodně peněz, zároveň je ale vždycky těžší měnit nastavený směr u velkých kolosů než u malých flexibilních firem.
To je dobrá otázka. Velikost samozřejmě znamená finanční sílu. Máte příležitost velké změny ufinancovat. Můžete si dovolit dělat menší chyby, protože vás ekonomicky nepotopí. Tím ale všechny výhody končí.
A nevýhody?
První nevýhodou je dědictví v oblasti IT. Bankám brzy nezbyde nic jiného, než dnešní systémy zmačkat a hodit do koše. V tomhle případě je nepůjde předělávat, prostě se bude muset na zelené louce vytvořit něco nového.
Hodně nebezpečný je pro velké banky také syndrom úspěchu. Velké a úspěšné firmy mají totiž tendenci si říkat, proč něco měnit, když jim to doteď dobře funguje. To je ale hrozně nebezpečný způsob uvažování. Přesně tohle si dřív říkaly i firmy jako Nokia nebo Kodak. Ten přitom vlastnil licence na nové technologie, ale nepřehodil na ně včas výhybku. V roce 1996 zaměstnával 140 tisíc lidí a měl tržní kapitalizaci 2,8 miliardy dolarů. V roce 2012 byl v bankrotu. A teď se podívejme na Instagram, který se právě v roce 2012 prodával za jednu miliardu dolarů ve chvíli, kdy zaměstnával třináct lidí. Jde o názorný příklad přechodu na nový model technologií, ale i na nový model zaměstnávání. Dnes už nemusíte mít stovky nebo tisíce stálých zaměstnanců a nepotřebujete vlastnit velká aktiva, abyste mohli dobře fungovat a mít vysokou cenu.
Kdo šetří, má tyhle tři
Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry zautomatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.
Měly by se tedy velké instituce snažit zploštit svoji strukturu, aby nebyly tolik složité?
Přesně tak. Zbytečná složitost je pro ně další hrozba. Velké korporace dnes mají spoustu výborů, procesů a věcí, které musí nejdřív schválit vlastník. To všechno vám samozřejmě nepřidává na rychlosti. A jestli je digitální revoluce a budoucí digitální epocha s něčím spojená, tak je to právě rychlost. Už nemáte čas a příležitost s něčím vyčkávat a dlouze rozmýšlet. Musíte jít odvážně kupředu a nebát se experimentovat. Třeba se vám z deseti experimentů ujmou jenom dva a na zbylých osmi propálíte peníze, nic jiného vám ale nezbývá. Pokud chcete investovat jenom do osvědčeného řešení, můžete tím ztratit klidně rok a půl života. A až s tím přijdete na trh, tak třeba zjistíte, že máte za konkurencí několikaměsíční zpoždění.
Co přesně znamená přechod do digitální epochy pro Českou spořitelnu?
Spořka má jednu velkou výhodu – silný tým lidí, kteří jsou myšlenkově otevření inovacím. Mají energii, chuť a velký drajv. I díky tomu jsme v posledních letech přicházeli na trh se spoustou inovací, které se tady dobře ujaly. Lidský materiál je nejdůležitější aktivum, které jako firma do budoucna máte. To by si měl uvědomit každý šéf.
Neměl jste problém s tím, že pro náš trh volíte určitou strategii, ale zároveň se musíte přizpůsobovat politice celé skupiny Erste?
Vždycky je dobré tyhle věci sladit. Erste se musí naučit, jak všechny významné změny vytvořit na jednom místě pro celou skupinu. Dneska se už minimalizují silná národní specifika. Generace Y – nebo chcete-li millennials či i-generace – je globální. Vyrostla na internetu a nerozlišuje, jestli využívá něco, co bylo vytvořené na Novém Zélandu, v Kanadě nebo v Česku. Je to už digitální svět bez hranic.
Cash je král
Je král mrtev?
Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?
Jak budou v digitální epoše vypadat bankovní produkty?
Většina dnešních produktů je stavěná tak, abyste zašli na pobočku, kde vám bude zaměstnanec banky všechno složitě vysvětlovat. Po pár vteřinách ale stejně přestanete vnímat a produkt si sjednáte podle toho, jestli danému člověku věříte, nebo ne. Banky budou muset přijít s produkty a službami, které jsou tak jednoduché a srozumitelné, že jim klient porozumí i bez hlubších finančních vědomostí. U výrobce aut vás taky většinou nezajímá, jaký využívá software a jaké dává součástky do motoru. Prostě jen chcete, aby vás auto bezpečně, pohodlně a rychle odvezlo z místa na místo. Stejné to bude s finančními produkty. Klienty bude zajímat, jestli v danou chvíli skutečně vyřeší nějakou jejich životní potřebu.
Všechna tahle jednoduchá řešení navíc musí být dostupná v mobilu. Do mobilu se vám musí vejít celá banka. A opravdu zdůrazňuji slovo celá. Ne, že si tam člověk přečte o produktech, předvyplní formulář, ale pak bude muset jít smlouvu podepsat do pobočky nebo se scházet s poradcem. Základ je v biometrickém podpisu a možnosti vyřídit si všechno elektronicky.
Takže za pět let už podle vás nebudou lidé vůbec chodit na pobočky a všechno budou řešit jen v mobilu?
Podívejte se, kam směřuje zdravotnictví. Brzy budou všichni nosit čidla na oblečení, na ruce budou mít chytré náramky a v očních kontaktních čočkách čip. Všechna tahle zařízení budou přes software komunikovat s vaším mobilem a reportovat o vašem aktuálním zdravotním stavu. Zároveň budete dostávat rady typu, že byste se měli začít hýbat, protože už dlouho sedíte u počítače, jindy vás zase mobil upozorní na to, že je váš organismus hodně unavený a máte si dát radši pohov. Tyhle technologie už existují a nejsou nijak finančně nedostupné. Brzy je bude používat každý.
