Návrat zapomenutého zabijáka

Tuberkulóza dřív patřila k největším světovým strašákům. Souchotiny, jak se dřív této nemoci říkalo, zabíjely bez rozdílu a vyžádaly si mimo jiné životy významných osobností, namátkou Franze Kafky, Johna Keatse nebo amerického prezidenta Jamese Monroea. V posledních dvou stoletích připravila tuberkulóza o život víc lidí než kterékoliv jiné onemocnění: bezpříkladnou a ničím nepřekonanou jednu miliardu.

Díky nástupu vakcín a levných léků dnes TBC zabíjí v rozvinutém světě jen velmi málo lidí. A tak se na ni v bohatých zemích rychle zapomnělo – pokládá se za relikt viktoriánské éry.

Nejenže se tuberkulóze věnuje minimální pozornost, ale také se na ni vyčleňuje jen zlomek prostředků určených na zdravotnictví. TBC je věnováno přibližně 3,4 procenta celkové rozvojové pomoci, oproti 27,7 procenta vyčleněných v roce 2015 na zdraví matky a dítěte nebo 29,7 procenta na boj proti HIV.

Vymýtit do roku 2050? Sotva

Usnuli jsme na vavřínech – a to je nebezpečné. Navzdory přesvědčivým ekonomickým a morálním argumentům pro vyšší investice do kontroly této nemoci si tuberkulóza v tichosti znovu vydobyla nechvalnou pověst největšího infekčního zabijáka na světě, který si vyžádá víc obětí než HIV nebo malárie. Poslední dostupná data máme z roku 2016. V tomto roce bylo hlášeno 6,3 milionu nových případů TBC (oproti 6,1 milionu v roce 2015) a téměř 1,7 milionu lidí na toto onemocnění zemřelo.

Vědci z Sheffieldské univerzity a z Londýnské fakulty hygieny a tropické medicíny odhadují, že v roce 2014 bylo latentním nositelem TBC přibližně 1,7 miliardy osob – to je téměř čtvrtina světové populace. Zhruba z desetiny latentních případů se přitom vyvine aktivní TBC. Latentní infekci v sobě už dnes nosí téměř sto milionů dětí.

Výzkumníci zjistili, že i kdyby se hned zítra podařilo nějakým způsobem zastavit jakýkoli další přenos TBC, jen současná skupina osob s latentní infekcí zabrání tomu, aby počet případů aktivní TBC klesl na úroveň globálních cílů Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2035. To silně naznačuje, že ambiciózní vize vymýcení TBC do roku 2050 je nedosažitelná.

Nejdřív na ně přijít

Během výzkumu pro Centrum Kodaňského konsensu, v jehož čele stojím, formulovala Anna Vassallová z Londýnské fakulty hygieny a tropické medicíny argumenty pro vyšší investice do globální kontroly TBC: „Léčba TBC je levná a vysoce efektivní a v průměru může zajistit jednotlivci v polovině produktivního života přibližně 20 dalších let.“ Investice do TBC navíc pomáhají zejména nejchudším lidem světa.

Kontrola TBC v chudých zemích je silně závislá na kolísavém zájmu dárců z bohatých států. V nízkopříjmových zemích prostředky od nich představují téměř 90 procent peněz, které tamější vlády na boj s TBC dávají. Mezinárodní pomoc sice v roce 2017 dosáhla objemu 1,1 miliardy dolarů, ale podle odhadů je to o 1,5 miliardy méně, než kolik by bylo zapotřebí ke splnění Globálního plánu na vymýcení TBC.

Léčba omezuje šíření nebezpečné a drahé multirezistentní TBC, Světová zdravotnická organizace doporučuje u vysoce rizikových populací prevenci. Léčba většiny případů tuberkulózy přijde na lécích na pouhých 21 dolarů na osobu, tato částka ale nezahrnuje náklady na zlepšování detekce TBC a další aspekty zdravotnického systému. Nemoc lze někdy obtížně diagnostikovat a mnoho programů spoléhá na to, že se nemocní lidé sami přihlásí v nemocnici. V důsledku zůstává téměř třetina aktivních případů TBC bez povšimnutí.

Vassallová dospívá k závěru, že každý dolar investovaný do kontroly TBC by znamenal pro společnost přínos v hodnotě kolem 43 dolarů. To je vynikající návratnost a panel nositelů Nobelovy ceny, který zkoumal nové globální cíle Organizace spojených národů, dospěl k závěru, že kontrola TBC patří mezi 19 fenomenálních rozvojových investic, které by měly celosvětově dostat vysokou prioritu.

25 let života

V zemích s vysokou prevalencí TBC je zcela nesporné, že se vlády i dárci musí na tuto nemoc zaměřit víc. Komise rozvojových a ekonomických expertů, která loni zkoumala možnosti ekonomické politiky v Bangladéši, dospěla k závěru, že kontrola TBC by měla být v této zemi nejvyšší národní prioritou.

V Bangladéši je tuberkulóza příčinou každého jedenáctého úmrtí. Každou hodinu tam zemře devět lidí na chorobu, kterou umíme efektivně a levně léčit. Téměř polovina případů není nikdy diagnostikována. Investice do boje proti TBC jsou tam důležité nejen ze zdravotnického hlediska, ale i v zájmu snížení chudoby, poněvadž výpadek příjmů žene osoby s TBC do ještě větší nouze.

Za částku zhruba 300 milionů dolarů ročně lze v Bangladéši během 20 let dosáhnout snížení počtu úmrtí na TBC o 95 procent a snížení počtu nových případů o 90 procent. Každý pacient by tím získal v průměru dalších 25 let života. Léčba jednoho člověka přitom zabrání výskytu nejméně jednoho nového případu a každý dolar vynaložený do boje proti TBC znamená pro společnost přínos v hodnotě 21 dolarů.

Závěry tohoto výzkumu byly jedním z důvodů, proč bangladéšská vláda navýšila v rozpočtu pro roky 2017–2018 investice do zdravotnictví. Bangladéš je ale jen jedním z 20 států s vysokou prevalencí, které dohromady představují 83 procent celosvětového počtu případů.

Na rozdíl od nemocí typu eboly či ziky se TBC málokdy dostane do titulků. Vzhledem ke všemu, co víme o prevenci a léčbě této nemoci, i vzhledem k pádným ekonomickým argumentům pro investice do snahy o její vymýcení nelze obrovskou daň, kterou si TBC dál vybírá na lidských životech, ničím omluvit.

Z angličtiny pro Finmag přeložil Jiří Kobělka
Copyright: Project Syndicate 2017, www.project-syndicate.org.