Články na téma: běžné účty

Dvacet let působila na manažerských pozicích v korporátech, pak se rozhodla změnit směr své kariéry. Jelikož ale nepřicházel ten správný nápad, do světa podnikání se Alena Burešová vrhla jako franšízantka: v Rakovníku otevřela vlastní pobočku Partners Banky. „Ačkoliv mám větší zodpovědnost, paradoxně se cítím svobodněji,“ říká.

Rajfka spolkne Equu a přebere klienty po ING. Moneta možná nakonec přece jen převezme Air Bank a třeba to tím ještě nekončí. Klesne s počtem bank i nabídka a konkurence, nebo se naopak zbývající banky utkají o víc než jeden a půl milionu lidí, jejichž účet změní značku?

I když jste v exekuci, něco by vám exekutor měl vždycky nechat. To něco se jmenuje nezabavitelná částka. V praxi ovšem nikdy tak docela nezabavitelná nebyla. Proto vzniknou chráněné účty, kam exekutor opravdu nebude moct. Nad jejich schválenou podobou se ale vedou diskuze.

„Lidé považují za automaticky pojištěné všechny finanční produkty, které si sjednají na pobočce v bance, ale to je velký omyl,“ varuje šéfka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová.

Proč se v Česku neprosadily kreditní karty? Mají ještě šanci?

Kdo má peníze v bance, je sprostý podezřelý. Už i ve Švýcarsku.

Úspory domácností rostou rychleji než dluhy. Na běžných účtech leží dnes českým domácnostem 1,3 bilionu korun z celkového finančního majetku ve výši 3,4 bilionů. Jednu desetinu úspor máme na stavebním spoření. Čtvrtina připadá na penzijní a investiční fondy.

„Na internetu denně surfuje půlka republiky. Chytré telefony využívá osmdesát procent populace. Zájem lidí o digitální technologie je tu obrovský a my toho chceme využít,“ říká v rozhovoru Filip Zeman, který má v České spořitelně na starost digitální produkty a služby.

Kdo by platil za běžný účet, když účtů zadarmo je dvanáct do tuctu? Z různých důvodů se takoví lidé najdou. A ti ostatní se kvůli záporným úrokovým sazbám, ordinovaným centrálními bankami, s účty bez poplatků možná také brzo budou muset rozloučit.

Evropská unie má novou směrnici o platebních službách. A kupodivu ji odborníci tentokrát nezadupávají do země za přílišné regulování. Má potenciál převrátit svět finančních služeb naruby.

Jak bude pokračovat souboj malých a velkých, nových a starých bank? Ptáme se ekonomů, analytiků, ekonomických novinářů a samotných bank.

Centrální banky si hrají se zápornými sazbami. Blíží se doba, kdy se zápornými úroky přijdou i komerční banky na účtech běžných střadatelů?

Na co si dávat pozor, když chcete svým ratolestem začít vyplácet kapesné? Zeptali jsme se učitelů, lidí ze vzdělávacích institucí, ekonomů i lidí z bank.

„Přijde mi, že někteří klienti mají pocit, že jim banka musí úplně všechno poskytovat zadarmo. Když ale jdete ke kadeřníkovi nebo když čerpáte energie, tak za to taky platíte,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko v pokračování našeho rozhovoru.

Vstupujeme do digitální epochy, ve které se svět bankovnictví od základů změní. Banky v současné podobě prý nemají šanci na přežití. Budeme už v roce 2020 žít pod neustálým dohledem technologií, které nám budou radit, co dělat? Přečtěte si poslední rozhovor s Pavlem Kysilkou v čele České spořitelny.

Fio banka dnes obsluhuje více než 530 tisíc klientů. Bezmála 90 tisíc z nich má přitom u ní založený obchodní účet pro investování na finančních trzích. Fio banka je tak největší on-line poskytovatel brokerských služeb v Česku. „Brokerské služby nabízíme jak na evropských, tak amerických trzích,“ říká její obchodní a marketingový ředitel Jan Bláha.

Čekali jsme, že Chvála bankovních poplatků od Vlada Endera bude text, který nezmizí v propadlištích internetu bez reakce. Však by si to taky nezasloužil. Polemicky se do něj pustil Patrik Nacher, známý poplatkobijec. Proč byly jeho argumenty liché?

Proč by zrovna banky měly být rovnostářské?

Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Exkluzivní rozhovor s lidovým politikem z Lidového domu. Opustil post stínového ministra práce a sociálních věcí, zůstává „jen“ vlivným senátorem. Co si Zdeněk Škromach myslí o sKartách jednoho ze svých nástupců Jaroslava Drábka? A co provede sociální demokracie, pokud vyhraje volby, s fondy druhého důchodového pilíře?