A ve financích to bude nastavené stejně. V mobilu budete mít software, který vám bude automaticky reportovat, kolik utrácíte peněz a jestli byste na něčem nemohli ušetřit. Bude vás upozorňovat, že vám na účtu nezbývá dost peněz na nějakou splátku a okamžitě vám přijde i nabídka na půjčení peněz. Nebo vás aplikace naopak upozorní, že máte na běžném účtu zbytečně moc, takže si peníze můžete přesunout na lépe úročený spořicí účet nebo je poslat do nějaké zajímavé investice, které vám bude navržená přesně na míru. Tohle všechno půjde realizovat jedním kliknutím na mobilu.
Lidé se ale určitě budou chtít poradit i s nějakými živými odborníky…
Na konzultaci komplexních řešení tu samozřejmě dál budou živí poradci. S těmi ale půjde komunikovat i přes videohovor.
Opravdu si myslíte, že to půjde tak rychle? Nezůstane většina technologických vychytávek, ať už ve zdravotnictví nebo v bankovnictví, ještě dlouho doménou nadšenců?
Dám obě ruce do ohně za to, že do roku 2020 tady bude v masovém využití všechno, o čem jsem vám říkal.
A vstoupí lidi dobrovolně do světa velkého bratra, kdy je budou snímat čipy, monitorovat GPS a mobilní aplikace kontrolovat stav jejich srdce i bankovního konta? Neuvědomí si spousta z nás, že tím dává všanc citlivá data, která by se naopak měla střežit?
Zatím existuje nepsaná dohoda mezi poskytovateli aplikací, vyhledávačů a srovnávačů, že když nám svoje služby nabídnou zadarmo, tak jim za to poskytujeme data o naší činnosti na jejich platformách. Devětadevadesáti procentům lidí to nevadí. Jinak by neexistoval Google, Facebook a další firmy. Pokud by to některá firma zneužila, tak je tady obrovská konkurence, co se doslova popere o klienty, kteří chtějí bezpečnější a transparentnější služby. Samozřejmě, že tu bude skupina lidí, kteří se budou radši pohybovat v hlubokých vrstvách webu, využívat kryptoměny a veškeré své údaje šifrovat. Vždycky to ale bude jen nepatrná menšina. Navíc tohle prostředí nevyužívají jen ti, kteří se snaží být na síti neviditelní, ale i černá ekonomika. Myslím si, že evolučně se bude prostředí kultivovat tak, aby bylo možné data sdílet a nezneužívat je. Jiná věc je kyberterorismus a kyberválka. Téhle oblasti bude muset náš svět věnovat velkou pozornost a obávám se, že se to začne pořádně řešit až ve chvíli, kdy dojde k nějakému průšvihu.
Pojďme přejít zpátky k dnešní bankovní realitě. Říkáte, že je potřeba nabízet jednoduché a srozumitelné produkty. Když se ale člověk podívá na současné produkty velkých českých bank, jako je například ta vaše, tak rozhodně jednoduché ani srozumitelné nejsou…
Klienti budou mohutně tlačit, aby se to rychle změnilo. Banka, která v roce 2020 nenabídne zábavné uzavření smlouvy jen přes počítač nebo mobil, bude mrtvá.
To chápu. Máte ale pocit, že se vám teď daří nabízet klientům jednoduché a zábavné produkty?
Ne. Teď je to pravý opak. Ale nepřijde mi, že by byl zásadní rozdíl mezi velkými a malými bankami. Je to problém celého trhu.
Třeba Air bank a dalším novějším bankám se podařilo získat spoustu klientů právě díky tomu, že jim nabízí jednoduché podmínky…
Marketing mají fajn, ale když přijdete do pobočky a něco potřebujete řešit, tak je to stejně nudné a nepřehledné jako u nás.
Pořád tady mluvíme o mladších generacích. Jak to ale vybalancovat, abyste nepřišli o tradiční klienty, kteří si banku bez pobočky nedokážou představit? A pochybuji, že to u nich bude za pět let jiné.
Já bych starší ročníky nepodceňoval. I oni mají chuť přecházet například na internetové bankovnictví. A nemluvím jenom z teorie. Před časem jsme otevřeli laboratorní pobočku v Lochotíně v Plzni a teď tenhle model rozšiřujeme do celého Česka. Učíme tam všechny klienty, aby dokázali svou komunikaci s bankou řešit jen přes počítač nebo mobil. Často jsem tam jezdil a díval se na to v přímém přenosu. Drtivá většina lidí, kteří z toho mají strach, odchází s nadšením, že je to jednoduché a že to zvládnou. I starší lidé si na on-line prostředí zvyknou mnohem snadněji, než se zdá. Jenom nás to stojí trochu víc práce pomoci jim překonat ostych. S tím jim ale částečně pomůžou i jejich mlaďoši.
Jak?
Generace Y má stále větší vliv na starší členy rodiny. Ze spousty marketingových průzkumů vyplývá, že právě tahle generace teď v rodinách rozhoduje o většině věcí. O nakupování potravin, o trávení volného času, výběru dovolené, automobilu a často i o politických preferencích. Dřív si chlap myslel, že domácnost řídí on, ale ve skutečnosti o všem rozhodovala jeho manželka. Dneska to jsou mileniálové.
Pokračování příště
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu